Dětská party

Ta naše partička v podstatě pořád něco slaví. Děti mají narozeniny od února do června a letos jsme to nechtěli pojmout jako loni na Palmovce a v rámci našeho SRPŠ jsme si objednali Chýši. Sice se termín několikrát měnil, aby definitivně zůstal na 23.5. Na slevovém serveru jsem navíc vychytala akci na balónkáře nebo-li balkonáře, jak to četla mamka, když jsem jí to psala na ICQ a děsně se divila, proč tam bude zrovna někdo takový :-D. To bylo pro děti největší překvapení, žádné nemělo dopředu ani sebemenší tušení.

Nakonec jsme napočítali 16 kousků mláďat. :-) Děti klasicky okupovaly bar a Standa nestíhal rozdávat džusíky a plnit další a další přání. :-). Před pátou dorazil pan Oliver a začala neskutečná show, kterou si užili dospělí i děti. Nechápu, že má někdo takovou představivost a je tak šikovný! To, co pan Oliver předváděl nás znovu a znovu uvádělo v úžas. Jediná krizová chvilka nastala, když rozdal první balónky a zbytek smečky ještě nedostal NIC! Holt ta trpělivost jim ještě není úplně vlastní :-). Zejména Andulína to těžce nesla, tudíž se odmítla účastnit programu a zhrzeně seděla Janě na klíně :-). Bože, bože, to moje ambiciózní dítě.. 

Vždycky jsme hádali, co to asi bude a Emička se neustále hlásila s prsty téměř vraženými do Oliverových očí. :-) Dostalo nás, když vytvořil "náhradní" maminku pro Pejcharovic, páč Dáša si zrovna užívala v Barceloně se sangriou  v ruce. Pro paní kuchařku vyrobil Paroubka a celkově byl naprosto úžasný k dětem i k dospělým. Jako bonus nám předvedl pár kouzel, tak to už jsme fakt nechápali, protože měl krátký rukáv a navíc jsme stáli těsně u něj a pečlivě ho hlídali. Stejně nás vždycky ožulil! :-)

Ještě pak učil děti vyrábět zvířátka a Janě vytvořil nádhernou kytici k svátku. Ta byla dojatá, že kytku už děsně dlouho nedostala :-). Nakonec odcházel někdy kolem 22.00 hodiny, evidentně se mu u nás zalíbilo. 

Po představení došlo konečně i na dorty. Jeden byl malinový, druhý čokoládový. Míša si je nechává dělat u jednoho Itala a je to teda lahoda. Přinesla jsem s sebou světelnou fontánku a jako správná blondýna-nekuřačka jsem vypatlala ségře veškerý plyn ze Zippa, protože mi to nešlo zapálit.. No.. zapalovala jsem blbou stranu.. :-) Nakonec nás zachránila svíčka, s kterou už to šlo, navíc jsem konečně zapalovala tam, kde se má :-). Ségra, soráč. :-)

Stejně jako loni dětem nejvíc chutnaly čokoládové hobliny :-D. Pak už se naši oslavenci seřadili do řady a postupně jsem rozdávala dárečky. Většina dostala kolečka na boty (Andulína má koloboty, tak to bylo zbytečné) a rovnou se šli zkusit přizabít ven. Naštěstí se to nikomu nepovedlo, i když pár pokusů vypadalo nadějně. 

Hodiny pokročily a nadšení oslavenci odcházeli postupně domů. Nejdéle zůstaly naše holčičky, chtěly si ještě užít Janu než odletí. Pak už konečně nabraly směr k domovu i ony a my jsme s Janou blbly se Standovým foťákem. No.. možná nemusel úplně všechny fotky publikovat, ale realita je holt taková, jaká je, my jsme si to prostě užily parádně :-).

Foto na obvyklém místě.