Červen

Poslední týden v květnu byl hodně cestovací - Andulka měla školní výlet na Karlštejn - to bylo docela vtipné, protože v Praze byl ten den jeden přívalový slejvák za druhým a na Karlštejně lehce sprchlo :-). Docela jsem obdivovala odvahu paní učitelky, když dala čtvrťákům rozchod na dvě hodiny a oni si sami museli ulovit něco k jídlu. 

Andulína říkala, že je v restauraci obsluhovali naprosto v pohodě a že to bylo fajn. Na sraz se dostavili všichni včas a bez jakýchkoliv problémů. Možná je dobré jim dát víc volnosti a nestát jim pořád jen za zadkem.

Já jsem byla v Roudnici nad Labem a pak ještě v Kamenici nad Lipou a Humpolci, kde jsem si objížděla nové nadšenkyně do Eurony :-). 

Holčičky remcaly, že už dlouho nebyly u babičky a tak si dohodly přespání. Užily si to parádně, ale už cestou tam mi Adélka málem usnula v metru, tak jsem to brala tak že je hodně unavená. Ale prý ani nechtěla moc být na hřišti a v neděli večer, když jsem si je vyzvedla, tak byla už úplně marná a naměřila jsem jí skoro 40C. Už i já jsem dala paralen na sražení horečky. Dva dny byla v pohodě a pak zase jí to vylítlo a to se opakovalo celý týden, takže jsme zašly k doktorce a ta to vyhodnotila jako virózu, pravděpodobně navíc nějaké podráždění s možností alergie, protože Adélce nepřestával kašel a nezabíralo vůbec nic. Dostala tedy sirup na roztažení dýchacích cest s tím, že se máme přijít za dva dny ukázat. Za dva dny se ukázalo, že má hodně velký zánět průdušek a jak měla zúžené cesty dýchací, tak to tam bylo tak nacpané tím hlenem, že to doktorka nemohla ani slyšet. Až ten sirup to uvolnil. Takže ATB a ve finále se Adélka do školy už nepodívala, jen pro vysvědčení.

Já jsem byla na kontrole na urologii, urografie dopadla dobře, ale paní doktorce se pořád nezdálo cosi na těch ledvinách, takže mi naplánovala ještě CT.  V daný den jsem tedy vyrazila do Vysočan a projela se tunelem několikrát tam a zpátky. Jako bonus mám DVD s obrázky, jen mi kapánek chybí ta znalost anatomie :-). Ale na další kontrole na uro je prý všechno OK, na ledvinách mám malé cysty, ale to prý je naprosto normální. V pořádku  mám i všechny ostatní orgány v břiše, i obratle. Jupí!

Adélce unikla dvě vystoupení s baletem, nějaká ta oslava a různé další aktivity, ale aspoň se z toho měla čas dostat. Navíc je moc fajn, že je to dítě rozumné, takže jsem občas mohla odejít něco vyřídit, nakoupit apod. Ona si mezitím hrála a v klidu počkala. Zas jsem si říkala, jak miluju Euronu, že mě neprudí žádný šéf a můžu si pracovat podle svého a podle potřeb svých dětí.

Na víkend jsme jeli do Skalice - Adélka sice nemohla kvůli ATB na sluníčko a běhat, ale to taky byla schopná dodržovat, tak nebyl důvod zůstávat v Praze a já jsem v neděli jela na prezentaci do Slaného. Jenže se jak na potvoru udělalo fakt hodně velké vedro a lidi dali přednost koupáku.I tak to ale nebyl propadák a Eurona bodovala. Dokonce mi jedna dáma přinesla ponožky dcerky - byly původně bílé a holčička v nich prošla jakousi zabahněnou loukou, kde byla navíc posekaná tráva. Ty ponožky fakt byly síla, ale i přesto, že na místním WC byla k dispozici jen studená voda, povedlo se je uvést skoro do původního stavu - definitivně se tak stalo až když je paní vyprala doma. A tohle mě na tom baví. Nemožné ihned, zázraky do tří dnů :-). 

Já jsem si také udělala radost a pozvala si Olgu Rochowanskou - byla jsem u ní už na konzultaci na Andělu a teď mi přijela probrat šatník. Nejdřív jsme dělaly barevnou typologii, které barvy ano a které ne - je fakt neuvěřitelné, co dokáže malá změna odstínu. A pak jsme šly k té mé skříni a zkoušely různé kombinace a ona mi radila, co si ještě pořídit, co by bylo lepší změnit, jak třeba stačí změnit délku rukávu a hned je výsledek jiný, ukázala triky se šátky a šálami, bylo to prostě moc fajn. Mailem jsem pak ještě dostala hromadu rad a doporučení, které oblečení je to pravé. Myslím na to vždycky, když jedu prezentovat a preferuji teď trochu jiné barvy než dřív. :-)

Mám i domluveno, že až budu zas shánět nějaké oblečení, půjde Olga se mnou a pomůže mi. Pro mě je to úžasné, nesnáším nakupování!

19.6. jsme se s mamkou vypravily opět na zámek na Dobříši - Lenka měla promoci, tentokrát magisterskou. Fakt před ní smekám klobouk! A tentokrát nedošlo k žádnému renoncu v hymně a i jsme neměli takové zpoždění jako minule. Přece jen je těch magistrů méně než bakalářů. Bylo to moc pěkné a slavnostní den jsme završili večeří na Písnici v Božské komedii. Musím říct, že mému rozmlsanému jazýčku tam opravdu hodně chutnalo. Prostředí krásné a obsluha milá. 

A pak už bylo vysvědčení - obě holčičky měly samé jedničky a první rok v nové škole skončil. Zhodnotím to tak, že jsem hodně ráda, že jsou obě jinde. Fakt to za to maličké dojíždění stojí!

Víkend jsme měli strávit u Pejcharů na chatě i s Dráčkovejma, ale Adél měla být ještě v klidu cca 14 dnů a aby se to nepletlo, chytla jsem to asi od ní, takže nakonec s nimi odjela jen Andulína.