Naposledy jsme vedli své dítě poprvé do první třídy :-). Zvláštní pocit.. A k tomu Andulka poprvé do nové čtvrté třídy. Andulína se moc těšila, já byla asi nervóznější než ona. Šly jsme spolu napřed, protože prvňáčci měli slavnostní uvítání o půl hodiny později.
Do poslední chvíle jsme sledovali webové stránky školy, jestli vůbec do školy půjdeme nebo ne. Rekonstrukce začala až v půlce srpna a je to dost průšvih :-(. Ale zas tak romantické fotky s lešením a zásobárnami lepidla hned tak někdo z prvního školního dne nemá!
Okukovaly jsme s Andulkou případné spolužáky, až se objevila paní učitelka a tak jsem Andulínu upozornila, že má jedinečnou možnost okouknout svoje nové spolužáky, protože ona už ví, kteří to jsou (stáli u paní učitelky), ale oni neví, která je ona :-). Po chvíli okukování jsme se k nim vypravily a paní učitelka nás přivítala. Aňu si hned zabrala holčička s tím, že se teda seznámí, když je tam nová :-). Potěšilo mě to.
Velké děti odešly a mohly dorazit prvňáčci. V pokynech bylo, že děti nemusí mít první den tašku. Myslela jsem si, že Adélka na tom bude trvat, ale mýlila jsem se. Připadalo jí jako nesmysl, aby tahala prázdnou tašku tam a zpátky :-). Nakonec tam takových prvňáčků bylo víc, takže jsme nebyli za exoty.
Přivítal nás pan ředitel, já začala fotit a ejhle.. chyběla mi karta.. no nafackovala bych si! Takže jsem hned odvolala Skalyho, aby pro ní dojel domů.. Fotila jsem aspoň na mobil a když jsme šli do třídy, už byl, naštěstí, zpátky. Rovnou jsem byli upozorněni, že to bude dnes velmi rychlé - jakmile za námi zapadnou dveře, vlítnou tam dělníci a budou vyměňovat okna. Chudáci paní učitelky i uklízečky - načančají třídu a můžou pak začít znovu, protože druhý den už se tam zas budou děti učit..
Bylo docela vtipné, jak Adélka tu školu "nežere" jako Andulka - ta tenkrát seděla vzorně v lavici, Adélku zajímalo všechno okolo :-). Uvidíme, jak se to bude dál vyvíjet, ale vzhledem k tomu, jak je trpělivá, nemám obavy. Vydrží u činnosti déle než Andulína.
Každopádně obě holčičky byly spokojené a to je nejdůležitější! A protože byl přesně den Adélčina svátku, oslavili jsme to v Chýši :-). Fotky z aktovkou máme z druhého dne :-)
První školní týden jsme zakončili oslavou Skalyho narozenin, takže je, koloušek můj, už zase podle občanky stejně mladý jako já :-). Adélka, po týdnu školní docházky, zkonstatovala, že jí to ve škole nebaví. Trochu mi zatrnulo, ale pak jsem zjistila i důvod - už by se chtěla něco učit a ne se pořád jen přesazovat :-D. Ufff...
Žádné komentáře:
Okomentovat