Zumbááá, práce, kultůra

Na víkend jsme odjeli do Skalice, babička Vlastička slavila narozky. Je velmi těžké jí vybrat dárek - nic nechce, nic nepotřebuje, všechno má. Nakonec můj drahý přišel se spásnou myšlenkou - koupíme jí mulčovací kůru a zeminu do truhlíků. Hurá! Místo květin jsem teda vybrala jarní aranžmá a mrzelo mě, že mi čas nedovolí zastavit se na Zbraslavi u Pavly v jejím království, tak snad příště. Dárek se, evidentně, vydařil, babička měla radost :-).

Sobotní dopoledne jsem strávila s Petrou v Senohrabech na zumbě. Chvála facebooku, i když mu pořád nějak nemůžu přijít na chuť. Čirou náhodou jsme se takhle daly dohromady, ona totiž taky nemá s kým jezdit. Bylo to jiné, bylo to fajn. Pobavilo mě, jak my máme na stejnou hudbu jinou chorošku a jak se snažím tam cpát, co jsem se pracně naučila s Terezou :-).

Odpoledne jel Skaly na ryby a my jsme vyrazili s Radkem, Irčou, Adámkem a holčičkama na procházku s úmyslem odlovit jednu novou kešuli. R+I+A nás teda poměrně dost brzdili, my to kočárkové tempo fakt nemusíme, a oni zas nestačili tomu našemu vycházkovému :-). Kešku jsme nenašli, Oregáno nespolupracuje, takže ze satelitních map obrázek cíle v lese není fakt nic moc :-). Ale aspoň jsme se provětrali.

V neděli odpoledne jsme šli už jen se Skalym, mrkli na druhou stranu a keška byla naše :-).

Ve středu jsem vyrazila do Náchoda na poradu. Tam nám byl představen nový projekt a hodně jsme ještě ladili detaily a celkově systém. Příšerně mě z toho rozbolela hlava, holt já a matematika nejsme velké kámošky. Zpátky jsem to měla jen tak tak na kultůůůru v Chabrech.

Představení Hodně smíchu a pár slz anebo Co život dal a vzal o Betty MacDonald v podání Terezy Kostkové a Carmen Mayerové bylo naprosto úchvatné. Sál byl nabitý k prasknutí a vtipná historka nastala, když za Míšou, Dášou a Andreou sedícími v první řadě přišla paní pořadatelka s tím, že přišel pan starosta s manželkou a nemají si kde sednout. My to s Marcelou sledovaly ze sedmé řady :-). Holky se nevěřícně podívaly na kulturní referentku, pak do nabitého sálu, na dalších asi patnáct stojících lidí a ... a nakonec se posunuly s tím, ať starostovejm přinesou ještě židli :-). Holt se zapomnělo na VIP rezervačku :-).

Jestli se mi v poslední době líbila Tereza Kostková v televizi, tak od středy jsem její naprosto oddaná fanynka. Navíc mám od ní frkačku, heč! Ani holčičkám jsem jí neukázala :-D.

Po představení jsem v sobě našla notnou dávku drzosti a oslovila jednu dámu, jestli náhodou není Wlčice, a ono jooo :-). Ať žije virtuální svět! :-) Večer jsme završily, jak jinak, v Chýši a pak už jsem se propadla do říše snů v podstatě okamžitě po doteku s postelí. :-)