Při minulé návštěvě Colosea s Cecelkou jsme dostaly letáček na 1+1 zdarma - takže když si dva lidé dali předkrm, hlavní jídlo a zákusek, tak měli vždy to levnější zadáčo. Toho se nedalo nevyužít! A vzhledem k tomu, že si Cecelkovi stále vymýšlejí nové a nové nemoci, abychom se k nim na ten víkend nenakýblovali :-), tak jsme se sešli bez dětiček a bez bacilů pěkně na neutrální půdě. Martin měl navíc ten den narozeniny a Cecelka to pro něj měla jako překvapení. To je hezké být dárkem, ne? :-)
No užili jsme si to výborně, jak jinak. S nima je to prostě vždycky moc příjemné. Já jsem si tam trošku zaostudila - stolečky jsou hodně blízko sebe a vedle nás seděl jakýsi mladý pár, který pak zaplatil a odešel. A na stole zbyla láhev vína, dopitá jen do půlky.. ehm.. přišlo mi to škoda, tak jsem rychlým chvatem šáhla pro láhev, dolila nám skleničky a zas jí vrátila zpět. Cecelkovi si začali dělat srandu, že ti lidé šli jen na záchod apod. To by byla teprve zábava! :-D. Ale ne, fakt si brali kabáty a odešli. No mají to vylejt??? Nemám ráda takové plýtvání, zvlášť když vím, kolik tam taková láhev stojí :-D. Ať žijou dojížděči! :-)
Ráno, ač byl státní svátek, jel Petr do práce a mě odvezl na Chodov, kde jsem měla sraz s mamkou a přebrala si zpět naše holčičky. Mamka pak jela do Kostelce a stavovali se s mladejma na hřbitově. Andulku zajímalo, proč tedy není ve škole a co to ten státní svátek je. Přiznám se, že vysvětlit, co se dělo před těma 21 lety a co ještě předtím mi dalo docela zabrat. Pro ní jsou to naprosto nepochopitelná témata, ale vypadala, že je s odpovědí spokojená.
V sobotu jela Andulka na výlet se školní družinou. Prvňáčky berou až po čase, až si paní učitelky ověří, nakolik jsou samostatní a hlavně poslušní. Přece jen to dělají ve svém volném čase a jen ze své svobodné vůle a nemůžou si dovolit nějaké problémy. Takže děti dostávají za dobré chování razítka sovy a když jich mají dostatečný počet, mohou jet. Tentokrát to byl výlet do Království železnic a pak na Petřín. Počasí bylo deštivé, ale nakonec se na sobotu umoudřilo a byl z toho docela pěkný den. Jediné, co bylo příšerné, to byl čas srazu :-). Vstávat v sobotu jako do školy, to mi přišlo fakt brutální. Rovnou jsem nahlásila Skalymu, že já jí opravdu nepovedu, tím spíš, že jsem měla den předem improvizované SRPŠ 1. B v Chýši :-). Svolala jsem schůzku, abysme to s ostatními matkami všechno probraly v klidu a nejen při čekání před školou :-).
Výsledkem je petice za rozšíření dětského hřiště, protože na celé naše sídliště tu máme jeden kolotoč, dvě houpačky, jedno pískoviště a dvě zvířátka na péro. Dost málo.. Je sice fajn, že nám tu za velké peníze udělali multifunkční sportovní hřiště, ale to vesměs využívají tatínkové na nohejbal, protože prostě ta nejsilnější věková skupina dětí je sedm let a méně.. To zas někdo někde přemýšlel anebo si prostě potřeboval ještě před volbami namastit kapsu. Sportoviště je rozhodně fajn, ale mohlo klidně počkat minimálně dva až tři roky. No a tak jsem se nominovala do petičního výboru a sháním hlasy :-).
A zpátky k sobotě a hlavně k vysvětlení titulku tohoto článku - Krav Maga. Vypůjčím si vysvětlení z oficiálního webu - Systém KRAV MAGA, z hebrejštiny volně překládáno jako „boj zblízka“, je v současné době považován za nejefektivnější sebeobranný a taktický systém na světě, což mj. dokazuje přehled jednotek a armád, které tento systém převzaly. Jedná se například o ozbrojené složky státu Izrael a dále třeba americké federální agentury FBI, CIA, DEA a policejní SWAT týmy v několika státech USA, ve Švédsku, Dánsku. Tento systém užívá také francouzská GIGN a belgická armáda a mnoho dalších…
Tož asi tak. Na jakémsi slevovém servru jsem si koupila voucher na otevřený kurz za polovic a protože se nikomu dalšímu nechtělo, přihlásila jsem se sama. Tak nějak v poslední době se stále nikomu nic nechce, ale já jsem už velká holka, tak umím dojít někam i bez doprovodu :-). Rozhodně jsem nelitovala! Sice jsem byla překvapená, že je to až tak intenzivní a že až tak moc makáme a taky jsem si původně myslela, že se mi zlepšila kondička, což mě teda dost vyvedlo z omylu :-).
Překvapivé bylo i to, že holek přišlo poměrně málo a klasicky s kámoškou nebo partnerem, takže když jsme se rozdělovali do dvojic, vyzbyl na mě jakýsi Vašek. Nebylo to špatné, ale šel do mě opravdu s nasazením, takže jsem byla otlučená jak brambora při sklizni. Instruktor to komentoval - buď ráda, aspoň si to taky natrénuješ a neboj se toho, jdi do něj taky tvrdě.. Hm.. jenže mně to přece jen bylo blbé, až teda když jsem mu "odebírala" pistoli, tak jsem mu málem zlámala všechny prsty :-).
Celkově nejhůř dopadla předloktí. Hodně jsme odráželi útoky a to holt člověk tam tu ruku strčit musí. Nemohla jsem si pak ani položit ruce na stůl a asi další dva nebo tři dny jsem chodila jak zmlácená.. ostatně, proč JAK, že.. :-D
Hodně by se mi líbil celý kurz, ale kde na to všechno brát čas??
O víkendu asi bacil nějaký bacil Adélku, začala hodně kašlat a tak jsem jí nechala doma. Petr si musel rovněž přeorganizovat práci, aby v úterý pohlídal, když jsem šla opět za vzděláním. Ale aspoň jsme stihly připravit těsto na perníčky do školky a v pátek už děti vykrajovaly včetně Adélky. No.. snad se to povede, přece jen nejsem zrovna perníkářka. Odpoledne odfrčela rodinka do Skalice a já v sobotu strávila celý den vstřebáváním informací o koučování. V podstatě jsem se dostala ze stavu vědomé nekompetentnosti do stavu vědomé kompetentnosti aneb čím víc toho vím, tím víc vím, že nic nevím..
Ono to vypadá tááák jednoduše, ale jak má najednou člověk koučovat, je to fakt záhul. Naštěstí se mi už pomalu začínají hlásit pokusná morčata, tak doufám, že si navzájem budeme užiteční a já se na nich natrénuju a jim pomůžu ujasnit si co a jak. Každopádně ke zkouškám musím mít odkoučováno minimálně 100 hodin aspoň s 8 lidmi a z toho 80 % by mělo být placené koučování. Pak musím absolvovat 10 hodin s mentorem, na což se těším hodně, protože budu nasávat zkušenosti, další podmínkou jsou dva doporučující dopisy od mentorů a pak už stačí jen zaplatit zkoušku a po telefonu (!!!) jí složit. Až se to povede, budu se moct honosit titulem ACC :-). To mě vždycky pobaví, protože když byl Lukajda malý, běžela velmi intenzivní reklama na lék ACC a on měl zafixováno, že Asésé, jak tehdy říkal, pomůže na všechno :-).
No užili jsme si to výborně, jak jinak. S nima je to prostě vždycky moc příjemné. Já jsem si tam trošku zaostudila - stolečky jsou hodně blízko sebe a vedle nás seděl jakýsi mladý pár, který pak zaplatil a odešel. A na stole zbyla láhev vína, dopitá jen do půlky.. ehm.. přišlo mi to škoda, tak jsem rychlým chvatem šáhla pro láhev, dolila nám skleničky a zas jí vrátila zpět. Cecelkovi si začali dělat srandu, že ti lidé šli jen na záchod apod. To by byla teprve zábava! :-D. Ale ne, fakt si brali kabáty a odešli. No mají to vylejt??? Nemám ráda takové plýtvání, zvlášť když vím, kolik tam taková láhev stojí :-D. Ať žijou dojížděči! :-)
Ráno, ač byl státní svátek, jel Petr do práce a mě odvezl na Chodov, kde jsem měla sraz s mamkou a přebrala si zpět naše holčičky. Mamka pak jela do Kostelce a stavovali se s mladejma na hřbitově. Andulku zajímalo, proč tedy není ve škole a co to ten státní svátek je. Přiznám se, že vysvětlit, co se dělo před těma 21 lety a co ještě předtím mi dalo docela zabrat. Pro ní jsou to naprosto nepochopitelná témata, ale vypadala, že je s odpovědí spokojená.
V sobotu jela Andulka na výlet se školní družinou. Prvňáčky berou až po čase, až si paní učitelky ověří, nakolik jsou samostatní a hlavně poslušní. Přece jen to dělají ve svém volném čase a jen ze své svobodné vůle a nemůžou si dovolit nějaké problémy. Takže děti dostávají za dobré chování razítka sovy a když jich mají dostatečný počet, mohou jet. Tentokrát to byl výlet do Království železnic a pak na Petřín. Počasí bylo deštivé, ale nakonec se na sobotu umoudřilo a byl z toho docela pěkný den. Jediné, co bylo příšerné, to byl čas srazu :-). Vstávat v sobotu jako do školy, to mi přišlo fakt brutální. Rovnou jsem nahlásila Skalymu, že já jí opravdu nepovedu, tím spíš, že jsem měla den předem improvizované SRPŠ 1. B v Chýši :-). Svolala jsem schůzku, abysme to s ostatními matkami všechno probraly v klidu a nejen při čekání před školou :-).
Výsledkem je petice za rozšíření dětského hřiště, protože na celé naše sídliště tu máme jeden kolotoč, dvě houpačky, jedno pískoviště a dvě zvířátka na péro. Dost málo.. Je sice fajn, že nám tu za velké peníze udělali multifunkční sportovní hřiště, ale to vesměs využívají tatínkové na nohejbal, protože prostě ta nejsilnější věková skupina dětí je sedm let a méně.. To zas někdo někde přemýšlel anebo si prostě potřeboval ještě před volbami namastit kapsu. Sportoviště je rozhodně fajn, ale mohlo klidně počkat minimálně dva až tři roky. No a tak jsem se nominovala do petičního výboru a sháním hlasy :-).
A zpátky k sobotě a hlavně k vysvětlení titulku tohoto článku - Krav Maga. Vypůjčím si vysvětlení z oficiálního webu - Systém KRAV MAGA, z hebrejštiny volně překládáno jako „boj zblízka“, je v současné době považován za nejefektivnější sebeobranný a taktický systém na světě, což mj. dokazuje přehled jednotek a armád, které tento systém převzaly. Jedná se například o ozbrojené složky státu Izrael a dále třeba americké federální agentury FBI, CIA, DEA a policejní SWAT týmy v několika státech USA, ve Švédsku, Dánsku. Tento systém užívá také francouzská GIGN a belgická armáda a mnoho dalších…
Tož asi tak. Na jakémsi slevovém servru jsem si koupila voucher na otevřený kurz za polovic a protože se nikomu dalšímu nechtělo, přihlásila jsem se sama. Tak nějak v poslední době se stále nikomu nic nechce, ale já jsem už velká holka, tak umím dojít někam i bez doprovodu :-). Rozhodně jsem nelitovala! Sice jsem byla překvapená, že je to až tak intenzivní a že až tak moc makáme a taky jsem si původně myslela, že se mi zlepšila kondička, což mě teda dost vyvedlo z omylu :-).
Překvapivé bylo i to, že holek přišlo poměrně málo a klasicky s kámoškou nebo partnerem, takže když jsme se rozdělovali do dvojic, vyzbyl na mě jakýsi Vašek. Nebylo to špatné, ale šel do mě opravdu s nasazením, takže jsem byla otlučená jak brambora při sklizni. Instruktor to komentoval - buď ráda, aspoň si to taky natrénuješ a neboj se toho, jdi do něj taky tvrdě.. Hm.. jenže mně to přece jen bylo blbé, až teda když jsem mu "odebírala" pistoli, tak jsem mu málem zlámala všechny prsty :-).
Celkově nejhůř dopadla předloktí. Hodně jsme odráželi útoky a to holt člověk tam tu ruku strčit musí. Nemohla jsem si pak ani položit ruce na stůl a asi další dva nebo tři dny jsem chodila jak zmlácená.. ostatně, proč JAK, že.. :-D
Hodně by se mi líbil celý kurz, ale kde na to všechno brát čas??
O víkendu asi bacil nějaký bacil Adélku, začala hodně kašlat a tak jsem jí nechala doma. Petr si musel rovněž přeorganizovat práci, aby v úterý pohlídal, když jsem šla opět za vzděláním. Ale aspoň jsme stihly připravit těsto na perníčky do školky a v pátek už děti vykrajovaly včetně Adélky. No.. snad se to povede, přece jen nejsem zrovna perníkářka. Odpoledne odfrčela rodinka do Skalice a já v sobotu strávila celý den vstřebáváním informací o koučování. V podstatě jsem se dostala ze stavu vědomé nekompetentnosti do stavu vědomé kompetentnosti aneb čím víc toho vím, tím víc vím, že nic nevím..
Ono to vypadá tááák jednoduše, ale jak má najednou člověk koučovat, je to fakt záhul. Naštěstí se mi už pomalu začínají hlásit pokusná morčata, tak doufám, že si navzájem budeme užiteční a já se na nich natrénuju a jim pomůžu ujasnit si co a jak. Každopádně ke zkouškám musím mít odkoučováno minimálně 100 hodin aspoň s 8 lidmi a z toho 80 % by mělo být placené koučování. Pak musím absolvovat 10 hodin s mentorem, na což se těším hodně, protože budu nasávat zkušenosti, další podmínkou jsou dva doporučující dopisy od mentorů a pak už stačí jen zaplatit zkoušku a po telefonu (!!!) jí složit. Až se to povede, budu se moct honosit titulem ACC :-). To mě vždycky pobaví, protože když byl Lukajda malý, běžela velmi intenzivní reklama na lék ACC a on měl zafixováno, že Asésé, jak tehdy říkal, pomůže na všechno :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat