Křížem krážem republikou jsem cestovala v minulých dnech. Nejprve za Náchod na poradu do Eurony - to bylo hodně přínosné - tentokrát jsme sešli jen my, top manažeři, takže jsme několikrát šlápli i do vosího hnízda a doufáme, že jsme si lecos vyjasnili a dali tak i impulsy pro vedení. Těším se na změny i na nový katalog :-).
V sobotu mě miláčkové odvezli do Benešova - měla jsem tam prezentaci a bylo to moooc příjemné, jak už takové akce bývají. Skaly šel zatím s holkama ve Skalici na karneval, ale zas tak moc je to tam nebavilo, takže se radši přesunuli k babičce a dědovi a holky si zalezly do Tajné komnaty a hrály si tam. Já omrkla vlaky a kupodivu mi z Čerčan jel posázavský pacifik téměř vzápětí, takže místo na Prahu, zamířila jsem na Skalici.
Vtipné bylo, když se průvodčí ptal, jestli někdo vystupuje na jednotlivých zastávkách - připomnělo mi to Slunce, seno.. Nezastavujeme! Máme zpoždění! Naštěstí jsem za jízdy vyskakovat nemusela. Jelikož jsem se vzorně přihlásila, zastavili mi :-). Zajímalo by mě, co se děje, když tam třeba na ten vlak někdo čeká? Domů jsme tedy jeli všichni společně.
A v úterý jsem, pro změnu, frčela do Brna. Zmákla jsem odjezd autobusu i přesun na Výstaviště, kde probíhalo jedno marketingové školení, levou zadní. Nicméně ani tentokrát nebyla moje cesta do moravské metropole úplně jednoduchá - tak nějak jsem si zapsala do kalendáře a zafixovala si v paměti, že toto školení bude 12. března. Naštěstí mi pak přišel ještě jeden mail s tím, jestli si opravdu nechám ujít poslední školení Martina Mikláše, ktoré je tento útorok. Třeštila jsem na to bulvy a psala Martinovi, jak to teda je. A kupodivu pravdu měl on, ne já :-).
Takže rychle vymyslet logistiku. Vzhledem k tomu, že mamka si vybírala svůj vánoční dárek a odfrčela na Maltu, jak na potvoru nebyl nikdo, kdo by Adélku vyzvedl. Domluvila jsem tedy, že jí vyzvedne Aňa a pak počkají u Dráčkovců na Skalyho. Pořád jsem sledovala mobil a pak mi stejně volali ze školky, jestli to jako myslím vážně. Ale všechno klaplo, Andulka Adélku zaopatřila a společně odkráčely v pořádku ke Dráčkovcům. Byly to kapánek nervy.
Domů jsem dorazila před půl desátou, povedlo se mi chytit dřívější autobus. Zas musím říct, že fakt miluju Student Agency a jejich servis. Už jen ta přerezervace bez poplatků, paráda! V autobuse jsem konečně shlédla Královu řeč a byla jsem moc ráda, že nemusím v tom sněžení řídit a můžu se v klidu flákat u obrazovky.
Žádné komentáře:
Okomentovat