Definitivně šlus, konec, finíto, ende.. Poslední snídaně, kde si už nevybíráme jídlo na večer a i tak zkoušíme tipovat, co asi budou mít. Dokud tam s námi byla Kikuška, tak nám to vždycky přeložila, nicméně i tak jsme občas byli překvapení, jak to jídlo nakonec vypadalo :-). Ale dobrota to byla vždycky.
Ještě před snídaní jsem zabalila pár věcí a napsala pohledy. Jak bylo brzo, předvedla jsem se opravdu yntelygentně a speciálně pohled pro Novačky dostal zabrat. Zazmatkovala jsem, jestli se T + N Novákovy píše s měkkým nebo tvrdým y (nechápu proč!!) a ve finále jsem napsala Czech Rodiče do adresy... Když mi to došlo, dostala jsem takový záchvat smíchu, že jsem Skalyho probudila. Samozřejmě mu to připadalo natolik vtipné, že to okamžitě musel říct holčičkám a od té doby to mám pořád na talíři... :-).
Po snídani jsme dobalili a chtěli ještě nakoupit nějaké dobroty. V německém Lidlu měly být navíc tyrolské speciality, takže jsme vyrazili do Fussenu v domnění, že tam prostě bude hned na kraji nějaká cedule. No nebyla. Ale aspoň jsme si, poměrně důkladně, mohli městečko prohlédnout :-). Je opravdu líbezné a plné cyklistů.
Lidl jsme nakonec našli, nakoupili dobroty a naše cesty s Rendovic se rozdělily. Nás GPS vedla jinou cestou než jsme přijeli, ale bylo to naprosto v pohodě, protože nebyl žádný provoz a silnice moc pěkná. Kochali jsme se panoramaty a dokonce jsme šikovně objeli Mnichov, takže jsme se mu parádně vyhnuli.
Po cestě jsme se chtěli zastavit někde na benzínce na kafe a na wc a hlavně natankovat, abychom dojeli domů. Bohužel stejný nápad mělo asi půl Německa, takže jsme natankovali pár litrů, že dojedeme přes hranice a zastavíme až na rodné hroudě. Hranice jsme přejeli v půl čtvrté a na "naší" shellce byl klid a žádné davy. Paráda :-).
Nejvíc času nám zabralo přeskákání Prahy.. holt jsme chytli špičku a doma jsme byli lehce po 18.00 hodině..
Přijeli jsme domů nadšení, plní dojmů a zážitků a fakt jsme si to užili úplně maximálně.
Žádné komentáře:
Okomentovat