Korunovační klenoty

Nejkrásnější město na světě

Letos byly vystaveny korunovační klenoty. Pamatuju si, že jsme se na ně kdysi byli podívat se školou a ráda bych to dopřála i holčičkám. Usoudila jsem, že je to důležitější než sedět ve škole :-).

Omluvila jsem tedy obě Áčka a vyrazily jsme na Hrad. Udělalo se poměrně krásně a teplo a my, vyzbrojeny trpělivostí, svačinou i pitím, jsme se postavily do fronty. Holky šly obhlédnout, jak je to dlouhé a bylo neskutečně... 

A tak jsme stály a vždycky o kousek popošly. Holčičky se mezitím kochaly výhledy na Prahu a na stánek se zmrzlinou (kopeček za pouhých 30 Kč) a mně statečně pražilo na hlavu. V jednu chvíli se mi povedl i slušný trapas. K svačince jsme měly šeříková rajčátka, jak se jednou spletl Skaly, a jak jsem si to jedno dala do pusy a zkousla, tak jsem to nějak neuhlídala a ohodila jsem Andulku a ještě dvě dámy přede mnou.. naštěstí jen trošku, že si toho ani nevšimly, ale Aňa i já jsme se málem udusily smíchy.

Holky ve frontě neprudily, docela jsem je obdivovala, takže i tu zmrzku si dostaly. Po hodině a půl jsme se posunuly jen o docela malý kus a před námi to bylo tak ještě na 3-4 hoďky a zbaběle jsme tedy zavelely k ústupu s tím, že si aspoň prohlédneme Hrad a zajdeme do Zlaté uličky. Adélka z toho udělala Zlatou cestičku :-).

Ale ani tam jsme nezašly, vstupné bylo pouze s dalšími atrakcemi a to jsme se dohodly, že si projdeme v klidu všichni i s tátou, protože já se musela vrátit na schůzky do školy.

Tak jsme se pokochaly aspoň exteriéry, vyděsily se cenami půllitrového pití (90 Kč) a přes Malou Stranu jsme sešly ke Karlovu mostu. Konečně se nám povedlo zajít i do nejužší uličky - jen teda nikam dál nevede :-D a přes most jsme došly až do Palládia, kde jsem chtěla vyzkoušet Brow Bar.

Brow Bar je speciální služba pro zákaznice Sephory a spočívá v úpravě obočí. Pokud má zákaznice navíc narozeniny, dostane se jí péče zdarma. Platí to dva dny před a dva dny po. Krásně mi to tedy vyšlo, usadila jsem se na židličku a navíc jsem si nechala obočí i nabarvit. Bylo to trošku takové.. no vtipné.. člověk sedí na barové židli, sponečkou má přicvaklou ofinu na blbečka, aby se nepletla a nabarvené obočí jak Marfuška.. a to všechno normálně v té parfumerii mezi lidmi. 

Příjemná je úprava voskem, je to rychlejší a méně bolestivé než pinzetou, nicméně mi pak moje kosmetička vysvětlila, že se tím narušuje vrchní vrstva kůže a zejména v létě může dojít k nadměrné pigmentaci a vzniku neodstranitelných fleků.. Tak snad nedopadnu jako Vaněk.. 

Jediné, co mě kapánek zaskočilo, byla cena. Měla jsem to mít zadarmo plus doplatit to barvení. Jestli jsem si to dobře pamatovala, tak to mělo být za 180 Kč.. i to je dost perda. U pokladny jsem ale ještě něco řešila s holčičkama a mezitím si ta holčina něco špitala s pokladní a já prostě, jak jsem byla unavená z té fronty na klenoty a putování Prahou, tak mi to fakt nemyslelo a neseplo. No zaplatila jsem 275 Kč, což je skoro cena té úpravy.. Nemám ráda, když mě někdo takhle tahá za nohu, takže už mě tam fakt neuvidí.

Třídní schůzky pak proběhly celkem rychle, přednesla jsem svůj poslední referát o schůzce s ředitelkou a nabídla svou funkci předsedkyně dalšímu "dobrovolníkovi". Paní učitelka měla dojemnou řeč, jak je jí líto, že jde Andulka pryč, až mě to málem rozbrečelo. :-)

Po cestě zpátky jsem zahlédla nějaké mávající dítě na kole, vůbec mi nedošlo, že je to moje dítě, protože jsem prostě nepředpokládala, že bude na kole a v těhle místech.. ale po chvíli mi to secvaklo, Skaly je hlídal u Chýše :-). Dali jsme si tedy véču a holky se mezitím vyblbly na kole a koloběžce.