Playmobil Fun Park

Holčičky mají už od loňska slíbenou návštěvu Playmobilparku u Norimberka. Buď nebylo počasí nebo čas nebo.. No prostě to stále nevycházelo. Aby to nevypadalo, že neumíme plnit sliby, konečně padl ten (ne) správný termín.

Proč tam je to "ne" osvětlím záhy. Bohužel jsme se totiž trefili do vražedné kombinace - prázdniny v Bavorech a státní svátek. Takže všichni, co nestáli v kolonách do Chorvatska, byli v Playmobilparku. Opravdu děs běs! Mraky lidí všude, fronty všude, vřískající děti všude. Atrakce nebyly chvílema pod nánosy návštěvníků ani vidět. Shodli jsme se se Skalym, že na tohle fakt už nemáme nervy ani chuť, zlaté Mirakulum!

První, kam holky zapadly, bylo prolézací eldorádo hned u vchodu - různé sítě, tobogány, žebříky. A v podzemí světelný labyrint. Sem naštěstí menší děti moc nelezly, tak to nebylo až takové maso.

Přes hodinu jsme stáli frontu na šlapací lodičky. Trochu nechápu, proč je to na 10 minut, stačilo by pět - děti by se rychleji vystřídaly a i by si to víc užily. Spousta těch malochů toho měla za chvíli dost a tak se tam prostě nějak plácaly. Docela mi bylo líto rodičů malé holčičky, kteří stáli před námi - byli to nějací Asiaté - tatínek stál spořádaně ve frontě, maminka zatím bavila holčičku zmrzkou a blízkými atrakcemi. Konečně na ně přišla řada, holčičku slavnostně usadili do šlapátka a holčička se zasekla a jezdit nechtěla.. Nezbylo jim, než jí vyndat, ale jak se u toho tvářili..

Prošli jsme pak jednotlivé sekce - farmu, Divoký Západ, dinosaury, ale všude jsme se prodírali davem. Andulka chtěla do věže hradu, tam tedy i vyšplhaly, vyfotily se na trůnu a my se Skalym toužebně hleděli k východu, protože v tom uzavřeném hradním prostoru byl naprosto nesnesitelný hluk.

Ve vodní části jsem šla stát frontu na vory - opět se jezdilo 10 minut, takže to bylo na dlouho - Skaly zatím stál na opačném břehu frontu s holkama na cosi jako přívozy. To si Andulka vyhlédla už na internetu, tak si to chtěla užít. Vory jsme nakonec vzdali, to se fakt nedalo a nejvíc se nakonec holky vyblbly na tobogánech.

Trochu jim vyhládlo a měly slíbenou zmrzku, takže opět do fronty. Venku se to jíst nedalo, létalo tu mraky vos, ale naštěstí už bylo kolem páté hodiny a někteří návštěvníci už odjížděli, tak bylo místo i vevnitř. Já jsem si naivně myslela, že najdu nějakou free wi-fi, ale ani náhodou! Potřebovala jsem si totiž stáhnout cestu k hotelu a nakonec jsem si musela aktivovat data. Jsem zvědavá, jestli mě to nebude stát majlant, snad ne (nakonec to stálo asi 15 Kč :-)).

Holky si tam pak ještě pohrály s různými sadami playmobil postaviček a chtěly se vrátit k tobogánům. My jsme se usadili na šutr a sledovali šrumec v okolí. Asi po hodině jsme se zkusili vrátit k vorům, jestli třeba náááhodou nebude míň lidí, no nebylo, ale objevili jsme další sítě, tobogán a prolejzačky, takže i tady holky strávily hafo času.

Při odchodu jsme ještě zabrousili do místního obchodu - opět jako 80 % všech návštěvníků - takže zase davy, zase fronty, zase neskutečný hluk, ale obě holčičky si mohly vybrat nějakou hračku, takže Andulína si vybrala auto na expedici a Adélka princeznu s jednorožcem.

K hotelu jsme dorazili v pořádku a včas - přece jen je to odsud 15 minut. Povedlo se mi najít opravdu fajn ubytování - milý majitel, klidné a příjemné místo a 50 metrů odsud hostinec, kde se o nás paní starala jak o vlastní. Ještě jsme pokrafaly, ona nám pak představila i svou dcerku. Vůbec navíc neřešila, že Adélka srazila sklenici s limonádou ve chvíli, kdy nás Skaly učil, jak protáhnout ruku plamenem svíčky aniž by se člověk spálil :-) Největší starost měla, jestli se Adél něco nestalo.

Jídlo bylo moc dobré - holky si daly řízek :-), Skaly skopová žebra a já krevety - překvapivě s rýží a rajčatovo-paprikovou omáčkou a tzatziky :-). Majitel byl totiž Řek, takže se míchaly dvě kuchyně a ač to byla zvláštní kombinace, moc mi to chutnalo. I ceny byly velmi příznivé, když to srovnám třeba s Maltou :-). Je vidět, že jsme nebyli v úplně turisticky atraktivní oblasti.

Když jsme odcházeli, Nadine se s námi ještě vřele loučila podáním ruky a bylo to celé takové moc milé.

Na hotelu jsme padli za vlast.

Fotky na rajčeti.