To, že se blíží Velikonoce, signalizuje i aktivita ve škole a ve školce. Ve škole se to projevuje jarmarkem, kdy dětičky vyrábějí měsíc dopředu různé předměty s touto tématikou a následně se je snaží prodat, aby jejich třída utržila peníze na nějaké radůstky. Ten systém se mi líbí, aspoň vidí, že peníze nevydává bankomat jen tak pro nic za nic. Trošku jsem podpořila 2.B a napekla muffiny, které jsem ozdobila velikonočními zvířátky z Hariba. Zaprášilo se po nich, tak jsem měla radost :-).
Sama jsem nakoupila docela dost dekorací, některé byly opravdu hodně povedené a nemohla jsem ani odejít bez výrobků Andulčiných.
Ve středu jsme šly ještě vyrábět do školky a abysme tu kreativitu podpořily, vzaly jsme s Dášou holky do Chýše :-) Bylo hezky, takže běhaly venku, lezly po stromech a užívaly si to a následně se k nám přidala i Míša, která se zrovna vracela odněkud s Jáchošem. Jako poslední se k nám připojila paní učitelka ze školky, která se vracela z nákupu a prohodila, to je dobrý nápad, taky bych si dala jedno.. Takže jsme se jí ptaly, co jí brání a ona usoudila, že vlastně nic a nad jantarem nám nabídla tykačku :-).
Ve čtvrtek jsme se odebraly do Skalice, pro změnu měly děti prázdniny. Já tam zanechala holky, nabrala Marušku a vrátily jsme se do Říčan, kde jsme ještě vyzvedly Lenku a svorně jsme se přesunuly do jedné restaurace na prezentaci Angel týmu. Obchodní ředitel přijel tentokrát sám, takže jsem mu dělala asistentku :-). Vtipné bylo, že jsem opět vyhrála v tombole a nějak jsem vyměkla a nechala ho losovat znovu. Asi o to větší měla výherkyně radost a mně až se zpožděním došlo, že jsem vlastně těch 700 z poukázky mohla rozdělit mezi Marušku a Lenku.. no jo no.. Pobavilo mě, když mi pak Vergi psala, že v Valmezu vyhrála i ona :-) To prostě fakt není náhoda.
Velikonoce byly extrémně studené. Chtěly jsme s mamkou pracovat trochu na zahradě, takže jsme se domluvily, že jí vyzvedneme v Kostelci, kde rovnou nakoupíme a navštívíme Lukajdu a Andrejku. Nakonec byl doma i brácha. Lukajda má sádru, srazil se se spolužákem při těláku a má polámané prsty... fakt radost..
Mamka to nakonec vzdala a nechala se Martinem odvézt zpátky s tím, že to zkusí v sobotu. Ani v sobotu nepřijela, lilo jak z konvičky a dokonce chvílemi i sněžilo a v noci mrzlo. Nakonec ale dorazila v neděli, takže jsme s ní šly s Andulku na hřbitov a ona pak navštívila Vlastu, aby si mohly pokecat. Na přespání to nebylo, tudíž jsme jí vyprovodili k autobusu a aspoň jsme se následně prošli Podhrádím, protože ani na ryby Skaly nemohl.
Já jsem za ten víkend přečetla 6 knížek a dle mojí (opět nepřesné) objednávky, jsme se v pondělí probudili do slunečného dne, i když stále celkem chladného. Dokonce i pomlázky namáčené v kýbly, vytáhl Skaly s kusem ledové kry.
Andulka s Adélkou a Irčou v neděli večer zdobily vajíčka trávou a barvily je v cibuli a z výsledku byly totálně unešené :-) Andulína pak v pondělí oběhla všechny sousedy, Adélce se nechtělo :-). Aňa i statečně vyřizovala koledníky, já jsem se většinou moc ke dveřím nehnala :-)
Hned po Velikonocích mě čekalo školení na téma Motivace. Bylo to hodně opakování toho, co jsme už probírali minule, ale asi není na škodu si některé věci probrat znovu. Tentokrát jsme to měli v hotelu Alchymist na Tržišti na Malé Straně a tak nějak jsme netušili, co na ten hotel vlastně říct :-) Holčičkám by se tam určitě líbilo, jak jsme se shodly s Jitkou. Samé zlato, květiny, načančané, respektive přečančané dekorace.. zámecký styl kombinovaný s maorským.. docela nářez :-)
A k obědu jsme měli roastbeaf na fazolkách.. Měla jsem z toho trochu strach, moc tenhle typ masa nemusím, ale bez mučení přiznávám, že tak dobrý roastbeaf jsem ještě nejedla. Dámy od vedlejšího stolu si dokonce nechaly zavolat fešného šéfkuchaře, aby jim prozradil svůj tajný postup. Kouzlo prý spočívá v nízké teplotě a délce pečení.
Žádné komentáře:
Okomentovat