Aby té kultury nebylo málo, doporučila nám teta Ivana Dámského krejčího. V hlavní roli Ondřej Sokol. Kdo by odolal, že? :-) Navíc se hrálo odpolední představení, takže jsme měly víc času na následnou pařbičku.
Tentokrát nás šlo 14, v podstatě celá druhá řada byla naše. Čekaly jsme, co se bude dít, protože když jsem šla pro vstupenky, paní pokladní se se záhadným úsměvem ptala - a to jdete všechno takové slečny? No.. asi neměla brýle či co, tak jsem se rozesmála, že slečen teda moc nebude, tak se tedy opravila, že ženy.. Prý, to si užijete! :-) A měla pravdu. :-)
Ještě před divadlem jsem řešila logistiku umístění Áček. Původně měly odjet s tatínkem do Skalice, nicméně počasí je, kupodivu, aprílové, takže milý Skaly nemohl v týdnu kvůli dešti na střechu a chtěl o víkendu dohnat skluz. Mamka šla do divadla s námi taky a ostatní otcové většinou nafasovali děti a odjížděli z Prahy. Nakonec jsem holky vnutila k Radce na Sářinu oslavu - nabízela nám to už když jsme byly na Touze, ale to jsem tvrdila, že v Praze nebudou. Byl to vlastně vílí ples a děti si to užily dosytosti :-).
My jsme si vzali na nocleh Jaffi, kterou po cestě z Trauče k nám trošku pozlobila GPS.. holt nepočítala s tím, že je Zenklovka uzavřená a tak skončila u zákazu vjezdu. Naštěstí se nám povedlo odnavigovat jí tak, aby mohla zas být navigována správně. Jen se teda stihla u nás akorát vyčůrat a už jsme smažily na autobus :-). Kapánek jsem nepochopila, proč jí GPS táhla přes Libeň, když z hradecké dálnice je to nejlepší přes Prosek. Nicméně po našich zážitcích, kdy projíždíme různými usedlostmi, brody, lesními cestami apod. se vlastně už ničemu nedivím :-)
Od nás už nás jela slušná partička, se zbytkem jsme se potkaly u divadla. Kikuška s Pavlindou dorazily na poslední chvíli, takže jsem vyměkla a nechala jim lupeny u uvaděček. Zas jsem vzpomínala, jakže se vlastně jmenujou, abych uvaděčky nezmátla jménem Kikuška jako když jsem nemohla přijít na jméno Uli při Hrdém Budžesovi :-)
Představení bylo fakt úžasné. Největší potlesk sklidil Radek Holub, ale skvělý byl i Sokol, Dadák, Bočanová, Ježková, Seidlová... Jen právě u Jitky Ježkové celé divadlo trnulo, jestli prsa vypadnou nebo ne :-D. Všechny dámy měly neskutečné postavy, Bára Seidlová je jak porcelánová panenka, útlounká až neskutečně.
Představení je bez přestávky a v podstatě s minimalistickými kulisami. Vystačili si se židlí, otáčecími panely podél jeviště, kufrem, pár hadry a krejčovskou pannou. Vtipné bylo, že po skončení jsme ještě kecaly s Ivanou a z maskérny vylezla paní občíhnout situaci, jestli náhodou fanynky nečekají na Sokola, tak jí Ivana ujistila, že ne, že jsme tam kvůli ní :-). On prý je neskutečný introvert, jak jsem vyčetla v jednom rozhovoru a je schopný sedět v šatně i dvě hodiny, jen aby se na něj fanynky nevrhly :-).
Z divadla jsme se přesunuly do Potrefené husy v Hybernské, která mě, na základě toho, jak je vyhlášená, kapánek zklamala. Obsluha byla perfektní, jen si občas pletla malá a velká piva, kupodivu nikdy ne obráceně. Dvanáctka byla dost teplá, takže jsem přesedlala na nefiltrované a to zas bylo každé tak cenťák a půl pod míru.. Škoda.. A fakt to nebylo turistické pivo, že by jako došlo. Nedošlo ani náhodou.
Nicméně jsme poseděly, pokrafaly a na závěr jsme dostaly ještě specialitu - fíkovici. Původně jsme se toho bály, ale bylo to fakt mooooc dobré a asi i pěkně zrádné, ten alkohol tam vůbec nebyl cítit.. Otázkou je, jestli tam teda byl :-D.
Po cestě domů jsem nutně musela Jaffi zatáhnout do Chýše, aby ochutnala pořádné pivo :-) Spát jsme šly někdy kolem půl třetí a po snídani nás těta Janka zase opustila, aby to vzala přes Ikea zpátky do Krakonoš.
Petr jel opět do práce, tentokrát ne na střechu, ale do dílny a my jsme se báječně flákaly doma, protože bylo neskutečně hnusně :-D.
Žádné komentáře:
Okomentovat