- Fotky a článek u Wlcice na blogu
- Počasí - ač pršelo, nefoukal vítr a bylo vlastně příjemně
- Dočtená kniha Paganiniho smlouva
- Vstřícné jednání v jedné restauraci
- Červený burčák
- Mamka, která se zapojí do tohoto projektu, i když ne asi na blogu :-)
- Andulka, že si o mě nemyslí, že jsem úplně out
- Kolegyňka, která chce uspořádat prezentaci
- Spolykání dalších žab
- Vyráběnkování ve školce
- Juchůů a už se k projektu přidala i Trolli!
středa 19. října 2011
2/365
Dneska mě potěšilo:
Módní peklo
Andulka mi vyprávěla, jak holky ve škole kritizovaly své staré, nevkusné matky, že nemají vůbec, ale vůbec žádný STYL! :-D
Prý nosí naprosto otřesné oblečení v klučičích barvách, vůbec ne boty na podpatku a ještě se trumfovaly, která matka je horší.. Stejně tak paní učitelky, že nosí jen svetry a džíny a nic víc..
Ptala jsem se, jak jsem na tom já a Andulína tvrdí, že já styl teda mám, že se jí líbí, jak chodím oblíkaná, zvlášť, když mám třeba košili apod.. Tak snad to myslela upřímně. :-)
Každopádně je to minimálně k zamyšlení a děsím se doby za pár let, to se budou asi holky stydět s námi chodit i po ulici :-D
BTW - existuje server Módní peklo, kde jsou různé nešvary pranýřovány a nabízeny varianty jak mít styl..
úterý 18. října 2011
1/365
Inspirována Pendulkou, i já poslechnu moudré knihy a místo neustálého stěžování, které slyším okolo sebe, se každý den zamyslím a napíšu něco, co mi udělalo radost. :-) Taková on-line Kniha vděčnosti jako se prodává z edice Tajemství.
Dnes mi udělalo radost:
Pendulčin nápad
Ráno bez stresu
Spolykání několika žab
Hezký podzimní den
Pohled na Adélku, když tančila zumbu
Banánový dort, který se mi povedl a dostala jsem za něj pochvalu i z "nezávislých" zdrojů :-)
Pohled do uklizeného pokojíčku, který báječně uklidila Adélka
Výborná večeře
Dnes mi udělalo radost:
Pendulčin nápad
Ráno bez stresu
Spolykání několika žab
Hezký podzimní den
Pohled na Adélku, když tančila zumbu
Banánový dort, který se mi povedl a dostala jsem za něj pochvalu i z "nezávislých" zdrojů :-)
Pohled do uklizeného pokojíčku, který báječně uklidila Adélka
Výborná večeře
neděle 16. října 2011
TMA
Zjistily jsme, že vlastně nevíme, na kolikátou TMU jsme vyrazily. Pátou? Šestou? Každopádně já mám zářezy 4. Tentokrát to bylo komornější, bylo nás podstatně míň než obvykle a mělo to své výhody i nevýhody. Nachechtaly jsme se, zahrály si Activity, nacpaly jsme si bachory, někdy to tam bylo jak ve třetí třídě, ale i tak to za to stálo a těším se na příští rok :-).V pátek jsem jela tradičně s tětou Jankou a po cestě jsme si ulovily jednu vzácnou webcam keš, která je navíc archivovaná. Tyhle keše se totiž už nesmí zakládat a je jich málo, takže když jsem dozvěděla, že odlovit jde i přes archivaci, schovala jsem si jí právě pro tetu Jaffi.
Se splněním nám pomohla i Vergelka, která trpělivě číhala u počítače, aby ve správný čas ulovila na webu záznam z kamery, kde jsme my dvě. Podmínkou je stoupnout si na stanovené místo (ostrůvek uprostřed dvou jízdních pruhů) a nechat se sejmout. Kamerou, ne autem. Zrovna jsem Jaffi vyprávěla log jedné dívčiny, která tuhle keš lovila o pár dnů před námi - kopíruji: "tak zase trapas .. stojím, cucím duležite do mobilu, a v tom se presne v 18:14 vedle me postavil hoch v džínách. S úlisným úsmevem pravím: "Budeme mít peknou spolecnou fotecku, že ?" Ucouvl o krok a zamumlal: "Jste nejaká divná, ne? V tom okamžiku mi došlo, že to vubec není kacer, ale jen ceká na zelenou, aby mohl prejít druhou polovinu križovatky :) na té fotce jsme opravdu oba ..", když tu zazvonil telefon a Vergi nás v Beskydech zrovna snímala :-). To je stejně prča, stejně jako když jsem jí loni snímala na kameře v Paříži.
Pak už jsme jen nakoupily a pokračovaly, tentokrát bez lovení a bez bloudění, přímo do Měřína. (Se mi tu tím kopírováním změnilo písmo a nevím, co s tím!) Dorazily jsme jako druhé, takže jsme ulovily aspoň pokoj na chlastací chatce :-D. Nám hluk neva.
V sobotu mi ráno nebylo nějak nejlépěji, takže jsem ani nedojedla snídani a vrátila se do postele. Neustálé šoky ze salv smíchu z kuchyňky mě zřejmě napravily, takže jsem byla fredy vyrazit na neustále odkládanou kačerskou výpravu na Slapský hrad. Slapský hrad je vlastně skála (mami, nešil!!! nehorolezla jsem!!) a výhled je odsud naprosto božský, do toho to počasí - však jsem taky objednávku posílala včas :-), prostě nádhera! A zpátky jsme to vzaly radši přes cizí zahrady, kudy nás pustil takový poměrně zvláštní pán :-).
Po skvělém chilli con carne od Jaffi jsme se přesunuly do Jablonné na zámek. To je opravdu zrenovovaný zámek, ale je v něm výstava replik historického nábytku. Musím říct, že se mi to prostě líbilo, i když to hodně hraničí s kýčem. Ale kdyby mi někdo tvrdil, že ta komoda je ze 17. století, tak mu to věřím :-D. Průvodcoval nás poměrně charismatický muž, kterého jsme občas zaskočily svými poznámkami a dotazy, případně všetečností.. holt neměl říkat, že ta kuchyň je plně funkční.. a fakt je! :-D
Prošly jsme se poté ještě zámeckým parkem a byl čas odfrčet na bowling, po němž některé odešly do bazénu a některé zůstaly u pramene.. plzeňského.. :-) Večer jsme pokračovaly v krafání, jak jinak a ráno jsem se, nevím proč, vzbudila v půl sedmé a už se mi nechtělo spát.
Rozjely jsme se tentokrát extrémně brzo, jen Jaffi, Hanka, Renda a já jsme se ještě stavily u Pavly v zahradnictví pro nějaké věnečky a kytičky.
Ještě na Slapech jsem navíc dostala naprosto geniální nápad, že se najíme v Barabizně. Klidně bych za to mohla být nominována na Nobelovku :-D. Vzhledem k narvanosti této restaurace jsem vyslala objednávku aspoň do Vesmíru a fakt jsme měly štígro a dostaly jsme najíst. Co najíst! Jak potvrdily holky, to byl žrací orgasmus! Kdo tam jednou byl, chápe, kdo ne, měl by to zkusit :-).
Ještě na Slapech jsem navíc dostala naprosto geniální nápad, že se najíme v Barabizně. Klidně bych za to mohla být nominována na Nobelovku :-D. Vzhledem k narvanosti této restaurace jsem vyslala objednávku aspoň do Vesmíru a fakt jsme měly štígro a dostaly jsme najíst. Co najíst! Jak potvrdily holky, to byl žrací orgasmus! Kdo tam jednou byl, chápe, kdo ne, měl by to zkusit :-).
Po o už mě teta Jaffi přesunula k Rendě do auta, což bylo poměrně ftipné vzhledem k velikosti mého zavazadla v poměru k Rendinému auta, ale jsme holky šikovný a poskládaly jsme se. Hanku vysadila v Hostivaři, mě doma a tímto jí ještě jednou moc děkuju! Takže - díky, Alberte! :-)
čtvrtek 13. října 2011
Pančelka
Na jedno dopoledne se ze mě stala pančelka. Ve školce jsem byla požádána, jestli bych neudělala dozor při výletu do kina na Šmouly. Souhlasila jsem a vyhradila si na tuhle akci úterní dopoledne. Představení začínalo už v 9.00 hod. a jeli jsme sockou, takže ráno musely dětičky dorazit dřív. Naštěstí nám v kině nepouštěli ani reklamy a rovnou se šlo na věc, respektive na Šmouly.
Musím říct, že se mi to docela líbilo, na konci jsem si plákla :-D během ujišťování dětí, že už to brzo skončí.. přece jen je ty srdceryvné scény nebavily. Nicméně, když spustila závěrečná píseň, děti vyskočily ze sedadel a začaly trsat jak o život. Bylo to fakt moc pěkné.
Radost mi trošku zkazilo chování některých našich spoluobčanů.. ano, modří vědí, opět moje oblíbená cílová skupina. Vidí, že nastupuje hromada maličkých dětí a rvali se přes nás s těma svejma taškama na kolečkách rychle, rychle urvat místo, aby si sedly na jednu či na dvě stanice! Fakt síla! Naštěstí tam bylo i pár rozumných lidí, kteří naopak místa malochům uvolnili. I tak docela dost dětí zůstalo stát, tak jsme je svorně přidržovaly. Korunu tomu nasadil pan řidič, který zřejmě autobus ukradl, alespoň podle stylu jízdu. Ach jo..
U školky se Adélka sekla, odmítla se mě pustit až jsem výjimečně povolila a vzala jí domů. Prostě mi přišlo, že dneska nemám chuť prosazovat, kdo je tady maminka :-).
Každopádně Andulka nám záviděla, že jsme byly v kině, tudíž jsem jí povolila návštěvu divadla s družinou místo tanečků.. stejně kašlala, tak bylo lepší, že je v klidu. Navštívili představení Včelí medvídci a prý to byla děsná sranda :-).
Ze čtvrtka na pátek ale kašlala natolik, že jsem jí v pátek nechala doma, ať si trochu odpočine.
Ty se mají!
Andulka si hraje s Adélkou na rodinu.. mají prý hrozně peněz - pět set tisíců.. můžou si dovolit i dovolenou v hotelu s vlastním aquaparkem.. a to díky tomu, že Aňa je modelka a táta je pokladník..
Zahrada :-)
V Děčíně nám paní průvodkyně říkala, že půjdeme do Růžové zahrady. Adélka se ptala, jestli mají i modrou. :-)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Smajlíkům říká usměváčci a mračouni.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Smajlíkům říká usměváčci a mračouni.
neděle 9. října 2011
Polykám žáby :-)
Na školení nám lektorka radila proti prokristinaci tzv. spolknout žábu. Představit si to, co chci odložit, jako maličkou žabičku a čím víc to budu odkládat, tím víc ta ropucha poroste a poroste, až je dost problém jí spolknout. Takže by mělo být v mém zájmu, aby mi tyhle potvory moc nenarostly a já se neudávila :-)
Jsem těžký prokristinatik, takže hledám způsoby, jak se toho zbavit - mimo jiné mi třeba výborně jde hledat ty způsoby, jak odložit již odložené.. ehm.. Ale teď už se snažím statečně jíst žabky, dokud jsou jakž takž poživatelné a pak mám radost, že jsem to dokázala :-). BTW - existuje i knížka na toto téma a kupodivu se jmenuje Snězte tu žábu!.
No a tak jsem celé září makala na fotoknihách (voucher platil jen do konce měsíce) a teď budu mít ještě tři kousky, abych zpracovala i další roky. Rozhodla jsem se totiž převést náš blog do tištěné formy. Jenže prací na fotoknihách jsem se dostala kapánek zas do skluzu a dlužím spoustu fotek na paradajku.
Dnes jsem konečně spokla i tuhle ropuchu a fotky jsou doplněny - jak z MGS březňáčků, tak z výletu do Děčína, Dětský den ve Skalici, Výlet kočárem atd. Hurá!
Je to všechno tady.
pátek 7. října 2011
Odkud je?
Andulka dostala do sousedky prastarou panenku. Už je hodně vybledlá, navíc má velmi světlé vlasy. Andulína hned smutně zkonstatovala, že jí maminka asi nedovolí vzít si jí domů - měla pravdu. :-) Mamka pannu okomentovala s tím, že je to asi nějaká albínka a Andulka pokývala hlavičkou a usoudila, že tímpádem bude asi z Běloruska :-).
Prostě jí albínka pasuje do Běloruska a když jsem se ptala, kde vzala Bělorusko, tak prý to bylo v soutěži Wipe Out - Bitva národů :-)
Nádherná logika!
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Z výletu do ostravské ZOO:
Andulka: Mami, a představ si, že ta paní mezi nás tu KRAJKU pustila!
Prostě jí albínka pasuje do Běloruska a když jsem se ptala, kde vzala Bělorusko, tak prý to bylo v soutěži Wipe Out - Bitva národů :-)
Nádherná logika!
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Z výletu do ostravské ZOO:
Andulka: Mami, a představ si, že ta paní mezi nás tu KRAJKU pustila!
úterý 4. října 2011
Jako princezny
Dnes jsme byly za princezny. Škoda, že nemůžu napsat za princezny a prince, Skalyho doma ještě nemáme a na termín vyjížďky jsme čekaly skoro dva měsíce..
Vrátím se k princeznám. Andulka dostala k narozeninám voucher na vyjížďku kočárem po Praze. Termín se pořád nějak nehodil a nakonec, pro velký zájem všech, kteří nechali čerpání na poslední chvíli, se vylouplo až dnešní úterní odpoledne. Nejdřív jsem si říkala, že v říjnu už to bude asi docela síla, ale vzhledem k překrásnému babímu létu (no ne že bych si to neobjednala :-)) jsme nakonec brouzdaly Prahou v krátkých rukávech.
Sraz s mamkou jsme měly u zastávky tramvaje a Pařížskou ulicí jsme se pomalu prodíraly davy turistů na Staromák, kde už na nás čekal náš kočár tažený dvěma bělouši s naprosto neromantickými jmény - Pat a Mat. Bože, bože, taková krásná zvířata a tak hovadská jména dostala!
Chvíli jsme čekaly na kočího, holčičky si zatím hladily koníky a turisti je zcela bezostyšně fotili :-). Konečně vozka dorazil, nasedly jsme a vydaly se na 20ti minutovou projížďku v okolí Staroměstského náměstí. Musím říct, že jsme si to užily všechny naprosto luxusně. Lidi koukali, my jsme se kochaly a prohlížely si krásné domy bez rizika, že do něčeho šlápneme nebo do někoho narazíme. V jednu chvíli jsme zjistily, že naše Andulka se tak těšila, až si zapomněla sundat sukni, co měla ve škole a tak jí měla pod šatečkama! To mi hlava nebere! Oblíkala si legínky a přesto si tu sukni zapomněla sundat! :-) A mně bylo divné, že má ty šaty tentokrát takové "nabouchané". Fakt jsme se s mamkou zasmály.
Po příjezdu zpátky na místo startu jsme poděkovaly jak kočímu, tak koníkům a holčičky měly chuť na zmrzku. Mamka už jednu měla, když na nás čekala a docela se divila, že u ní ani nebyla fronta. Divit se nepřestala ani poté, co měla zaplatit za dva kopečky 45,- Kč.. Síla! A ještě dražší mají v Celetné u Muzea čokolády, tam chtějí dokonce 39,- Kč za kopeček, což mi přijde fakt už mimo mísu.. Ve Skalici teď platily holky 4,- Kč, protože to byl doprodej :-). No nic.. aspoň jsme obdivovaly šikovnost místních "cukrářů" při výrobě dlouhých cucacích špalků, které se pak nasekají na špalíčky a prodávají se vlastně jako bonbóny. Trošku jsem si připadala jak v Birlibánovi :-)
Došly jsme až k Masaryčce k Hájkovi, tam sice ta zmrzka není taky nejlevnější, ale je výborná. My jsme si s mamkou daly radši "pětatřicet chlebíčkůůů s majonézou!" :-) a Andulka navíc ještě naprosto luxusní Kuba dort.. Chtěly jsme pak ještě Kubu na doma, ale byl vyprodán. Škoda.. ale zas bude důvod tam někdy jít :-D. Nicméně 4 chlebíčky jsme si domů donesly. Mňam.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
