Vítěz

Už nám to zase začalo. Sezóna rybářských závodů - feeder. První se tradičně koná v Roztokách a vždy na první májový víkend. Předpověď počasí nebyla nic moc - po krásném a teplém týdnu měl přijít chladný a propršený víkend. Naštěstí se to celé posunulo a prší až od nedělní noci.

Hned první den chytil Petr krásného tříkilového cejna a tak získal prvenství v sektoru (kvůli spravedlivějšímu hodnocení jsou soutěžící rozděleni na sektory a konečný výsledek se pak složitě počítá právě i podle umístění a počtu chycených ryb v konkrétních sektorech). Mohl se ale nesmazatelně zapsat do análů feeder cupu, protože navíc chytil i projíždějící remorker. Bohužel se mu nevešel do vezírku, tak měl Skaly smůlu :-).

Holčičky jsem odvezla k mamce, protože jsem si i já naplánovala program na neděli a tak jsem se těšila na romantický večer - přece jen 1. máje je jen jednou za rok. :-) Vytáhnout unaveného rybáře někam pod kvetoucí větev byla ale dost dřina. Nakonec jsem ho dostala ven lstí :-) - potřebovala jsem mu přendat něco z mého auta do jeho - ale dokonce jsme našli i ještě neodkvetlou třešeň. Takže neuschnu, ale těch keců okolo... :-D. A protože jsem chtěla svému vítězi udělat radost, koupila jsem mu v Globusu pěkný kus bejka na steak. Já teda dala přednost prasátku a Skaly tradičně vykouzlil výbornou večeřičku. Po ní se lehounce natáhl a z romantického večera mi zbyl akorát tak počítač a "tichounké" chrápání mého milého. Modří vědí.. Skalyho chrápání je totiž natolik pověstné, že díky tomu máme vždy separé pokoj na akcích, páč s námi, kupodivu, nikdo nechce spát :-).

Brzy ráno zas odfrčel na druhý břeh Vltavy a já vyrazila na zumba party. Tři hodiny velmi intenzivního tance. Byla jsem zvědavá, jestli už to udýchám a jestli vůbec přežiju :-). A jo! Začíná se mi trochu vracet fyzička, což mám radost. Nejdřív jsme měly klasickou zumbu s Terezou, která tančí i tady u nás, potom následoval nácvik svůdného tance s Agniezkou.. Tak to byla docela prča. Můj tanec byl všechno, jen ne svůdný :-D. Na tohle mě fakt neužije. Ona se na mě vždycky jen tak chápavě usmála a pak jakoby všeobecně prohazovala poznámky typu - pokud nestihnete kroky, tančete jakkoliv a s velkým úsměvem, jakože to tak má být a tímpádem se z vás stávají sólistky.. Ano, ano.. mně by díky tomu angažovali jako sólistku i v Národním divadle :-D.

No a pak přišel největší nářez - Michal Němeček, který kdysi tančil se Štěpánkou Hilgertovou ve StarDance. Teď si udělal taky licenci na zumbu, takže si to na nás přišel vyzkoušet. Uff.. Pot stříkal všude okolo a některé jeho taneční variace byly víc než šílené :-) Prostě se nezapře jeho latinsko-americký taneční původ a pořád tam do kroků přidával nějaké kudrlinky, čímž mě dokonale mátl. Nicméně - i když jsem chvílema nestíhala a motala kroky, respektive opět jsem byla za sólistku :-), prostě jsem si to užívala a o to víc se bavila, což byl účel. Na závěr jsme ještě dostaly igelitku plnou dárečků a mohla jsem si jít vyzvednout holčičky do Světozoru do cukrárny :-).

Tam se Adélka sekla, protože chtěla zmrzku, ale ve finále si usmyslela, že vlastně nechtěla do pohárku, ale taky "točící" jak říká Aňa a odmítla tu v pohárku jíst, ačkoliv byla úplně stejná jako Andulčina. Začala tam zkoušet ty svoje scénky, ale naštěstí tak na 30% kapacitu. I přesto mě tam sprdla babka, která seděla vedle u stolu, že jako kdo to má poslouchat, ať si koukám to dítě zklidnit. Měla štěstí, že moje hladina vyplavených endorfinů byla poměrně dost vysoká, takže jsem z toho měla srandu. A kupodivu, aniž bych stihla cokoliv říct, ozval se od jiného stolu jakýsi pán, že paní asi nikdy neměla děti a že to kolikrát s nimi není tak jednoduché. No fakt jsem nečekala od někoho zastání! Na druhou stranu jsem se bábě nedivila, mně taky leze na nervy, když někde vříská nějaké smrádě, natož moje vlastní.

Adéla z toho byla taky docela paf, že až přestala ječet :-). A já už netrpělivě čekala na zprávu od Petra, jak dopadl celkově a jestli bude bedna nebo ne. Jak zavolal, bylo mi jasné, že je velmi spokojený. Takže dostal malý pohár za sobotní vítězství v sektoru, štít pro Rytíře závodu - to bylo za největší ulovenou rybu - a hlavně velký pohár za celkové vítězství Feeder cupu! K tomu nový rybářský deštník, soudek Heinekenu a šunkové prasátko. Takže spokojenost obrovská a já mám radost spolu s ním.

Škoda, že neoceňují i největší baviče závodů, mohl si přivézt další ceny - za ten chycený remorkér a pak taky poté, co se snažil prakem nastřílet krmení do řeky a místo koule mu tam odlétl prak a koule se rozprskla o něj. :-)