Návštěva z daleka

Následující týden byl opět kapánek hektický - několik setkání s mými úžasnými kolegyňkami, z toho jedno ve Slaném (tentokrát jsem domů už trefila a nebrala to přes Chomutov a přes Ruzyni :-)), do toho cvičení na Slender you (s odstupem můžu napsat, že bez jakéhokoliv účinku, zlatý power plate) a opět problémy s autem.

No a v sobotu brzo ráno odvedl Petr Andulku na zastávku busu a naše výletnice odfrčela s družinou na Ještěd a drahouš jel makat volno-nevolno. My jsme s Adélkou chystaly náš domov na vzácnou návštěvu z Beskyd. Danka vyhrála vstupenky na muzikál Osmý světadíl a tak se vypravily s Luckou do Prahy. 

Bylo to takové celkem dobrodrůžo - nejdřív měl jejich vlak zpoždění, takže nechytly rychlík, ale až o půl hodiny později jiný spoj. Pak jezdily metrem sem a tam :-) a nakonec se zamotaly tady u nás, protože většinou Danka přicházívala od Chýše a teď šla z druhé strany a nikde neviděla náš balkón :-). Vše dobře dopadlo, najedly se, a už zas smažily do divadla. Pro jistotu jsem je vyslala s předstihem, kdyby náhodou zas někde netrefily.

Nevím jaké jsem měla zatmění, nicméně jsem je poslala na Výstaviště, přestože se to hraje v Divadle Kalich v Jungmannce. Naštěstí se Danka u Výstaviště zeptala a naštěstí paní věděla a rovnou jim poradila, ať skočí na 14. Když mi to volala, tak jsem málem dostala infarkt.. Naštěstí mi ve 14:29 pípla sms, že jsou v pořádku v divadle a sedí na svých místech. Představení začínalo ve 14.30. No ten šutr, co mi spadl ze srdce, ten  musel být slyšet až v Beskydech.. ufff.. 

Představení to bylo dost dlouhé, a protože Danka projevila přání zajít do Chýše, čekaly jsme s Adélkou na ostatní tam. Navíc Andulína měla dorazit kolem 20:30, tak abysme to neměli tak daleko :-). Výborně jsme se nacpali  a napili (no ne že bysme s holkama neměly den předtím v Chýši SRPŠ :-)) a pak jsme totálně uondaní padli za vlast. 

Druhý den projevila Lucka přání vidět Orloj, tak jsme se vypravili do centra. Škoda, že u muzea čokolády v neděli nedělají ti frajeři ty bonbonky. I tak to bylo hezké, dívat se na Prahu očima turistů, mám to prostě ráda. Na Staromáku byly svatomartinské trhy, takže spousty stánků, dixilandová kapela, spousty lidí, moc fajn atmoška. A konečně jsme se dočkali i Orloje. Adélce to přišlo děsně zábavné a legrační, vlastně ho viděla, když byla maličká a to jí to asi bylo dost šumák. Přes cukrárnu jsme se přiblížili k Hlaváku, kde jsme si prohlédli část s Frantovou kavárnou a pak už jsme se s holkama rozloučili a vyrazili zpátky domů, kdy jsme vystoupili na Velké Skále a zbytek došli pěšky.

Budeme se těšit na další setkání, prý by možná holky přijely někdy na jaře, to bysme s nimi mohli za kulturou vyrazit také.