Oslavy

Květen byl vždycky velmi slavící. To jsme chodili s mávátky do průvodu (vždycky jsem toužila jít na Letnou a chtěla jsem mít to velké mávátko ve tvaru kytky :-D) a v obchodě se dali koupit banány a mandarinky. Pak se taky slavil konec války - to jsme malovali každý rok ve škole tématické obrázky k Osvobození - tanky a šeříky jsem měla později zmáklé do dokonalosti. To není agitační okénko před volbami, spíš naopak. Jen to to dítě vnímá jinak. Dnes mě dojímá, že od konce války uběhlo 65 let a že jsme generace, která měla obrovské štěstí a nezažila jí a moc doufám, ani nezažije. Je mi proto líto, že si spousta lidí neváží takové zdánlivé "prkotiny", ale asi je to tím,že nám to do té hlavy hustili tak dlouho, až se nám řeči o míru totálně zprotivily.



A krom ofiko státních svátků se taky slaví spousta narozenin a svátků. Andulína, ač dubnová, z oslav rovněž nevyjde. Nějak bylo to jaro fakt úrodné. :-) Nejdřív měla oslavu ve Skalici s rodinou, potom byla na veliké oslavě Aničky Chalupecké a pak jsme se domluvily s dalšíma 3 maminkama na společné oslavě našich dětí, protože mají plus mínus narozky za sebou a stejně zvou stejné děti. Dáša to tedy domluvila v pizzerii na Palmovce, kam chodíváme na schůzky kvůli Justu. Je fakt, že dětský koutek je tam pěkný a velký a i domluva byla příznivá. Jen ta akustika. Nechápu, jak tam mohou ti zaměstnanci pracovat, zejména když se tam sejde víc dětí, jedině, že jsou hluší :-). Místo dortu jsem objednala čokoládovou fontánu, ale bohužel nám pan kuchař přepálil čokoládu, takže fontána nefontánila :-(. Na druhou stranu - aspoň děti nikde necintaly a i tak si ovoce chodily zdatně namáčet, respektive namatlávat a byly z toho takové improvizované fondue.

Na poslední chvíli vypadla z oslavenců Emáda, páč údajně měla opět angínu. Bohužel se jí paní doktorka na pohotovosti nepodívala pořádně do krku a neposlouchala Míšu, která jí hlásila, že dvoje ATB v rozsahu 2 měsíců už měli a že teda třetí moc nechce. Naštěstí Míša zavolala na Bulovku a tam jí řekli, že pokud Emáda nemá teplotu, ať jí ty prášky nedává a přijde s ní v pondělí na výtěry. Jenže stále hrozilo, že je vlastně infekční a tak dostala na oslavu stopku. V podstatě se z toho zhroutila, protože už oslavu Aničky Chalupecké musela vynechat kvůli spále. A nejvíc na budku bylo, že v úterý ráno výsledky prokázaly, že je čistá a nic jí není.. Ať žije naše zdravotnictví!

Další oslavu absolvovala Andulína v neděli odpoledne u Jirky Strejčka - tam to bylo takové velmi komorní, ale prý si to taky užili. Andulka pak hlásila v kolika soutěžích vyhrála - měli to na zahradě venku :-).

No a aby toho nebylo málo, čekala nás ještě oslava v Chýši s Aničkou a Štěpánkem a samozřejmě i s Emičkou. Jenže pro změnu to málem odvolala Jana, že jí volaly pančelky ze školky, že Aničce strašně hnisají oči a ať si pro ní přijede, tak aby nenakazila i nás. Nakonec jsme se s ní domluvily, že se rozhodne až Aničku uvidí. Ze strašlivého zánětu bylo lehce zarudlé očko a tak holky dorazily rovněž.

Mláďata se nemohla dočkat dárečků a sfoukávání svíček, což se nakonec dělo na několik pokusů, protože než se oslavenci rozkoukali, Adélka s Jáchymkem měli sfouknuto :-). Jak jsme si to užívali, je vidět na http://skalaci.rajce.idnes.cz/. A taky je vidět, které fotky fotil Standa a které já ... fňuk... opět se projevilo těch 90 tisíc rozdílu ve fotografickém vybavení...

Další oslava čeká Andulku opět v pondělí - tentokrát si to snad užije pořádně konečně i Emáda, protože bude za hlavní oslavenkyni :-).