Na čtvrtek byla svolána porada TOP manažerů Eurony. Zajistila jsem tedy logistiku a časně zrána vyrazila na východ do Náchoda. Kousek za Prahou jsem chtěla předjet náklaďák a najednou, jak když mi někdo šlápne na brzdu, mi spadla rychlost o 30 km/h dolů a rozsvítila se kontrolka s trojúhelníčkem. No nebyla to moc příjemná vyhlídka vzhledem ke vzdálenosti, co jsem měla před sebou. V moudré knize jsem si vyčetla, že se jedná o kontrolu ASR nebo-li prokluzu kol a že to není ohrožující záležitost. To mě kapánek uklidnilo, přesto jsem zbytek cesty smažila maximálně 110- 120 km/hod., takže ač to bylo lehce do kopce, spotřeba byla úžasná - 4,3 l/100 km :-D. Časovou rezervu jsem měla, takže relativně pohoda džez.
Těsně před hotelem mi přes cestu přeběhla černá kočka, potvora jedna, a když jsem zatočila na parkovací místo, Otylka se rozhodla projevit svůj názor a zdechla. Potvora jedna. Prostě jsem s ní neudělala už vůbec nic, takže zaparkováno zůstalo "jak" od blondýny. Vzhledem k tomu, že v hotelu bylo akorát vedení a já, šli se muži svorně podívat, co by tomu tak asi mohlo být. Následovalo - nastartuj, nemačkej plyn, zmáčkni plyn, to bude baterka, kabely, alternátor, řídící jednotka.. a podobná další marťanská slova :-). Každopádně Otylka si stála na svém a maximálně na nás škytla a decentně si odkašlala, aby dala najevo, že na nás kašle opravdu z vysoka..
No nic. Šli jsme se radit s tím, že to při obědě zkusím nastartovat a případně to budu řešit. Ani v poledne se mi nepovedlo nastartovat, takže začala fáze telefonování. Na Kooperativě jsem zkoušela nějaký bonus za povinné ručení a smolíček pacholíček i s jelenem. Nejbližší Škoda servis naštěstí není úplně daleko a pán přijel v záchranném voze :-). Zkusil se v autě pošťourat, tohle odpojil, támhleto připojil a stále nic.. Že bude muset zavolat odtahovku a hodit to na diagnostiku.. Moje kreditní karta už dostávala šestou dětskou nemoc a já s ní..
Domluvili jsme se, že tam nemusím s ním být a můžu se jít dál radit a že mi pak zavolá. Nakonec zavolal, že máme totálně zas...ý filtr :-) a že jestli můžu běžet dolů, dokud je to nastartované a odvezeme to k nim s tím, že mě pak za hodí na Vyhlídku. Jak pravil, tak konal. Domluva opět zněla, že mi zavolají, až to bude..
Porada pomalu končila a stále žádný telefon. Vergelka mě uklidňovala, že na tom určitě makají, takže to bude OK.. Nakonec jsem mu volala já, jak to vidí a prý, že zatím nic, že se to pořád zavzdušňuje a diagnostika nediagnostikuje, že můžu jít klidně někam ještě na kafe. Simona, marketingová ředitelka, mi tedy nabídla, že odvezeme Marka na nádraží a půjdeme si někam popovídat a probrat strategii na pondělní moje školení, kam přijede. Nakonec mi nabídla, že pokud by auto bylo hotové až zítra, můžu u ní přespat. Zlatíčko!
Úderem páté, kdy končila pracovní doba servisu, zazvonil telefon a pan šéf mi sdělil špatnou zprávu, že na tom makají, ale nemůžou na to přijít, protože se to tváří OK, ale přitom to OK není a že to dnes určitě nebude, že asi ani zítra ne.. ach joo.. a že se obává, že by to mohlo být čerpadlo. Když jsem se otázala na cenu, pravil, že mě nechce děsit.. Vyděsit jsem se tedy nechala a pak už jsem se jen smála a smála.. padesát litrů.. Asi měl pocit, že mi hráblo, tak mi slíbil, že se pokusí to opravit, že je mu jasné, že dávat takovou sumu do našeho auta už opravdu nemá smysl.. Tak uvidíme..
Simona mě odvezla do HRKR na autobus a já odfrčela domů úplně jinak než jsem si představovala. Ale jak už jsem psala v projektu o potěšeních - mohla jsem zůstat někde na dálnici, mohlo to dopadnout mnohem hůř. Je to holt jen věc a s těmi penězi to taky nějak dopadne, i když v poslední době je to už fakt kapánek přes míru (i Luďka, Ivetu...:-))
Každopádně porada byla tentokrát víc než parádní, dozvěděli jsme se o novém projektu, který se chystá a moooc se na něj těším! Jakmile to budu smět zveřejnit, rozhodně to udělám :-D.
Žádné komentáře:
Okomentovat