V pondělí jsme měli třídní schůzky. Původně jsem měla jít o půl hoďky dříve, jakožto třídní důvěrník, ale v poledne mi volala pančelka, že se to paní ředitelce nehodí (!!!!) a že jsou stejně některé třídy na škole v přírodě, tak to nemá cenu. Vzhledem k tomu, že máme dvoje třídní schůzky za rok a z toho jeden termín se paní ředitelce nakonec nehodí, ačkoliv je znám od září.. No nic.. ta komunikace je opravdu příšerná. Ještěže aspoň třídní učitelka je taková, jaká je.
Pochvalu dostaly jak děti, tak rodiče :-). Prý ukázkově spolupracujeme se školou, teda až na jednu výjimku. Mají ve třídě holčičku z velmi sociálně slabé rodiny. Bohužel se to pojí s krádežemi, lhaním apod. Je škoda, že dítě trpí za svoje rodiče (matku). Bohužel už přestává stíhat i učivo, holt s ní nikdo netrénuje a uvažuje se o jejím přeřazení do speciální školy :-(. Andulka je naštěstí naopak v pohodě, slyšela jsem samou chválu, tak mi to dělalo velkou radost.
V úterý jsme jely na odloženou návštěvu Kopičky-opičky aneb Martiny :-). S Martinou jsem kdysi dělala ještě v Youngu a zažily jsme toho spolu také poměrně dost. Dodnes dávám k dobru jedno z jejích mnoha prohlášení - přišla z pochůzek úplně uvařená a hotová, padla na židli a povídá: Já jsem normálně úplně uprcaná! Když jsem na ní vytřeštila oči, cože kde v pracovní době dělala, uvědomila si, co to plácá a smíchy jsme se málem počůraly. Samozřejmě, že byla ucaprtaná :-). A takových příhod bylo opravdu spousty :-).
Martina bydlí kousek za Prahou v rodinném domě a má tříletou Báru a na zahradě ráj pro děti. Trampoška, pískoviště, skluzavka, houpačka, terasa, jezírko, pes.. No prostě idylka, tím spíš, že se zas výrazně oteplilo a holky se mohly ráchat a běhat jen ve spoďárách. My jsme probraly co o kom z bývalé práci víme a zavzpomínaly na ty naše příhody. Je docela legrace, jak si každý pamatuje něco a tak jsme si navzájem připomínaly zase to, co už jsme třeba zapomněly. Navečer nás vyzvedl Petr, pomohl Martině postavit nový stůl, aby si odpracoval tu kávičku :-) a frčeli jsme domů s mezipřistáním u mamky.
Ve středu se konala ve školce desítka ke dni matek. Byla jsem zvědavá, jak se s tím tentokrát Adélka popere a musím jí moc pochválit, zůstala až do konce a vzorně zpívala a recitovala a ani jednou se nesekla! Huráá! :-) Bylo to moc hezké, i když dětičky jsou ještě totální trubičky a občas to pozměnily, ale to vůbec nevadilo, naopak, o to byly roztomilejší. Na závěr jsme dostaly vlajku s básničkou a obtisklými ručkami.
No a v noci přiletěla ségra.
Žádné komentáře:
Okomentovat