Březen, za kamna vlezem

No prejže rejže.. Neskutečný sled událostí a všeho možného. Vesměs to bylo hodně pracovní, ať už porada, ještě na konci února se spoustou novinek, tak následně schůzky s mými kolegyňkami, ať už v Praze anebo třeba v Peceradech. Tam to bylo tradičně zas moc fajn, přišlo hodně dam a evidentně je zajímalo, o čem jim tam povídám :-).

Do toho jsem začala chodit na velmi zajímavé školení ohledně osobního rozvoje, které kdesi našla Jitka. Je to dotované Evropskou unií pro podnikající na území Prahy. Ta cena je pak opravdu kapánek někde jinde. Už jsme absolvovali Niterný leadership, kde jsme opět ohýbali lžičky, mimo jiné, a také Kreativitu. Ještě nás čeká Motivace a následně Koučování. 

Ten první kurz se odehrával v Botelu Albatros, navíc bylo zrovna nádherně, takže romantika jaxviňa :-). Další byl v hotelu Leonardo, což je také moc hezké místo, dokonce jsme to měli s exkurzí po pokojích :-). 

A jak se, konečně, otepluje, chodíme i hodně ven, holky jsou nadšené z kol. 

Adélka oslavila páté narozeniny, takže jsme uspořádali oslavu u nás doma. Novačky pak ani nechtěly domů, holky se totiž nastěhovaly na balkón a hrály si s Barbienama a jejich novým domečkem. Přijela i mamka a taky Irča, Radek a Adámek - ti teda měli lehce dvouhodinové zpoždění :-). Adélka si tentokrát vybrala v Dortomániích ježka, takže jsem zas musela zapojit svou představivost a nějak ho splácat. No.. pořád lepší než desetipatrový dort, na který zněla objednávka předtím :-).

V neděli jsme holkám slíbili pouť u Krakova, takže si to užili a rozhodně jsme si nemuseli brát účelovou půjčku jako v případě Matějské :-).

Ve škole také proběhl karneval, vyráběla jsem Andulce masku na Makovou panenku, dostala se nakonec i do nejužšího kola. Vyhrála holčička v modrých šatičkách, jaké se nosí třeba do divadla.. Asi princezna? Nějak jsme to nepochopili.. Ale to je jedno :-). Adélka odmítla zúčastnit se této trachtace a radši si venku malovala křídama. Aby ne, bylo opět nádherně. Následně jsem dostala báječný nápad svlažit hrdlo v Chýši, takže jsme se tam pěkně společně všichni přesunuli. Děti se vyběhaly, chvílema byly na stromě, chvílema kreslily křídama  a zahnat je domů byl téměř nadlidský úkol :-).

Andulína byla se školou v Toulcáku a tak průběžně mají programy ve školce i ve škole, takže se pořád něco děje :-). 

Já jsem si úspěšně nalila čistého vína přímo do klávesnice notebooku, takže čekám na novou :-(. Byla jsem pár dní on-line jen na mobilu a to je teda síla, když se moje hlavní pracovní náplň soustřeďuje na internet.. Naštěstí mi Jirka zprovoznil, aspoň částečně, starou bednu a ještě čekám na nový disk, když ten původní odešel do věčných lovišť. Takže fotky naší oslavenkyně sice mám, ale zatím jen ve foťáku.