Litohoř 2012

Aby toho cestování po republice nebylo málo, vyšvihla jsem si ve čtvrtek ještě návštěvu nových prostor Eurony v Červeném Kostelci. Je to ještě kus za Náchodem, ale konečně je firma ve vlastním.. Začátek jsme měli v 9.00 hodin, vyrážela jsem raději s předstihem, protože jsem tuhle cestu ještě neznala. Dorazila jsem asi čtvrt hodiny před začátkem. Škoda, že někteří přijeli na desátou a čekali jsme na ně :-(. I holky z Moravy přijely včas a to vstávaly v opravdu nekřesťanskou hodinu.. 

A v pátek už jsme vyráželi na tradiční rodinný sraz do Litohoře. Tentokrát jsme to měli zajímavější - brácha měl v tom samém termínu sraz Kostelců a jel kamsi asi 120 km od našeho místa setkání a Lukajda s Andrejkou chtěli jet na náš sraz, takže jsme nejdřív jeli do Kostelce, tam jsme nabrali děti, mamku a bráchovo velké auto, vyřešili logistický problém kdo s kým pojede (já jela nakonec jen s Lukajdou a parádně jsme si to užili) a vyrazili jsme na Moravu.

V jednom místě byla docela dost velká objížďka, takže jsme poznali zas jiné končiny. Ve finále jsme zjistili, že se rovně nesmí jen v pracovní dny do 17 hod.. ehm.. zpátky už jsme to tedy valili rovně.

Beskydští už byli na místě, tak jsme se s nimi po týdnu zase shledali. :-) Pan majitel mi ještě říkal, že tu bude v pátek svatba, ale že bysme se navzájem neměli rušit.. Což byla pravda, areál je to skutečně velký. Navíc přibylo dětské hřiště přímo před hospodou, prostě paráda. Jedině personál se vyměnil a bylo to znát :-(. Jak tam měli tu svatbu, tak byli lehce nepříjemní a to jsme ještě netušili, že svatba byla jen takový malý předkrm.

Pan majitel mi jaksi zapomněl říct mnohem zásadnější informaci, že druhý den tam budou mít firemní akci pro asi 200 lidí. To se zmínil až když jsme se potkali večer a jen tak mimochodem.. Rovnou jsem utrousila, že si moc neumím představit, jak to tam zvládnou, když byly takové problémy už kvůli svatbě. Tímpádem jsme ale mohli i zapomenout na naší oblíbenou snídani na vidličku, se kterou jsme poměrně dost počítali.. Stejně tak, když jsme chtěli oběd, odsekli nám, že pro nás teda žádný opravdu nemají.. Chápu, že to byl hukot, smažit 200 řízků, ale domluvit se dá ledacos, jen je potřeba chtít. Byli jsme nuceni si dojít ke konkurenci a byla to nakonec moc dobrá volba. Jídlo bylo rychle, chutné a bylo toho fakt dost. Když jsme se vrátili, tak nám přišli říct, že by nám teda nějaký ten řízek taky udělali.. ehm.. měli jsme ho už v pátek a už jsme byli najedení.. 

To, že tam bylo tolik lidí, ani tak nevadilo. Děti se chodily na střídačku koupat a my jsme se Skalym hráli poprvé tenis :-). Docela nás to chytlo a nebyli jsme úplní looseři, dokonce jsme občas uhráli i set :-).

Odpolka dorazil brácha, takže jsme si dali sourozenecký zápas. :-) 

Ta firemní akce měla trvat do pěti, ale účastníkům se vůbec nechtělo odjet, takže se tam poflakovali mnohem déle. Naštěstí přišla sprška a rázem bylo vylidníno :-). Jako bonus se ukázala nádherná duha. Nakonec jsme hráli tenis asi do devíti do večera, prostě dokud bylo světlo :-).

Poměrně dost mě zklamala neúčast "pražské" rodinné větve. Termín byl znám minimálně půl roku dopředu a tak jsme je pořád vyhlíželi, kdy dorazí, až jsem jim zavolala. Byli hrozně překvapení, že je očekáváme, že prý mi posílali mail, že mají ve vesnici, kam jezdí na chalupy, nějakou akci a že jsou teda všichni tam.. Doma jsem pak prohlížela maily i spamy a nikde nic.. Vlastně i kvůli nim se to dělalo v Litohoři, aby to neměli daleko. No jo no.. přemlouvat někoho fakt nemá smysl.

V neděli jsme dělali společnou fotku, když bráchovi zazvonil telefon a pán, který jim dělal doprovodné vozidlo na to setkání Kostelců, měl těžkou autonehodu. Vjel do protisměru a sejmul další auta, takže celkem bylo 7 zraněných :-(. Prý to je moc hodný pán, který jel s nimi, aby jim pomohl.. Ach jo.. Brácha z toho byl hodně špatný a původně to i vypadalo, že pojede na otočku pro kola, která byla v té dodávce. Nakonec z toho, naštěstí, sešlo a nikam nemusel, protože v podstatě ani nebylo pro co :-(. Aspoň mohl dospat trochu ten víkend, od středy jel na kole, pak s námi pařil, následně cesta domů.. 

My jsme, naštěstí, domů dorazili v pořádku všichni.

Fotky