Mamka tam vzala Andulku, Lukajdu a Andrejku, když jsem měla těsně před porodem Adélky - děti tenkrát měly jarní prázdniny. Já jsem se už neodvážila takhle vyrazit a Aňa tenkrát zkonstatovala, že jestli je ten hrad fakt na kopci, tak ONA tam teda opravdu nepoleze - ještě jí nebyly tři a už byla chytrá jak rádio :-D. Nakonec tam vylezla a moc se jí to líbilo.
Vyrazily jsme tedy z Hlaváku a mamka přistoupila na Smícháči. Objednaly jsme si nový třípatrák a místo nahoře a Vesmír nám ho poslal. :-) Holky teda původně chtěly jet první třídou, ale když jsem si zadala do vyhledávače cenu, tak jsem to rezolutně zamítla :-).
Vlak byl poměrně plný, ještěže jsme byly na nádraží s předstihem a nastupovaly na první stanici. Trošku jsem měla dialog s paní průvodčí na téma Andulčiny Opencard - dle informací, co jsem vyčetla, jezdí děti od 6 do 10 let zdarma, ale musí se prokázat průkazem, kde je datum narození a fotka, případně právě OC. Od 10 let je potřeba nahrát jakousi aplikaci za 120,- Kč a platí až do 15 let. Jenže když jsem se ptala v knihovně, kde jsem si kartu vyzvedávala, jestli s tím musím něco udělat, řekli, že ne, že to stačí.
Tak jsem tedy pátrala dál, jak to je, nahodila dotaz na FB a tam mi odpověděli, že musí mít nahranou tu aplikaci. Proti tomu jsem se ohradila, kde jako je to, že jezdí zadarmo a ta OC je s fotkou a navíc ověřovaná podle rodného listu. Na to konto odpověď upravili, že teda nemusí mít tu aplikaci, nicméně je potřeba ten plastový krám zasunout do validátoru v metru, aby se tam nahrála aplikace bez aplikace.. Na budku.. Ono totiž na té opencard není datum narození, ale jen číslo.. A prý, kdybysme potkaly revizora, tak zaplatím pokutu, že jede vlastně načerno.. To je fakt bordel na entou!
No nic - paní průvodčí nás nechala, i když právě říkala, že s revizorem by to bylo za pokutu. Ono se to navíc týkalo jen cesty z Hlaváku do Radotína, kam platí pražské pásmo.
Na Karlštejně vystupovaly davy, ale postupně se to rozdrobilo, takže celkem pohoda. Jak jsme se tak šplhaly nahoru k hradu, okukovaly jsme ceny v restauracích, aby si užila i naše bříška. A jelikož jsme čekaly ceny odpovídající výšlapu, byly jsme velmi mile překvapeny... Točená zmrzka z Opočna - malá za 10,- Kč a přitom porce ideální, dortíky v cukrárně za hubičku, pivo taky v poho, prostě jsme se nestačily divit. Nakonec jsme se najedly na terase restaurace přímo u zkratky k hradu. Měli menu včetně polévky a pití, bramborovou kaši z brambor, řízek poměrně dost velký a cena neskutečná. Asi budeme jezdit na Karlštejn na oběd..
Po cestě nahoru se Andulka zamilovala do černé paruky - no a jelikož jsme byly s mamkou, jak to asi dopadlo.. naše krasavice šla nahoru s novým účesem a každý, kdo nás potkal, se usmál :-).
Hrad jsme si obhlédly jen z venku, prohlídka by byla až za dlouho. Vtipná situace nastala ve Studniční věži, kde je možnost nahlédnout do osvětlené hluboké studny. Je to zamřížované, ještě zakryté tlustým sklem, takže možnost úrazu minimální. Andulka nemá ráda výšky, takže se tam nechtěla podívat, navíc mamka začala zmatkovat, ať k tomu "kraji" nechodí, načež se do ní pustila paní "hlídačka", ať jí nepodsouvá svoje strachy, že jí jen stresuje.. no sprdla mamku na tři doby, že ta vyfičela ze Studniční věže jak namydlená. Já jsem se chechtala jak blázen. :-) S paní jsem, samozřejmě, souhlasila :-). Mamka někdy plaší opravdu zbytečně.
Po cestě z hradu dolů nabízel pán možnost vyfotit se za mrzký peníz se sýčkem anebo s výrem velkým. Obě holčičky tedy zatoužily po fotce, navíc ty peníze jdou na útulek pro zraněné ptáky. Andulka měla výra, Adélka sýčka Kubíka, výr byl přece jen opravdu velký.
Odsud jsme se přesunuly ke kešce, odkud je moc hezký výhled na hrad. Škoda, že to většinu turistů nenapadne - stačí popojít o 800 metrů kousek do lesa.. Andulka se nějak zašprajcla, takže ke kešce nešla. My jsme jí s Adélkou nějakou chvíli hledaly a ona byla ta potvora o kousek dál.
Zastavily jsme se i v Muzeu betlémů - taky moc pěkný zážitek. Za prvé - hodně milá a ochotná paní a za druhé - je to tam prostě hezké :-). Mimo jiné jsme si vyzkoušely život ve středověku a jen se svíčkou jsme zašly dolů do sklepení. Že je tam tma jak v .. podzemí, asi nemusím ani psát. Prý se občas zjevuje bílá paní - objevila jsem ji až na fotce..
V rámci vstupného je i velký pohyblivý Královský betlém, rozkládající se na 80 m2. Ježíškovi přinášejí dary nejvýznamnější čeští panovníci a k vidění jsou jak historické, tak smyšlené postavy. Jen Adélce se chtělo strašně, ale strašně čůrat, takže jsme to pořádně nedokoukaly :-).
Nakonec i Adélka dostala své nové vlasy - pro změnu rezavé.. Jak pak pravila - Já jsem tu paruku nechtěla! Ale babička s Aňou mě donutily! Chuděra malá.. Takový nátlak je na ní vyvíjen.. :-D.
Nijak zvlášť jsme nespěchaly, takže jsme si daly ještě pivko a kávu v restauraci u vlaku a pak už nám přijel zase krásný nový třípatrák, ale opět jsme netrefily vagon, takže nahoru, do jedničky, jsme nemohly. Aňa byla chvíli naprdlá, že sedíme dole, ale naštěstí jí to netrvalo moc dlouho. Mamku jsme zas vysadily na Smícháči a my se nechaly dovézt zpátky na Hlavák. Jen škoda, že si to s námi nemohl užít i Skaly, tak si aspoň doma taky vyzkoušel dlouhé vlasy :-D.
Žádné komentáře:
Okomentovat