Eurona slaví 10 let od založení a to prostě chtělo oslavu! Sjeli jsme se proto do Hradce Králové, opět do Černigova. Já jsem věděla dopředu, že budu několikrát vyhlašovaná, takže jsem se rozhodla, že si to prostě maximálně užiju a to tak, že velmi a se vším všudy.
Došla jsem si na pedi i na mani a řešila dilema, které šaty - černé nebo červené? :-) Samozřejmostí byla i kosmetika a kadeřnice, se kterou jsem byla už předem domluvená, že v den D přijde kvůli mně v sobotu do práce, abych byla po Sněhurce nejkrásnější :-). No a rovnou jsem si tam domluvila i vizážistku, přece jen jsem měla v úmyslu hodně tančit a nerada bych, aby mi v průběhu večera stékal obličej z přední části hlavy.
Milé dámy, které toto čtete - vřele doporučuju! Určitě by si to každá z nás měla dopřávat častěji! To je taková nádhera, když o vás někdo pečuje! Fakt jsem si to užívala už takhle plnými doušky. :-) Na plesy nechodíme, svatbu už mám za sebou, tak vlastně není pořádná jiná příležitost.
Rovnou z kadeřnictví jsem frčela na Hradec se zastávkou na Čerňáku, kde jsem nabírala Tiinu. V Hradci jsem zajistila ubytování hned naproti hotelu, takže jsme se ještě doladily a mohly jsme vyrazit. Moc jsem si užívala toho, jak byli všichni překvapení, že můžu vypadat i takhle :-D.
V Hradci bylo k vidění spousta moc krásných žen, kterým to opravdu slušelo a když jsem jim řekla, že jim to moc sluší, že mají krásné šaty apod. nejčastější odpovědí bylo - ale ty šaty jsou staré anebo to jsem koupila ve výprodeji! Jakoby se styděly za to, že mají něco hezkého a že jsou za krásky. Proč nestačí jen se hezky usmát a poděkovat a prostě si to užít?? Docela mě mrzelo, že nejsme zvyklé na poklony a neumíme je přijímat.
Po představení novinek nás čekali speciální hosté - doktor Radim Uzel a režisér Magnusek. Bylo to opravdu překvapení, přišli totiž zadem a celou dobu byli schovaní za paravány :-). Měli spoustu vtipných historek i hlášek, něco bylo chvílemi už hodně na hraně - tak přece jen to sexuologické téma je kapánek ošemetné, ale pobavili jsme velmi dobře.
Následovalo vyhlašování nejlepších :-). Kolikrát jsem tam byla, to jsem vlastně ani nebyla schopná spočítat :-). Ještěže jsem přijela autem, všechny ty odměny bych odnášela těžko a i takhle mi s tím do penzionu pomáhala Tiina a Vergi. Ale důležité je, že jsem nebyla vyhlašována jen já, ale hlavně lidé z mojí skupiny. Prostě jsme brali ceny ve všech kategoriích, takže je vidět, že ten můj úspěch není jen tak náhoda, ale je za tím docela dost společné práce :-). Těším se, že to příští rok bude ještě víc o nich, protože to bude znamenat, že i já jsem ještě lepčejší :-).
Po večeři (Černigov se tedy opět nevytáhl, čekali jsme na jídlo hodinu a to bylo dopředu objednané stejné jídlo pro všechny) jsme se přesunuli zpět do sálu, kde už měl připravené nástroje náš oblíbenec Leoš. Taky neopomněl pozdravit svůj fanclub z manažerské akce ve Žďáru :-). Tentokrát měl s sebou i zpěvačku a občas se připojil za bubny i Daneš a na závěr nám zazpíval i Lukáš s Verčou. A samozřejmě, jakmile začali hrát, už jsme se vrhly do víru tance :-). Ony to pak hodně ocení hlavně ty ženy, které se stydí a na parket by jako první nešly.
Večer byly vyhlášeny ještě speciální kategorie - nejkrásnější šaty, nejkrásnější účes a nejlepší tanečník či tanečnice. Takže aby toho nebylo málo, dostala jsem šampáňo i za nejkrásnější účes :-). Když to Daneš vyhlašoval, zeptal se - kdo by to měl vyhrát? A ze sálu se ozývalo Bára, Bára! Takže přestože jsem byla na tom pomyslném pódiu tolikrát, pořád ještě mi přáli i tuto výhru. Opravdu mě to moc potěšilo. Na druhou stranu - pokud tam byl někdo, kdo mi to nepřál, je mi to vlastně jedno, je to jeho problém :-D. Jen jsem tam pak v Černigovu nechala památku - připravila jsem šáňo na otevření a než dovyhlásili ostatní kategorie, tak samo bouchlo a zůstala díra ve stropě. :-) Hned jsem se cítila jako doma! :-D
Krásná chvíle nastala, když jsme nechali přivézt dort, který vyrobila Broňa jakože od nás TOP manažerů a všichni jsme měli buď ohňové fontány nebo fontány, ze kterých lítaly dolary a konfety :-). Lukáš byl dojatý opravdu hodně. A ani Eurona se nenechala zahanbit a tak přivezli ještě jeden velký dort :-).
Tančili jsme a juchali až do té doby než nám to místní policie zakázala :-), což bylo nějak lehce po půlnoci. Je škoda, že to není nějak ošetřené, abychom nerušili noční klid a přitom si to mohli užít. Prý je na nás zavolali nějací důchodci odnaproti. No jo no, ale i tak jsme si to užili. Nejvíc jsme se vyblbli s těmi penězi, kterých bylo po zemi opravdu hodně :-).
Bohužel nás kolem půlnoci opustila moravská sekce - jejich autobus už čekal. My jsme tam pak krafali s vedením a s hudebníky ještě dlouuuuho do noci a pak v úzkém kroužku až do doby, kdy někteří začali chodit na snídani :-). To, a kručící žaludek, byl signál, že bysme asi měli náš debatní kroužek rozpustit. Já se šla podívat do sálu, jestli tam nezbyly nějaké dobroty :-) a zrovna tam šla paní uklízečka, taková starší velmi milá paní. Zeptala jsem se, jestli jí nebude vadit, že se tam najím, že mám hlad a taky jsem čekala, že se zhrozí z toho bordelu, ale ona jen okoukla situaci a zkonstatovala, že na to vysavač nestačí a že si jde pro smeták a prej: "Jen se, děvenko, pěkně v klidu nabaštěte, ať nemáte hlad!". Děvenka se tedy nabaštila a vyrazila vzbudit Tiinu, aby stihla autobus (Tiina) a zapadla ještě na chvíli do peřin (děvenka), když už jsem teda za to ubytování zaplatila :-).
Spánek byl velmi osvěžující, i když se mi původně vůbec nechtělo usínat. Do Skalice jsem dojela pomalu a v pohodě a tam jsem ještě nějakou tu hodinku dospávala :-). Holčičky byly stejně zatím ještě v Sázavě u Novaček, tak to vůbec nevadilo.
A ještě dlouho dlouho po akci jsem měla úsměv na tváři, kdykoliv jsem si vzpomněla na nějakou příhodu. Bylo to báječné i díky báječným lidem, kteří tu byli.
Žádné komentáře:
Okomentovat