 |
| První fáze je hotová. Hurá! |
Abych byla přesná, jedná se o poslední celý týden prázdnin. Vedra přetrvávala a tak jsme se domluvili, že Áčka zůstanou do středy ve Skalici a my zas o kus pohneme s bytem. V úterý jsem navíc měla sraz s Trolli, která nás přijela navštívit z Mníšku pod Alpou. Nakonec do Colossea dorazila už jen Renda a i tak jsme si to ve třech náramně užily. Prostě sranda jako vždy :-)
O půlnoci jsem pak měla rande se svým mužem v Chýši a domů jsme dorazili někdy kolem půl třetí :-). Každopádně si myslím, že jsme si to po čase zase zasloužili. Je fakt, že Skaly je už totálně odrovnanej - momentálně dělá vrata a plot na nějaké vile na Letné a v tom pařáku fakt nic moc.. Večer přijde domů, kde opět maká, do toho si neodpočinul ani o víkendu, protože krmil hladové krky z dětského dne a od pátku do neděle stál u grilu.
 |
| Áčka vidí poprvé pokojíček |
No a ve středu jsme si jeli pro holčičky. Tentokrát jsme je vyzvedávali v Sázavě, nakýblovaly se k Týnce a Natálce na noc a vytáhli jsme je přímo z bazénu :-). Po cestě jsme si vyzvedli opravenou mamčinu Feldu, aby ráno mohl jet Petr do práce a my domů.
Dopoledne strávily holky ještě v bazénu a po o jsem sbalila tu hromadu věcí, co jsme do Skalice navozili během léta a vyrazily domů. Cesta proběhla v pohodě, nacpala jsem pračku a že vyrazíme do Tesca mrknout po nějakých džínách pro Andulku. Mezitím dorazil domů i Skaly a když jsem viděla, jak je vařený, navrhla jsem mu, ať si jde lehnout. Naštěstí ale nešel, Felda nás totiž opět zradila a to pár kilometrů od domova. Prostě opět odmítla reagovat, takže jsem naštěstí z kopečka stihla sjet do boční ulice a tam po blondýnovsky zaparkovat. Půlkou na chodníku. Jenže ta ulička byla do kopce a já prostě to auto sama neutáhnu, abych to srovnala.
Asi 10x jsem prozváněla Petra a nic. Myslela jsem si, že je v sprše, ale on mu občas blbne telefon, takže ho měl na nabíječce a zvonění neslyšel. Naštěstí se šel na něj mrknout, jak se nabíjí. Místo spánku sedl do Otylky a přijel pro nás. Džíny jsme nakonec nekoupili, tak aspoň nějaké nezbytné potraviny a jeli zpátky k Feldě, která se tvářila, co jako máme, vždyť přece startuje v pohodě a jede také v pohodě.. Petr s ní dojel bez jakéhokoliv zaškobrtnutí až domů. Ach jo.. Potměšilé auto.
Navečer jsme ještě šly vyzkoušet nové hřiště (to je také kapitola sama o sobě), protože jsme tam měly sraz s Radkou a jejími dětmi. Po osmé se nám konečně povedlo děti zahnat domů :-).
bozi :) hele, jak ji napadlo to zrcadlo? ja jen, ze u mne by to bylo to nejposlednejsi misto, kam bych si ho povesila.. :)))
OdpovědětVymazatJani, to bude tím, že Aňa je teprve v rozpuku a ranní pohled do zrcadla jí zatím ještě nevyděsí :-D.
OdpovědětVymazatja jsem taky v rozpuku... vetsinou mam pocit, ze mi pukne hlava.. :)))
OdpovědětVymazatPěkně jste to pořešili. Máme stejné postele- a jsme s nimi moc spokojeni-ty úložné prostory pod nimi... paráda!!
OdpovědětVymazat