Neviditelná výstava

Tak přesně tohle jsme tam viděli

V pátek jsme měli sraz s Cecelkovýma a tentokrát jsme se vydali na mexické orgie do Barabizny. Nejdřív jsem řešila, jak se odtamtud dostaneme, ale ve finále mi plánovač ukázal, že k mamce je to sockou 18 minut a  tak nebylo co řešit. Nakýblovali jsme se tedy k mamce celá rodina :-).

Andulka tam zůstala do neděle, s Adélkou jsme v sobotu po o odjeli, protože byla pozvaná ke kamarádce na oslavu narozenin. My jsme mezitím stihli dojet akorát do Globusu na nákup. Na neděli jsme měli domluvené, že se s mamkou a Andulkou sejdeme odpoledne na Karláku.

Na Slevomatu - kde jinde - jsem totiž koupila rodinnou vstupenku na Neviditelnou výstavu. Jedná se o velmi neobvyklou interaktivní výstavu instalovanou v naprosté tmě. Na hodinu si člověk vyzkouší, jaké to je, být nevidomým. Trošku jsem se obávala, jak to zvládne Adélka, ale nakonec to zmákla, i když už to bylo lehce na hraně a chvílemi se bála a chtěla pryč. 

Naštěstí jsme vždycky dostali za úkol něco najít a tak jsme pátrali po běžném vybavení bytu a měli jsme hlásit, co to asi je. Zvláštní pocit jsme zažívali "na ulici"  - poznat otevřený nebo zavřený stánek, vybrat ovoce a zeleninu, dávat pozor na lavičky, odpadkové koše, obrubníky, značky (mám jí obtisklou na čele)... 

U lovecké chaty byl zas gril, kotlík, pařez se sekerou, potok a na to všechno jsme mohli použít všechny smysly kromě zraku. Tma byla opravdu černočerná. Prohlídka končí v baru, kde jsme si mohli objednat něco dobrého k pití a třeba tatranku. Zaplatit penězi opět pouze po hmatu - to za nás obstarala Andulka a zmákla to na jedničku. 

Zajímavé jsou i pomůcky ve viditelné části výstavy - mluvící hodinky, různé hry s výstupky, stroj na braillovo písmo, zvětšovací přístroj atd. 

Celkově je to hodně jiné, hodně zvláštní a hodně silné. Vřele doporučuji už i kvůli tomu, že část výtěžku jde na pomoc nevidomým a hlavně si člověk opravdu začne o to víc váži toho, že vidí..