V sobotu 24.3. jsme měli mezinárodní setkání Eurony v Hradci Králové. Oceňovaly se úspěchy, předváděly novinky, prostě intenzivní den. Na fiktivní pódium jsem šla několikrát, protože jsem přebírala ceny i za některé svoje kolegyňky, které, bohužel, nemohly dorazit.
Večer nám zazpíval přímo náš nejvyšší s manželkou a pak už byl parket jen náš :-). Jestli jsem na něco hrdá, tak na to, že mi je nějak hoodně jedno, kdo si o mě co myslí.. Takže začali hrát, my jsme se na sebe s holkama podívaly a šly jsme prostě na ten parket jako prga. No a za chvíli tam bylo plno. :-) Holt přetlak žen a přesto chtěly tančit, jen jim prostě bylo blbé, aby tam šly první.. školka hadr :-). No vyblbly jsme se dosytosti. Ostatně - přijela jsem tam hlavně za účelem pořádně si to užít.
V tombole navíc náš dlouhý stůl vyhrál 2/3 cen a potvrdilo se, že když se někdo úspěchu nebojí, tak prostě k němu přijde :-)
Domů jsem dorazila po půlnoci, vysmátá a spokojená. O to krušnější bylo ráno, spala jsem jen asi tři a půl hodiny, protože jsem musela být v půl osmé už ve Vinoři na Velikonočním jarmarku a měnil se čas. Měla jsem tam pronajatý stůl na prezentaci a prodej Eurony. Celá akce probíhala v areálu místních stavebnin a co jsem tedy ocenila, že veškerý výtěžek z pronájmů i ze vstupného šel na místní družinu. Majitelé stavebnin navíc zajistili program, stany, ve kterých byly jednotlivé prodejní stoly, prostě práce jak na kostele.
Po obědě za mnou přijel Skaly s holčičkama a moc se jim tam líbilo. Holky se vyblbly na nafukovacím hradě, vodním zorbingu a jiných atrakcích, já jsem našla nové zákaznice, takže spokojenost veliká.. Přišly se na mě podívat Renda i Jíťa a kolem třetí odpoledne mě navštívila i pořádná krize :-). Naštěstí to končilo něco málo po čtvrté, takže jsme sbalili fidlátka a odfrčeli domů. Nevýhodou je nefunkční výtah, takže jsme museli zas všechno vytahat růčo. Já jsem pak zalezla do postele a hrála si na broučky v zimě v podstatě až do rána.
Hned v pondělí jsme s holkama vyrazily zas do Činoheráku. Tentokrát nás šlo málo, většina odmítla jít na drama. Jejich škoda, bylo to naprosto úžasné představení - Tramvaj do stanice Touha. Hlavní představitelka byla nominována na cenu Thálie, bohužel jí nakonec nedostala. Tři hoďky neslezla z pódia, neskutečný výkon. Chvíli jsem se smála a chvíli jsem mrkala rychle okama, abych neronila kroupy, což se mi na konci stejně nepovedlo a odcházela jsem z divadla uřvaná jak amina.
Jediné, co mi trochu kazilo zážitek, byly dvě pipiny sedící za mnou. Asi měly pocit, že přišly na komedii, takže se smály za každou cenu a v naprosto nevhodných okamžicích. To jsem teda moc nepobrala.
No a zaperlila Iveta, které jsem volala za pět minut sedm, kde je a prý, že akorát povečeřela a je doma.. Tak jí říkám, ale máš být v divadle.. A do p.. se ozvalo na druhé straně. Přestože jsem to připomínala několikrát, prostě to vypustila, takže se za 320,- Kč dívala doma na telku :-(. Kapánek mi to připomněla situaci, kdy šla, pro změnu, na Hrdého Budžese o tři měsíce dřív..
Žádné komentáře:
Okomentovat