Letos jsme nejeli za čerty na Šumavu, bohužel nám to neumožnil stav našeho konta, nicméně příští rok si to určitě nenecháme ujít. Adélka tedy odjela s Petrem do Skalice a Andulka šla v pátek spát do družiny, kam za nimi ta slavná trojice až vícečice :-) přišla. V sobotu pak jeli na výlet do Úštěka, do muzea čertů. Nikdy jsem o tom neslyšela, ale prý to bylo moc pěkné a děti si to užily.
Jen teda měli přijet zpátky kolem 12.00 a přijeli o hodinu později. To už jsem byla zmrzlá jak psí ... nepočítala jsem s tak dlouhým pobytem venku a fučelo fakt studeně. Odpoledne měla Andulína jít s Emčou a jejich babičkou na Staromák, ale protože byla v podstatě celý týden doma kvůli nějakému nachlazení a připadala mi unavená, dohodly jsme se nakonec, že nepůjde a naopak večer přijde Emáda a bude u nás spát.
Ještěže jsem to tak udělala, protože Ema dorazila až skoro v půl osmé a Míša mi pak popisovala, jaké to prý bylo na Staromáku děsivé maso, že se babička bála, aby jí dav děti neušlapal a že stejně nic neviděli.. No to bych tady asi zatím zešílela, kde jsou tak daleko..
Emča u nás nakonec zůstala do odpoledne, nechtěla jet ani plavat (Mami, prosííííím, prosííííím, prosssíííííím... můžu zůstat u Skálů? Víš, že mám z toho bazénu pak děsně ten ekzém po celé noze.. mami, prosííííím, prosííím, prosííímmm :-D). Andulína byla ráda, že má parťačku, když tu Adélka není a tak vyzkoušely různé hry, panenky a dost času propařily i na wii.
V pondělí pak jeli se školou pro změnu do Příbrami. Tam to taky bylo hodně hezké a prý tam určitě musíme vyrazit :-). Naštěstí se počasí docela umoudřilo, v noci totiž přišel šílený slejvák, že to dokonce vzbudilo i mně.
Odpoledne přišla mamka a když jsme jí šly vyprovodit na autobus, pípla mi smska - Podivej se do kufru auta, blll, cert... Byly jsme z toho pěkně překvapené, že nám píše čert smsky a jak ví, kde máme auto a o to větší bylo překvapení, když byla v tom kufru krabice bonbónů Mars, Snickers, Bounty apod.! Rozhlížely jsme se tedy, jestli neuvidíme nějakého toho čerta a Mikuláše, nicméně nikde nikdo. Asi je odehnala ta kouzelná rolnička, co jí měla Andulka na krku ještě z výletu. U zastávky jsme potkaly Anežku od Adélky ze třídy, takže holky vyžebraly, že půjdeme s nimi omrknout sídliště, jestli třeba náhodou. Takových bloumajících jsme potkaly nakonec docela dost a docela dost právě spolužáčků od Adélky, jen ti čerti nikde.
Už začala být opravdu velká zima, takže jsme došly opět k zastávce s tím, že tam se s Anežkou a její maminkou rozloučíme a půjdeme každý svým směrem a najednou Andulka vykřikla - Támhle jsou! A fakt že jo! Na druhé straně silnice šel Mikuláš, Anděl a čtyři naprosto příšerní čerti.. Když nás zmerčili, přešli za námi a holčičky pěkně zapěly naprostou klasiku Mikuláš, ztratil plášť... Odměna je neminula, čerti je nestrašili a po tak úspěšné misi jsme konečně mohly jít do tepla. Hurá.
Po cestě začala Andulka rozvíjet odvážné teorie, že je možné, že nás ten čert chtěl dostat z domu, proto mi poslal tu smsku a pak ještě nám poslal do cesty Anežku a že je možné, že doma najdeme ještě nějaký dáreček. Přišly jsme proto domů, obhlídly situaci a nic. Tak že se půjdeme navečeřet a jak jsem tak šla na balkón pro jídlo, otevřela jsem dveře a za nimi...No jasně! Fakt tam byly dva mikulášské balíčky! Tentokrát tam bylo jen málo sladkostí, ale zato Polly Pocket, což holky komentovaly, že ten Mikuláš určitě věděl, že toho sladkého už dostaly dost ze Skalice..
Ještěže se ta kouzla dějí....
Žádné komentáře:
Okomentovat