Pátek třináctého

Pro mě je třináctka šťastné číslo. Navíc pátek třináctého května letošního roku měl ještě o něco zajímavější nádech. Před čtyřiceti lety jsem si poprvé zařvala na svět. Tenkrát to byl čtvrtek. Mamka mě rodila s vyvrknutým kotníkem a všude voněly šeříky. Možná proto je mám tak ráda, teda kromě varianty Živé květy, jestli je tu ještě taky nějaký další pamětník :-).

Tak nějak si z těch přibývajících let nic nedělám, ale přiznám se, že dnes se mi to pořád honilo hlavou, jestli je to jako možný a jestli fakt nedošlo někde k nějaké statistické chybě. Já jsem vždycky považovala čtyřicátníky za lidi důstojné, dospělé no a v podstatě i staré, kteří mají už život za sebou. :-) A buch, už jsem v téhle kategorii taky, jen mi to ten mozek nebere! Brácha mi v rámci přání sdělil, že pokud budu chtít mít někdy ještě na začátku věku trojku, musím vydržet už jen 260 let.. Je to miláček :-). Ale i když si člověk ten věk nepřipouští, stejně je to chvíle k zamyšlení o co a o koho jsem za ty roky přišla a co a koho jsem naopak získala. Bilance je naštěstí výrazně v plusu a míním to tak udržet i další roky - i když teda těch 260 let asi fakt nedám :-). 

Každopádně děkuju mamce, že mě porodila a společně s taťkou vychovala. Jak jsi mi psala, mami, povedla jsem se vám! :-)

A v minulém dílu deníčku jsem naznačila, že přiletěla vzácná návštěva z Malty - po dvou letech se vrátila na rodnou hroudu ségra. Je trošku jak v Jiříkově vidění, lidi tu mluví česky, točí se tu dobré pivo, máme zelené stromy.. :-) Ale prý se zas ráda vrátí na jih. Při té příležitosti jsem opět udělala rezervaci v Chýši, že si dojdeme společně na véču i s Áčkama a všechno to oslavíme. 

Ještě ale musím zapsat do deníčku Zuzku. Když jsem přivedla holky z nápravných zařízení (včetně jejich Barči), vzala si je k nim, abych se mohla nachystat a  trochu zresuscitovat domácnost a pak šla se všemi dětmi ještě na hřiště, kde holčičky vyzvedla mamka zanechajíc ségru už v Chýši svému osudu :-). Zuzka mi tím neskutečně pomohla a byl to v podstatě velmi pěkný dáreček, takže moc děkuju! Další pomoc přišla od Míši - abychom si mohli v Chýši všichni v klidu posedět, nabídla našim dětem nocleh. No nemám já kolem sebe skvělé lidi?? 

Zrovna se hrál i hokej - bohužel první prohra na šampionátu v Bratislavě, takže budeme hrát "jen" o třetí místo. Škoda, ale osobně si myslím, že to není žádná tragédie :-). V Chýši není naštěstí televize, nicméně v tomto naprosto výjimečném případku přinesli aspoň monitor od počítače a sledovali jsme zápas přes něj.

Kolem šesté dorazil konečně z práce i můj drahý Skaly s nádhernou kyticí a společným dárkem od něj a od mamky. Něco malého a modrého. :-) Tady opět báječně zafungoval Vesmír. Když už jsem se konečně rozhodla, že chci právě TOHLE a na netu TO objevila za velmi výhodnou cenu, prokonzultovala jsem situaci ještě s Míšou přes ICQ, páč mi v hlavě blikala varovná kontrolka. A bylo proč - ten e-shop měl zavádějící jméno jako jeden z osvědčených a snadno si to člověk splete. Pak dokonce Míša vyhrabala negativní recenzi, že dluží komusi peníze a ta zkušenost byla stará pár dnů. Uff..Ve finále Míša našla ještě lepší nabídku na osvědčeném mall.cz, čímž se zároveň vyřešila tajenka - modrá nebo růžová?? K dispozici byla totiž jen modrá. :-) Nejdřív jsem si říkala, že TO půjdu ještě okouknout, ale pak jsem TO radši hodila do košíku a odeslala objednávku. A dobře jsem udělala! Ráno TO už nebylo k dispozici! Termín dodání byl stanoven na středu, ale ve středu přišel mail, že se omlouvají a že TO nestihnou stáhnout od dodavatele, takže nový termín bude v pondělí.

Skaly byl na mrtvici, chtěl, abych TO dostala právě v pátek. Vyslala jsem tedy do Vesmíru objednávku na změnu termínu dodání a ve čtvrtek přišel mail, že zboží bude k vyzvednutí v pátek :-). Krásně to funguje! Děkuju, Vesmíre! Každopádně hlavně moc děkuju mamce a miláčkovi, jsem naprosto unešená a je to mnohem lepší než mnou původně vybraný eliptical!

S Vesmírem souvisí i dárek, který jsem dostala od Jany. Půjčila jsem kdysi komusi svojí knihu Tajemství a moc mi chybí. Dala jsem tedy ségře tip, že kdyby náááhodou, tak tohle by mi udělalo velkou radost. A ta potvora mi jí koupila v angličtině, abych pěkně namáhala mozek blondýny :-).

Po hokeji přišli do Chýše i Dráčkovi, aby spláchli pachuť z prohry a případně si odvedli rovnou naše robátka. Holčičky se ale nechtěly vzdát babičky a Jany a když navíc zjistily, že u nás budou obě i spát, daly Dráčkovým košem a že chtějí spát doma taky. Mamka byla docela unavená, uvítala proto záminku, jak to jít zalomit a hlavně jí potěšilo, že Áčka dají přednost babičce před spaním u Emičky :-).

Ségra mezitím testovala všechna chýšovská nefiltrovaná piva a neznaje situaci, jela ve velkých.. Jo jo, to se pozná, kdo není z Čimic a nemá trénink a respekt :-). V půl desáté jsem jí proto odvedla domů za holčičkama a s Petrem jsme nakonec poseděli jen ve dvou. Vzhledem k tomu, že ráno brzo vstával na závody, závěrečný drink jsme vypili kolem půl dvanácté a i my se přesunuli na domácí souřadnice. Andulka ještě nespala, dělaly s Janou kraviny, něco si pořád špitaly a děsně se chechtaly. V danou chvíli byly holt na stejné úrovni :-).

Já jsem lehla a vzápětí usnula s vědomím, že to byly moc krásné narozeniny a děkuji všem, kteří se o to přičinili :-).

P.S.

Jani, měla bys jezdit častěji, ty tvoje lichotky mi dělaly dost dobře :-D.

P.P.S.
Fotky jsou na rajčeti. :-)