I letos jsme se vypravily do lázní s kolegyňkami z Eurony. I letos jsme oslavovaly postup jedné z nich mezi nás TOP manažery. To je pak to naše setkání mnohem příjemnější. :-)
Bydlely jsme v Activity hotelu Všemina kousek od Slušovic. Je to poměrně velký kolos, ale v moc hezkém místě s vlastní vodní nádrží. Já jsem, tradičně, nestihla žádnou z procedur. Školila jsem a hlavně jsem byla k dispozici zejména nováčkům, kteří přijeli. To je vždycky parádní energie a životabudič. Mě Eurona pořád baví, ale někdy to zapálení není už takové, tak je dobré se nechat občas "připálit" :-).
První večer jsme oslavily neoficiálně ten Ivčin titul a bublinky tekly proudem :-). Spát jsme šly dost pozdě a já měla na starosti první vstup na téma proč registrovat spokojeného zákazník a jak si vytvořit pasivní příjem. Pak následovala Boudovka a byla opět naprosto strhující a úchvatná. Ta ženská mě fascinuje! Místo, aby se dohadovala s důchodcema v Kauflandu, jede jak dráha a pokaždé nás překvapí něčím jiným.
Třeba to, jak vysvětlila rozdíl mezi poradcem a prodejcem, čímž navázala na tu moji část. ProDEJce po nás chce jen peníze - DEJ, ale poRADce je tu od toho, aby poRADil. Jsem ráda, že jsem v té druhé skupině. :-).
Po společném obědě jsme předaly slovo ostatním účastníkům - každý si vylosoval jeden výrobek a měl nám ho nabídnout. Spadla mi čelist, jak se s tím někteří nováčci poprali a jak strčili do kapsy mazáky na vyšších pozicích. My jsme jim pomáhaly tak, že jsme pokládaly dotazy - přesně ty, se kterými se setkáváme v praxi. Bylo to mnohem lepší než když bychom udělaly klasické produktové školení. Každý přihodil nějakou svou zkušenost a argumentaci a tipnu si, že se to v hlavách všech usadilo na pořád.
V každém případě odjížděli nadšení a už teď máme zpětnou vazbu, jak je to nakoplo. Paráda!
My, co jsme zůstali na hotelu, jsme si šli hodit koulema. Jen teda místní bowling byl opravdu pro zlost, neustále se zamotávaly šňůry, takže kuželky nám předváděly moravský dupák. A po večeři jsme se vrhli na nejdůležitější úkol - vytvořit manuál o systému. Bylo to vášnivé, ale povedlo se a totálně unavení, ale spokojení, jsme padli za vlast.
V neděli po snídani jsme to ještě trochu doladily (už bez mužského prvku) a vyrazily zas zpátky k domovům.
Na Všemině se nám moc líbilo, všichni byli ochotní, jen tedy ceny za jídlo nám vyrazily dech. Přestože jsme měli objednané jednotné menu, tak za svíčkovou chtěli 149 Kč a pak jsme zjistili, že k tomu je nutné připočítat polévku (gulášovka) za 35 Kč.. Zas tak luxusní to nebylo, aby to odpovídalo natolik vysoké ceně.
Báro, já žasnu, co stíháte aktivit, a ještě jednou dík za školení v Úhercích.
OdpovědětVymazatKdyž to tady čtu, tak ač jsem odpůrce poradců i prodejců, tak já snad tiše závidím ? Jestli to nebude tím, že moje práce, ač ji mám ráda, v současné době stojí za prd. Myšleno ono nakopnutí a energii. A nemůžu za to já, ale vedení, které nám tak nějak hází klacky pod nohy. Jestli já bych neměla začít uvažovat o změně?
OdpovědětVymazatA tebe Báro obdivuju furt a stále, co toho stíháš.
Holky, není proč žasnout - dělám jen to, co mě baví :-D.
OdpovědětVymazat