Nedělní dopoledne bylo ve znamení příprav na Velikonoce. Zdobila se vajíčka i perníčky. Claire předváděla nějaké techniky mramorování, Pavlinda voskování, Jaffi napekla své vyhlášené a vynikající perníčky a připravila cukrový sníh a já se snažila prokousat šílenostmi rozpočtu a dopočítat se kdo a kolik mi má doplatit. To bylo něco pro mě, geniální matematikářku :-). Ale děti tahle zábava moc bavila - a to i kluky, přestože někde panuje názor, že to není chlapská aktivita. Myslím, že důležité je to vyráběnkování a ne to, že vajíčka mají dávat klukům holky, ale to je každého věc.
Protože i nadále bylo nádherně, před obědem jsme se šli projít ještě k místnímu rybníku a svedli šiškovou bitvu, to se k nám přidal i Vojta a byla to ohromná zábava. :-) Po o jsme naskákali do aut a vyrazili na hrad Houska. Skalyho nějak příšerně rozbolela hlava, tak jsme čekali, jak se to vyvrbí a ani jsme po cestě nelovili kešku s ostatními. Naštěstí mu pomohl čerstvý vzduch, protože Panadol od Jaffi jaksi šel rychleji ven než dovnitř.
 |
| Houska |
Hrad Houska je zvláštní místo. Prý je tam díra do pekla. My jsme zavzpomínali, jak jsme tu byli ještě v roce 2003 s Taminou dojednávat nějakou akci v rámci mého bývalého zaměstnání. Už tenkrát nás naprosto ohromilo charisma místního kastelána. Zajímavé je, že vlastně tenhle hrad/zámek nemá známou historii, netuší se, kdy byl založen, každopádně po různých peripetiích sloužil Spolaně a byl poměrně dost zničený. Dnes je v soukromých rukách a i když tam v podstatě nic není, určitě stojí za návštěvu. Nejen kvůli kastelánovi, ale i kvůli ohromujícím výhledům a příjemné atmosféře. Navíc přibylo i peklo. Pan kastelán nás varoval, že ne každý se vrátí, že on není takový blázen, aby tam šel a děti poslouchaly s očima navrch hlavy až se Ajka rozplakala, že tam nepůjde. Pak si jí vzal stranou, něco jí pošeptal a ona, celá rozzářená, nakonec šla, i když ne až k pekelnému trůnu. Co jí kastelán řekl, nevíme, je to tajemství :-).
Zajímavé jsou na Housce i trofeje daňků. Jsou opravdu exkluzivní, ale žádné zvíře nebylo zastřeleno, všichni byli ubiti. Když jsem slyšela tuhle informaci, představila jsem si lidi s klackama a přišlo mi to brutální. Pravda je mnohem prozaičtější. Daňci se ubili navzájem. Jakmile se ve stádu objeví slabší kus, ostatní se "domluví" a prostě ho zabijí. Dvě trofeje byly od uhynulých samců, kteří se do sebe zaklesli při boji a nebyli schopní se "vymotat", takže uhynuli hladem a žízní. A ještě jedna perlička - na Housku dělal kličky Skaly :-).
Po prohlídce se k nám připojila Rybka s klukama, takže mám další zářez, juchůů! Už mám pocit, že mi nechybí nikdo z dubňáčků, s kým jsem se osobně nesetkala. Odlovili jsme dvě kešky - jedna měla být na vyhlídce, ale vyhlídka je kapánek zarostlá, takže akorát tak podporuje fantazii, co by bývalo bylo vidět, kdyby.. :-) Děti jsme použili jako ochranný val, když Tiina lezla pro krabičku a snažila se o nenápadnost :-).
Naplánovali jsme si ještě výlet na Vrátenskou horu, kde je rozhledna a po cestě jsme míjeli různé skalní útvary. S námi zrovna šla Ajka, Terezka a Viktorka a Skaly zabánil z doutníku. Načež holky začichaly a nádherně se zjančily, že je i tady cítit peklo! Že si toho předtím nevšimly, ale teď ta síra rozhodně cítit je! Byly neskutečně roztomilé, tak jsme je při tom nechali.
Rozhledna je od parkoviště vzdálená 3 km a my jsme se museli vrátit včas na večeři, takže tempo bylo poměrně hodně rychlé, ale jak jsou děti v houfu, jde to, respektive jdou dobře :-). Na rozhlednu jsme přišli v 16:11 a pán zrovna nasedal do auta, že odjíždí. V dubnu mají totiž jen do 16.00 hod., od května do 18.00 hod. To by byl malér, že se někam ženeme a zbytečně! Ale když viděl tu grupu, otevřel nám rozhlednu a myslím, že se mu to vyplatilo. Každá rodina si koupila vstupenky, turistické známky, turistické vizitky, potom nějaké zmrzlinky.. no vydělal za půl hoďky tolik, co za celý měsíc :-). Opět to stálo za to. Nádherný výhled, jen škoda toho oparu.
Na večeři jsme dojeli naprosto přesně, prostě se s těma našima robátkama už dá něco podnikat.
V propozicích byly uvedeny i masky. Zejména holčičky se neustále ptaly, kdy už konečně bude maškarní. Po večeři se tedy dočkaly. Příprava to byla náramná, včetně účesů a líčení. Vyfotit jsme je chtěli na louce plné pampelišek, ale než jsme se tam dohrabali, pampelišky jaksi zahlásili good night a zavřely se :-). Protože bylo už chladněji, natož v těch princeznovských šatech, zeptali jsme se v baru, jestli by nám nepustili muziku. Tak prý ano, až bude přestávka hokeje.. Ale pak ten velmi ochotný kluk vymyslel, že půjdeme do vedlejší učebny a on nám tam dá notebook a bedýnky, takže může být diskotéka tam. Hanka navíc přinesla i dětské písničky, takže to bylo moc fajn. Já jsem s dětmi blbla, hráli jsme na zrcadlo a dělali kraviny u písniček. Taková mini lekce zumby :-). Dámy si ještě půjčily paruku od Pavlindovic a nechaly se všechny vyfotit :-).
Děti jsme zahnali relativně brzo, přece jen toho už taky měly plné kecky, natož my dospělí! My jsme tradičně v učebně splkli, pojedli a popili.
Žádné komentáře:
Okomentovat