Mám "trošku" skluz, já vím.. Ale stalo se toho tolik.. Tak aspoň to základní.
Ve škole byly vánoční trhy - děti měly přinést stovku na materiál a pak vyráběly různé dárečky, které se následně prodávaly na školním jarmarku, aby získaly peníze pro třídu. Připadá mi to fajn, že se od mala učí, že bez práce nejsou koláče. Paní učitelka si nakonec stáhla Andulku s Adélkou Pejcharovic z ručních prací a holky jí pomáhaly. Byly natolik úspěšné, že prodaly všechno :-D.
Další týden jsem měla večírek s Justem - byli jsme v jedné restauraci v Karlíně. Podle webovek byla několikrát oceněná Gurmánem a hodně se tam pyšnila vysokým hodnocením. Šla jsem tam evidentně s přehnaným očekáváním a slibované labužnické těstoviny chutnaly stejně jako v jakékoliv obyčejné hospodě. Navíc některé kombinace zněly jak Polhreichova noční můra :-). Možná to bylo i tím, že nás nacpali k jednomu stolu tak natěsno, že bylo jediným štěstím jídlo na etapy. Navíc jsme nebyli v salónku sami a i to se trošku podepsalo na atmošce. Nicméně bylo to příjemné hlavně kvůli lidem, kteří přišli a o to šlo.
Adélka měla ve školce vánoční besídku ve středu. Letošní podzim a zima byly ve znamení vysoké nemocnosti, takže ochořely nejen děti, ale i pančelky a na besídku nakonec nedorazila ani Jůlinka. Paní učitelka Dáša z toho byla nešťastná, protože vlastně nezvládli secvičit nějaký program a tak spoléhala na Adélku. Ta hrála všechny "hlavní role" a táhla ostatní děti v písničkách a básničkách a jak je jejím dobrým zvykem - v půlce se sekla a odmítla pokračovat. Pančelka se z toho málem zhroutila, protože ostatní děti to téměř neuměly a navíc tak nějak ani moc nemluví. Ale rodiče byli nadšení i tak, vždyť nejde o Oskary. Já to považovala za obrovský úspěch, že Adél dala aspoň tu půlku, když to srovnám s besídkou loni, kdy odmítla jakékoliv zapojení :-D.
Pak jsme vyráběnkovali a jak nás bylo opět málo, užili jsme si to maximálně, až nás pak pančelky musely vyhazovat, že je potřeba zavřít školku :-).
Před Vánocemi jsem stihla ještě medovou masáž - koupila jsem si jí na nějakém slevovém serveru a až pak jsem se dočetla, že to je dost nepříjemné a bolí to.. Šla jsem tedy s mírnými obavami, ale paní byla hodně šikovná a jak už jsem čekala trochu něco jiného než je klasika, nebyla jsem překvapená a naopak mě to hodně nadchlo. Kůžičku jsem měla jak miminko :-). Na jiném severu jsem, pro změnu, zakoupila voucher na pedikúru a brazilskou depilaci, takže Ježíška jsem mohla očekávat jak nová :-).
No a do toho všeho škola a chystání na Vánoce.
Ve škole byly vánoční trhy - děti měly přinést stovku na materiál a pak vyráběly různé dárečky, které se následně prodávaly na školním jarmarku, aby získaly peníze pro třídu. Připadá mi to fajn, že se od mala učí, že bez práce nejsou koláče. Paní učitelka si nakonec stáhla Andulku s Adélkou Pejcharovic z ručních prací a holky jí pomáhaly. Byly natolik úspěšné, že prodaly všechno :-D.
Další týden jsem měla večírek s Justem - byli jsme v jedné restauraci v Karlíně. Podle webovek byla několikrát oceněná Gurmánem a hodně se tam pyšnila vysokým hodnocením. Šla jsem tam evidentně s přehnaným očekáváním a slibované labužnické těstoviny chutnaly stejně jako v jakékoliv obyčejné hospodě. Navíc některé kombinace zněly jak Polhreichova noční můra :-). Možná to bylo i tím, že nás nacpali k jednomu stolu tak natěsno, že bylo jediným štěstím jídlo na etapy. Navíc jsme nebyli v salónku sami a i to se trošku podepsalo na atmošce. Nicméně bylo to příjemné hlavně kvůli lidem, kteří přišli a o to šlo.
Adélka měla ve školce vánoční besídku ve středu. Letošní podzim a zima byly ve znamení vysoké nemocnosti, takže ochořely nejen děti, ale i pančelky a na besídku nakonec nedorazila ani Jůlinka. Paní učitelka Dáša z toho byla nešťastná, protože vlastně nezvládli secvičit nějaký program a tak spoléhala na Adélku. Ta hrála všechny "hlavní role" a táhla ostatní děti v písničkách a básničkách a jak je jejím dobrým zvykem - v půlce se sekla a odmítla pokračovat. Pančelka se z toho málem zhroutila, protože ostatní děti to téměř neuměly a navíc tak nějak ani moc nemluví. Ale rodiče byli nadšení i tak, vždyť nejde o Oskary. Já to považovala za obrovský úspěch, že Adél dala aspoň tu půlku, když to srovnám s besídkou loni, kdy odmítla jakékoliv zapojení :-D.
Pak jsme vyráběnkovali a jak nás bylo opět málo, užili jsme si to maximálně, až nás pak pančelky musely vyhazovat, že je potřeba zavřít školku :-).
Před Vánocemi jsem stihla ještě medovou masáž - koupila jsem si jí na nějakém slevovém serveru a až pak jsem se dočetla, že to je dost nepříjemné a bolí to.. Šla jsem tedy s mírnými obavami, ale paní byla hodně šikovná a jak už jsem čekala trochu něco jiného než je klasika, nebyla jsem překvapená a naopak mě to hodně nadchlo. Kůžičku jsem měla jak miminko :-). Na jiném severu jsem, pro změnu, zakoupila voucher na pedikúru a brazilskou depilaci, takže Ježíška jsem mohla očekávat jak nová :-).
No a do toho všeho škola a chystání na Vánoce.
Žádné komentáře:
Okomentovat