Po dvou letech jsem vyrazila s holkama z bříškotančení na sportovně-relaxační víkend. Trošku se nám zkomplikovala situace s hlídáním, protože Petr měl poslední ligový závod a Andulka dělá ve Skalici scénky, že tam nechce být bez maminky. Naštěstí mamka neměla žádný program, tak jsem jí ho naplánovala já :-).
Neodjížděla jsem úplně v nejlepší kondici - ve středu jsem byla na posledním vacushape, kde jsem si pěkně mákla, ve čtvrtek na zumbě, kde jsem si taky pěkně mákla a v pátek jsem šla, pro změnu, vyzkoušet power-plate, kde jsem si mákla úplně nejvíc :-). Svaly se vyděsily a začaly se ozývat :-). K tomu všemu jsem měla od víkendu zalehlé uši, což bylo víc než nepříjemné. Konzultace s Tiinou mě moc nepotěšila, prý jsem si to způsobila sama, šťourátky do uší a nepomůže mi nic z lékárny neb vše je pouze preventivní. Zachrání mě jen návštěva u ní, na ORL. Ve čtvrtek jsem musela do knihovny a když už jsem byla v těhle končinách, rozhodla jsem se zkusit polikliniku na Krakově. Do polského Krakova je to, samozřejmě, dál než na Zelený pruh, kde momentálně Tiina ordinuje, ale ten "náš" je v dojezdové vzdálenosti cca 7 minut. Holt buď strávím dvě hodiny na cestě anebo v ordinaci. Nakonec to nebylo tak tragické, po 45 minutách jsem už byla v lékárně, abych si vyzvedla ATB v kapičkách do uší. Diagnóza - lehký zánět zvukovodu. Paní doktorka mi ucho propláchla a mně se neskutečně ulevilo, že zas slyším co mám a ne to, co slyšet nechci (ozvěnu svého hlasu, každé kousnutí či polknutí). Jen si vždycky vzpomenout, že si mám nakapat!
S Míšou jsme se domluvily, že pojedeme ve dvě.. nakonec jsme na ní čekaly do půl čtvrté :-D. Tím jsme, samozřejmě, chytly tu nejhorší kolonu a k mamce do Braníka, kde jsem zanechávala Áčka, jsme doskákaly po hodině. Zbytek cesty proběhl už naštěstí jakž takž plynule a přijely jsme akorát na večeři, kdy nám v ústrety šla vůně smažených řízků. Mňam! Ačkoliv teda před zumbou to je docela nářez :-D.
Na zumbu jsem se moc těšila, byl to jeden z taháků kvůli kterému jsem vůbec chtěla jet. Bohužel jsem zmlsaná "naší" Terezou, tak mi to přišlo kapánek nudné, ale na druhou stranu, proč si kazit náladu, takže jsem se snažila si to užít i tak. Večer jsme poseděly, pokrafaly a po půlnoci zapadly do pelechů, protože snídaně byla už od 8 a od 9:15 pilates. Poškádlila jsem tedy opět svoje bolavé svaly, aby viděly, že to myslím fakt vážně a následovala další hodina zumby. Tentokrát to bylo o trošku lepší, ale určitě bych tuhle lektorku dobrovolně nevyhledávala, ačkoliv byla poměrně milá a snažila se.
Po zumbě jsme se vystřídaly ve sprše - jsou tu vždy dva pokoje, ve kterých je 6 lůžek a mají společný jeden záchod, jednu sprchu a dvě umyvadla. Trošku adrenalin, zvlášť, když vypadnou pojistky od bojleru a sprchování je jako trénink na Štěpánskou otužileckou plavbu Vltavou. Naštěstí si toho Petra všimla a pojistky nahodila. A naštěstí nás nebylo 12, ale JEN osm :-).
Po o jsme si naplánovaly některé z nás lanové centrum. Bylo luxusní slunečné počasí a tak by fakt byla velká škoda toho nevyužít. Šlo nás celkem 5. Před námi měla jít partička dětiček, ale pán rozhodl, že půjdeme nejdřív my, aby nás nebrzdiliy.. No.. myslím, že jsme brzdily my je :-D. Holky měly naplánované masáže a pak bříškotančení, takže my s Míšou jsme se zařadily až na konec. Chudák Pavla! Jak se pán věnoval dětem, netušila, kudy a jak nejlépe, takže některé překážky si víc než mákla. Do toho jsme na sebe pořád házely různé poznámky, takže jsme byly totálně vychechtané, což na lanech není zrovna ideální situace :-). Na pneumatikách to Pavla už nevydržela a "spadla" - měly jsme všechny horolezecké sedáky, takže nehrozilo žádné zranění., prostě se člověk jen spustí a visí. Po chvíli to vzdala i Míša T. na kladinách, které byly fakt hnusné. Než pán slezl od dětí, přinesl žebřík, zachránil Pavlu, tak si Míša odpočinula, vytáhla se zpátky nahoru a překážku dokončila.
Ono to všechno vypadá poměrně jednoduše, ale fakt si člověk hrábne! Já jsem měla blbej okamžik na kříži, kdy mi to podjelo a málem jsem taky "spadla", ale naštěstí jsem zůstala jen v záchodové pozici. Vytáhnout se zpátky mě ale stálo docel dost energie. Kladiny pak byly fakt hnusné, člověk se natahuje pro vedlejší lano a chybí mu cenťák a půl a prostě to víc fakt už nejde, tím spíš, když má namožené svaly z předchozích sportovních aktivit. Takže pak tam visí jak magor a přemýšlí, proč ve svém věku dělá takové hovadiny a ještě za to platí :-). A jak jsem byla unavená z kladin, tak mi asi nejvíc daly zabrat pneumatiky. Tam jsem to chvíli chtěla vzdát, ale přece jen mi ješitnost nedala, takže jsem si chvíli na jedné gumě odpočinula a pak už jsem se mohla statečně zhroutit na podlášku. Přechod poslední lávky byl jak procházka po Václaváku a sjezd na kladce třešničkou na dortu :-).
Nicméně jsem na sebe úplně děsně hrdá, že jsem to dala! Jen teda vypadám, jak kdyby mě někdo zmlátil.. :-D. Zbytek odpoledne jsme s Míšou proseděly na sluníčku na lavičce s literaturou a piFkem za odměnu :-). Po večeři jsem šla na masáž lávovými kameny a to mě tak dodělalo, že jsem s holkama plkala jen do 11 a pak spala až do rána, zatímco část výpravy zkoušela oplétat láhve pedigem.
Ráno bylo vtipné, vylézaly jsme z postele s hekáním, ukazovaly si, kde nás to nejvíc bolí. a jak pěkně se vybarvily modřiny. Dopoledne byla ještě hodina pilatesu, při které jsem si místo posilování nohou hodila lehoučkého šlofíčka, páč mi do obličeje svítilo sluníčko a následovala hodina flirt-dance, při čemž jsme si důkladně posílily již tak bolavé břišní svaly neustálým smíchem. Jana u toho vypadá tááák pěkně a sexy a my, pomlácené a bolavé, jsme měly rovněž představovat polohy typu Cvrček, Bohyně či Vzpínající se kůň.. Jaké zvuky se u toho linuly asi nemusím popisovat nijak barvitě a nechám i na fantazii laskavého čtenáře, ať si představí, jak MOC sexy jsme u toho vypadaly :-D.
K obědu lehké a zdravé knedlo-zelo-vepřo :-) a pak už jsme nasedly do auta, postály si na dálnici kvůli dvěma bouračkám, dokodrcaly se do Braníka pro holčičky akorát včas na Velkou pardubickou, kterou po sedmé vyhrál neuvěřitelný, téměř šedesátiletý Váňa a vydaly se přes Prahu zpátky domů.
Bylo to úžasné, fotky jsou na rajčeti.
Neodjížděla jsem úplně v nejlepší kondici - ve středu jsem byla na posledním vacushape, kde jsem si pěkně mákla, ve čtvrtek na zumbě, kde jsem si taky pěkně mákla a v pátek jsem šla, pro změnu, vyzkoušet power-plate, kde jsem si mákla úplně nejvíc :-). Svaly se vyděsily a začaly se ozývat :-). K tomu všemu jsem měla od víkendu zalehlé uši, což bylo víc než nepříjemné. Konzultace s Tiinou mě moc nepotěšila, prý jsem si to způsobila sama, šťourátky do uší a nepomůže mi nic z lékárny neb vše je pouze preventivní. Zachrání mě jen návštěva u ní, na ORL. Ve čtvrtek jsem musela do knihovny a když už jsem byla v těhle končinách, rozhodla jsem se zkusit polikliniku na Krakově. Do polského Krakova je to, samozřejmě, dál než na Zelený pruh, kde momentálně Tiina ordinuje, ale ten "náš" je v dojezdové vzdálenosti cca 7 minut. Holt buď strávím dvě hodiny na cestě anebo v ordinaci. Nakonec to nebylo tak tragické, po 45 minutách jsem už byla v lékárně, abych si vyzvedla ATB v kapičkách do uší. Diagnóza - lehký zánět zvukovodu. Paní doktorka mi ucho propláchla a mně se neskutečně ulevilo, že zas slyším co mám a ne to, co slyšet nechci (ozvěnu svého hlasu, každé kousnutí či polknutí). Jen si vždycky vzpomenout, že si mám nakapat!
S Míšou jsme se domluvily, že pojedeme ve dvě.. nakonec jsme na ní čekaly do půl čtvrté :-D. Tím jsme, samozřejmě, chytly tu nejhorší kolonu a k mamce do Braníka, kde jsem zanechávala Áčka, jsme doskákaly po hodině. Zbytek cesty proběhl už naštěstí jakž takž plynule a přijely jsme akorát na večeři, kdy nám v ústrety šla vůně smažených řízků. Mňam! Ačkoliv teda před zumbou to je docela nářez :-D.
Na zumbu jsem se moc těšila, byl to jeden z taháků kvůli kterému jsem vůbec chtěla jet. Bohužel jsem zmlsaná "naší" Terezou, tak mi to přišlo kapánek nudné, ale na druhou stranu, proč si kazit náladu, takže jsem se snažila si to užít i tak. Večer jsme poseděly, pokrafaly a po půlnoci zapadly do pelechů, protože snídaně byla už od 8 a od 9:15 pilates. Poškádlila jsem tedy opět svoje bolavé svaly, aby viděly, že to myslím fakt vážně a následovala další hodina zumby. Tentokrát to bylo o trošku lepší, ale určitě bych tuhle lektorku dobrovolně nevyhledávala, ačkoliv byla poměrně milá a snažila se.
Po zumbě jsme se vystřídaly ve sprše - jsou tu vždy dva pokoje, ve kterých je 6 lůžek a mají společný jeden záchod, jednu sprchu a dvě umyvadla. Trošku adrenalin, zvlášť, když vypadnou pojistky od bojleru a sprchování je jako trénink na Štěpánskou otužileckou plavbu Vltavou. Naštěstí si toho Petra všimla a pojistky nahodila. A naštěstí nás nebylo 12, ale JEN osm :-).
Po o jsme si naplánovaly některé z nás lanové centrum. Bylo luxusní slunečné počasí a tak by fakt byla velká škoda toho nevyužít. Šlo nás celkem 5. Před námi měla jít partička dětiček, ale pán rozhodl, že půjdeme nejdřív my, aby nás nebrzdiliy.. No.. myslím, že jsme brzdily my je :-D. Holky měly naplánované masáže a pak bříškotančení, takže my s Míšou jsme se zařadily až na konec. Chudák Pavla! Jak se pán věnoval dětem, netušila, kudy a jak nejlépe, takže některé překážky si víc než mákla. Do toho jsme na sebe pořád házely různé poznámky, takže jsme byly totálně vychechtané, což na lanech není zrovna ideální situace :-). Na pneumatikách to Pavla už nevydržela a "spadla" - měly jsme všechny horolezecké sedáky, takže nehrozilo žádné zranění., prostě se člověk jen spustí a visí. Po chvíli to vzdala i Míša T. na kladinách, které byly fakt hnusné. Než pán slezl od dětí, přinesl žebřík, zachránil Pavlu, tak si Míša odpočinula, vytáhla se zpátky nahoru a překážku dokončila.
Ono to všechno vypadá poměrně jednoduše, ale fakt si člověk hrábne! Já jsem měla blbej okamžik na kříži, kdy mi to podjelo a málem jsem taky "spadla", ale naštěstí jsem zůstala jen v záchodové pozici. Vytáhnout se zpátky mě ale stálo docel dost energie. Kladiny pak byly fakt hnusné, člověk se natahuje pro vedlejší lano a chybí mu cenťák a půl a prostě to víc fakt už nejde, tím spíš, když má namožené svaly z předchozích sportovních aktivit. Takže pak tam visí jak magor a přemýšlí, proč ve svém věku dělá takové hovadiny a ještě za to platí :-). A jak jsem byla unavená z kladin, tak mi asi nejvíc daly zabrat pneumatiky. Tam jsem to chvíli chtěla vzdát, ale přece jen mi ješitnost nedala, takže jsem si chvíli na jedné gumě odpočinula a pak už jsem se mohla statečně zhroutit na podlášku. Přechod poslední lávky byl jak procházka po Václaváku a sjezd na kladce třešničkou na dortu :-).
Nicméně jsem na sebe úplně děsně hrdá, že jsem to dala! Jen teda vypadám, jak kdyby mě někdo zmlátil.. :-D. Zbytek odpoledne jsme s Míšou proseděly na sluníčku na lavičce s literaturou a piFkem za odměnu :-). Po večeři jsem šla na masáž lávovými kameny a to mě tak dodělalo, že jsem s holkama plkala jen do 11 a pak spala až do rána, zatímco část výpravy zkoušela oplétat láhve pedigem.
Ráno bylo vtipné, vylézaly jsme z postele s hekáním, ukazovaly si, kde nás to nejvíc bolí. a jak pěkně se vybarvily modřiny. Dopoledne byla ještě hodina pilatesu, při které jsem si místo posilování nohou hodila lehoučkého šlofíčka, páč mi do obličeje svítilo sluníčko a následovala hodina flirt-dance, při čemž jsme si důkladně posílily již tak bolavé břišní svaly neustálým smíchem. Jana u toho vypadá tááák pěkně a sexy a my, pomlácené a bolavé, jsme měly rovněž představovat polohy typu Cvrček, Bohyně či Vzpínající se kůň.. Jaké zvuky se u toho linuly asi nemusím popisovat nijak barvitě a nechám i na fantazii laskavého čtenáře, ať si představí, jak MOC sexy jsme u toho vypadaly :-D.
K obědu lehké a zdravé knedlo-zelo-vepřo :-) a pak už jsme nasedly do auta, postály si na dálnici kvůli dvěma bouračkám, dokodrcaly se do Braníka pro holčičky akorát včas na Velkou pardubickou, kterou po sedmé vyhrál neuvěřitelný, téměř šedesátiletý Váňa a vydaly se přes Prahu zpátky domů.
Bylo to úžasné, fotky jsou na rajčeti.
Žádné komentáře:
Okomentovat