Vánoce..

Předvánoční čas uběhl jako voda, letos opravdu nějak rychleji, jak začal advent vlastně už v listopadu. Počasí nenasvědčovalo tomu, že je zima, spíš takový nepříjemný podzim, nicméně, já ten sníh v Praze fakt moc nepotřebuju.

Nám opět přišla kouzelná smska od Ježíška, že jsou holčičky hodné a že určitě pro ně něco bude mít. Od té doby, kdykoliv mi zapípal mobil, běžela se Adélka zeptat, jestli náhodou nepíše zase Ježíšek. A on se nakonec ozval ještě jinak - prostřednictvím jednoho z andělů. Ve schránce byl zapečetěný dopis a v něm dva kousky tajné mapy.. Kam nás zavede a s kým jí mohou Áčka složit, jsme se měli dozvědět až na Štědrý den.

Poprvé jsme měli letos kapry ve vaně, což byl neskutečný zážitek :-) a krásným komunikačním šumem na dubňáčkovské diskusi jsme měli kapra ve stojánku :-). Psala jsem totiž o kaprech a následně se někdo ptal, jestli už máme stromeček. Odpověděla jsem, že ne, že ho musí Skaly dát nejdřív do stojánku. Někdo další dočítal nepozorně a už padl dotaz, cože to ten Skaly dělá a jak dává kapra do stojánku :-). To by to nebyl můj drahý, aby to nedotáhl do konce a kapra ve stojánku jsme nakonec měli :-).

23. prosince jsme jely k mamce dělat bramborový salát a u toho jsme sledovaly státní pohřeb Václava Havla. Klobouk dolů před všemi, kteří se podíleli na organizaci. Vymyslet kdo kdy přiletí, kam si sedne a vedle koho.. Bylo to velmi důstojné, i když možná trochu moc dlouhé.

Petr mezitím nachystal ryby a stromeček, aby ho cácorky mohly ozdobit. Ráno nemohly dospat, vstávaly v půl sedmý! Fakt na budku :-), ale Ježíšek nezklamal a jako každý rok jim přinesl pod jejich malý stromeček dárečky. A jako každý rok to nějak popletl a zase přinesl i dárky pro Jáchymka a Emičku a ještě ke všemu takové veliké! Naše dámy tam měly pro Barbieny šatičky.

V 10.00 jsme se vydali na hřiště dle pokynů v tajemné dopise a sešli se tam s ostatními. Děti daly do kupy jednotlivé kousky mapy a za chvíli už věděly, jakým směrem se vydat. Dospělí posnídali svařáček a ač počasí nebylo nic moc, nepršelo a dalo se to.. Procházeli jsme jednotlivá stanoviště, děti hledaly indicie a další dopisy, aby se dozvěděly, kde bude ukrytý poklad. Na jedné z předposledních zastávek dostali úkol dospělí  zazpívat písničku, kde bude kapr, dárek nebo stromek. Vzhledem k tomu, že batohy byly plné svařáku a po cestě jsme se důkladně zahřívali, nebyl problém zapět a dokonce složit vlastní píseň. Prča to byla neskutečná :-). A protože děti plnily úkoly na jedničku a všechny indicie také správně složily, nalezení pokladu bylo dílem chvilky. Plný pytel dárečků je nadchl! Vzhledem k množství trvalo rozdávání docela dlouho a začínalo pršet. Nejvyšší čas zvednout kotvy, se všemi si popřát a vyrazit smažit řízky :-).

Odpoledne nás čekala ještě jedna tradiční vycházka - s Dráčkovejma. Tentokrát nám svařák udělal Skaly a zas to byla mňamka. Ve finále jsme venku vydrželi přes hodinu a půl a děti dokonce zpívaly koledy u stromečku s ovocem, který jsme dopoledne zdobili pro zvířátka v rámci cesty za pokladem. 

My jsme pak s holčičkama šly ještě okouknout jestli neletí Ježíšek a hlavně pro pití do auta a mezitím nám Ježíšek nadělil dárečky pod stromeček. Původně byla otevřená jen ventilačka v pokojíčku, ale bylo toho tolik, že si musel otevřít okno celé! Adélka ho prý viděla, jak nese velký pytel.. 

Tentokrát jsme zvládli večeři před rozdáváním dárečků, jen Skaly děsně zdržoval, protože měl dva kusy ryby :-). Pro mě dělal letos štiku, která teda taky měla hodně kostí, ale rozhodně jsem se s tím tak nebabrala :-). Největší nadšení způsobil největší dárek, Andulka zjistila, že je pro ně :-). Ale největší dárky se rozbalují jako poslední... 

Ježíšek vypadal, že se zbláznil. Možná tím, jak jsme během roku měli kapánek finanční problémy, které se konečně teď vyřešily, měl pocit, že je potřeba splnit spoustu přání.. Já jsem si u jednoho ze svých dárků poplakala :-) Chtěla jsem překvápko a fakt bylo. Soft-shelová bunda a hlavně u ní básnička včetně fotky Ježíška, když mu bylo nějakých 12? :-) Pro holčičky bylo asi největší překvapení ukryto právě v té největší bedně - dostaly palác pro Barbieny. Ač mimibazar moc nemusím, tohle se Ježíškovi fakt povedlo :-).

Ale spokojené byly se vším, stejně tak jejich rodiče :-)

Petr usnul hned po nadílce na gauči a já tu taky slušně tloukla špačky, takže jsem holčičky zahnala do peřin a ve 22 hod. už u nás byl klid a všichni jsme spali - teda dospěláci určitě :-)