Prosinec

Za prosinec jsme toho stihli zas víc než dost.. teda až na to psaní.. to nějak pokulhávalo :-).

Adélka si vyšvihla nějakou virózu a samozřejmě, když zrovna nebyl Skaly doma. Problinkala noc, druhý den měla 39,4 C a třetí den byla, jako by se nechumelilo, byla naprosto v pohodě, jen měla hlad :-).

Naštěstí se dala do kupy, aby se mohla i s Andulkou přesunout k mamce - my jsme šli na véču s Cecelkovejma - tentokrát na krevety do Hudebního divadla v Karlíně - nebyla to žádná opereta, jen dobrota :-). V podstatě jsme si tak oslavili to naše čtvrtstoleté výročí a při návratu jsme se stavili na jedno zdravotní v Chýši a přitáhli jsme kolem čtvrté :-D.

Holčičky jsem si přebírala v neděli na Václaváku, že půjdeme nasát vánoční atmosféru na Staromák. Musím říct, že letošní strom se mi moc nelíbil, připadal mi tak nějak jako koště. Ale zas jsme se prošly, to ne že ne.

Také jsem potřebovala přesunout zboží  mojí milé zákaznici do Újezda nad lesy, takže jsme se vypravily i s mamkou a vlakem. Cestou na nádraží jsme jely s bubákem (bezdomovcem) - v tramvaji smrad, že by jeden pad´, takže komfort Elefanta je pak opravdu za odměnu. Od nádraží jsme se i pěkně prošly a pak zase zpátky :-). Jen jsme opět řešily Andulčinu Open card. Přestože jsem jí aktivovala v tom červeném krámu u metra, stále prý je neplatná. Psala jsem na FB Dopravních podniků a tam mi napsali, že aplikaci nepotřebuji. Ve finále jsem s tím zašla Na bojiště a tam mi řekli, že ač je to prezentováno jako zdarma, stejně musím zaplatit tu aplikaci za 120 Kč, i když Andulíně nebylo ještě 10. No ale prý jí platí do 15 let, tak uvidíme..

Říkala jsem jim, že by teda měli poučit ty, co ty karty vydávají - u nás v knihovně mi řekli, že nic není potřeba - a také by si měli ujasnit, co odpovídají na FB. Odpovědí bylo, že knihovny jsou jen výdejní místa a nejsou tam jejich zaměstnanci.. ach jo.. no nic.. S Adél už to udělám rovnou a bude klid.

V prosinci proběhl i vánoční jarmark, na který jsme tentokrát vyráběly vláčky z "ňomek" :-), jak zkomolila Adélka miňonky. Nápad jsem našla už někdy v září na netu a výhodou bylo, že ho jako první vyzkoušela Pendulka a tak jsem od ní mohla lovit praktické rady. Moc se mi líbilo, že já jsem už fungovala jen jako nosič do chladu (aby ztuhla čokoláda), jinak si to holky vyrobily samy.

Užili jsme si Mikuláše v Chýši - to byla dost rychlovka, protože se tam nahrnulo hodně dětí, takže plán posedět a pokecat s naší partičkou rychle padl. Procházeli jsme aspoň s ostatníma po sídlišti a nějaké další čerty a Mikuláše jsme potkali. Jak jsem počítala s večeří v Chýši, nepočítala jsem s ní doma :-). Objednala jsem nám tam tedy jídlo s tím, že se vrátíme v půl osmé. 

Skaly měl celý prosinec totálně příšerný, makal od nevidím do nevidím (osobně bych to momentálně zhodnotila - a prachy zatím taky nevidím.. grrr), takže jsme šly samy. Nakonec si k nám přisedl pán s paní a byli moc příjemní a děsně se jim líbily naše holčičky, že by chtěli taky takové vnučky, ale ten jejich syn se k ničemu nemá :-). Vtipná situace nastala, když Adélka chtěla jít ven - jaksi zapomněla, že je venku šílená kosa a navíc tma. Tak jsem jí varovala, že bych to nedělala, protože tam chodí čerti a kdo by jí ubránil, že.. a v tu chvíli se rozrazily dveře a vešel Mikuláš se třemi naprosto šílenými čerty :-D. No musela jsem se smát, jak mi to pěkně vyšlo. Kupodivu jí přešla chuť trajdat venku :-).

Domů jsme odcházely před devátou a než jsme se stihly zout, akorát dorazil Skaly, že prý se byl podívat v Chýši, jestli tam ještě nejsme. Škoda.

Ve školce jsme si užili poslední vánoční besídku, pak jsme ještě klasicky vyráběnkovali. Mluvila jsem i s ředitelkou o škole a mých plánech dát Adélku jinam. A druhá učitelka mi zas říkala, že je vidět, že má Adélka staršího sourozence, že si umí obhájit svůj životní prostor - trošku jsem se vyděsila, jestli se tam nějak s dětma nemlátí, ale to prý ne, ale dokáže si to vykomunikovat a že jsou moc rády, že jí tam mají, protože holčičky k ní prý vzhlížejí, že je šikovná, rozumná a samostatná. Tak mě to moc potěšilo. 

Také jsem vzala holky na squash. To byla ohromná legrace. Přestože jsem si myslela, že se fakt nezapotím, nakonec teda jooo a druhý den mě pěkně bolely nohy a zadek :-). S Adél to fakt ještě moc nejde, ale lepšila se a občas se i trefila, s Andulínou to už bylo fakt mnohem lepší, ta mě pěkně občas prohnala. :-) Tak už žebrají, kdy zas půjdeme. Máme odsud i fotky a musím říct, že to na nich vypadá podstatně akčněji a lépěji než tomu tak bylo opravdu :-D :-D.

Andulka byla na výletě na Loučeni - to měli se školou a pak měla jet s mamkou na vánoční trhy do Pirny. Měly to spolu domluvené snad rok. To bylo jedno z prvních, když jsme jí nechali udělat pas - konečně můžu jezdit s babičkou! :-) Mamka si jí tedy odvezla v pátek, že v sobotu brzo ráno vyrážejí. V noci ale začalo poprchávat a namrzlo to. Slušná ledovka. Skaly vezl Adélku na Hrátky s angličtinou - aby jako měla taky nějakou zábavu :-) a říkal, že to bylo fakt děsné, že se málem nedostali k té budově, protože je tam takový nájezd, který byl naprosto pokrytý ledem. Já mezitím myslela na mamku a Andulku, jak cestují a jak budou někde chodit celý den v dešti. :-( Ještě jsem ráno říkala Skalymu - hele, teď nám asi mávají, tipla bych si, že zrovna projíždějí okolo a tak jsem jim pak psala sms, jak to jde a tak.. Mamka odepsala, báječně, jsme zachumlané pod dekou a pijeme čaj, nikam jsme nejeli.... Cože??? Hned jsem tedy volala a prý dorazily na místo srazu a řekli jim, že to ruší, protože je ledovka a všude jsou kolony. Andulka byla teda hooodně smutná, ale situaci pochopila. Já si naopak hooodně oddychla, že v tomhle počasí nejsou nikde na cestách.

A mezitím jsem připravovala Vánoce - tak nějak v klidu a v pohodě.  

Předvánoční čas vyvrcholil vystoupením na baletu, kde byl, kupodivu i Skaly, protože jak honili termíny, přijel toho dne domů v šest. Ráno. Takže odvedl holky do školy a do školky a zalehl a na vystoupení jsem ho vzbudila :-). Respektive ještě odvezl Andulku a Adélku na atletiku, abychom mohly zahrnovat ovacemi Adélku a Julinku. :-). Bylo to hezké, holčičky roztomilé, navíc to měly spojené s těmi mrňavými, které vzhlížely k těm našim "velkým" :-).

No a i letos jsme měli ve schránce dopis od archanděla Zachariela s tajnou zprávou - Andulka musela vyluštit šílené matematické úlohy (byla nadšená!) a Adélka zas luštila křížovku. Získaly dvě tajná slova  na Štědrý den je musely dát dohromady s ostatními dětmi a vyrazit za archandělem pro poklad..