Začátek září

V Brně s Broňkou, panem Urbancem, Vergelkou a panem Farou

První školní den lehce poprchávalo, asi aby dětem nebylo líto, že je po prázdninách. Holky se ale do školy těšily :-), holt už jsou to mazačky.

Strávily tam jen hodinu, tak ani nemělo smysl chodit domů. 

Do toho se mi ozval pan Fara, že na středu je hlášené lepší počasí, tak bychom se mohli potkat na Zbirohu a natočit ten medailonek. Zachvátila mě panika, tak nějak jsem si říkala, že by to mohlo být třeba až ten další týden anebo až ten ještě další... No ale kývla jsem, že jo.

Když už jsem byla na cestě, tak zavolal, že bychom se mohli potkat na Tetíně - pro mě tím líp, je to o kus blíž. Dopředu mi řekl, že mi schválně neřekne, na co se bude ptát, abych se nemohla připravit, že je to pak takové přirozenější. Já ještě večer přemýšlela, jestli mi náhodou nevyskočí teplota, nezačne průjem nebo cokoliv, prostě nějaká objektivní příčina, abych před tu kameru nemusela... Kupodivu zdraví mám pevné, takže už to chtělo jen nádech a výdech.

Ráno jsem váhala mezi botama na "odpadkách" nebo klínku, když teda jdeme do zámeckého parku, nakonec jsem zvolila větší pohodlí a přece se jen se to na Tetíně dost hodilo :-). Než kameraman nachystal náčiní, přišli tam nějací kačeři pro kešku - nejdřív se zarazili, když viděli všechny ty cajky, ale já je odhadla už z dálky, tak jsem jim naznačila, že nejsme mudlové, a že klidně můžou. Využila jsem toho a rovnou se do logbooku taky zapsala, aspoň jsem tam nemusela lézt v nevhodné obuvi :-).

Pak jsem tedy, v rámci zkoušky zvuku, vysvětlovala panu Farovi o čem geocaching je a jak to chodí. A už se ozvalo, tak můžeme a bylo vymalováno :-). Natočili jsme to napoprvé, ve mně malá dušička, slyším, jak tam mám skříplý hlas, ale celkově to dopadlo moc pěkně - o chybách vím já, okolí to prý nepoznalo, hurá, a i vím, co s tím. Prostě jsem se zas něco nového naučila a nežila nadarmo :-). Je to všechno jen o tréninku. Když si vzpomenu, že po mateřské s Andulkou jsem byla ve stavu, kdy i cesta na poštu pro mě byla trauma a předříkávala jsem si hodinu dopředu co řeknu... Ufff.. Okolnosti mě "donutily" to změnit.

Nakonec dělal Pepa Cvrček ještě nějaké letecké záběry na nás a na Berounku a mohla jsem odjet zpátky do Prahy s tím, že cca za 14 dnů to bude on air. Kolena se mi klepala ještě dlouho poté, ale zážitek to byl suprový.

V sobotu jsme měly školení s Euronou v Pardubicích na obchodní dovednosti - to bylo moc fajn- hlavně i, že jsem se viděla zas s holkama a v neděli jsem byla už tak hotová z neustálého poletování sem a tam, že jsem odvolala školení na výživu a poslala místo sebe Radku. V pondělí jsem totiž pro změnu jela do Brna - opět s Vergelkou a Broňou - na živé setkání účastníků Radosti z prodeje a mohla jsem se osobně seznámit i s panem Urbancem. Bylo to moc fajn a padlo tam opravdu hodně inspirujících myšlenek, takže názvu Inspiromat se dostálo. Krom jiného potvrdili to, co víme už delší dobu, že se zákazník přesouvá na internet a je potřeba být JNO - nebo-li jiný než ostatní... 

V Brně bylo nádherné počasí, v Praze obrovská bouřka s kroupama. Říkal mi o tom Petr, když jel pro holky zrovna na atletiku a já si vykračovala pěšky od Voroněže k autobusu.

Ve středu jsme měli poradu v Euroně - na krásné novinky z podzimního katalogu. Úplně nejvtipnější ale bylo, když jsem vylezla z auta a všimla jsem si, že Vergelka má také pruhovanou košili a vedle ní Svaťka také :-). Aniž bychom se domluvily, prostě jsme se na sebe takhle pěkně naladily. Místo trapasu jsme z toho udělaly nový dress code Top manažerek Eurony :-).

Po cestě zpátky jsme měly takový vypjatý moment, kdy nám přes dálnici přecházel velmi pomalu nějaký pes. Byl docela velký a asi i otřesený, chvíli jsem váhala, jakým směrem ho objedu, ale klaplo to uf. A podobná situace se stala i v Ďáblicích, ale tam se zatoulal paničce a evidentně se mu k ní nechtělo... Bylo to hodně zvláštní.

A v noci ze čtvrtka na pátek jsem náhodou zjistila, že video už je venku a to znamená, že mě velmi brzo čeká živý webinář s několika stovkami lidí... ufff :-). Pátek 12.9.2014 si asi budu pamatovat hodně dlouho.. nejen tím videem, ale i tím, co se dělo ten den dál...