Tak co s tím teda udělám?

U Cecelků byla jedna rodina, s kterou jsme se viděli už na Velké Kunratické. Ale to jsme si nebyli ani představeni, jen pak, když Petr (pro změnu - i to je důvod, proč je Skaly prostě Skaly :-)) přišel s tím, že už nás viděl a jestli jsme tam nebyli, mi došlo, že se převlékali u vedlejšího stromu stejně jako Martin s Ondrou :-). No a právě Petr nás začal všechny hecovat, že by bylo fajn obsadit všechny věkové kategorie a kdo teda poběží za ženy.

Neprozřetelně jsem plácla, že mi to tenkrát bliklo hlavou, jestli bych příští rok s tou Andulínou přece jen nestartovala a on se toho hned chytil a najednou slyším sama sebe, že to teda dám. Já??? Takový odpírač běhání?? Asi mi muselo hodně přeskočit :-).

Ale jak se mi tak v poslední době záhadně srazilo oblečení, říkala jsem si, že by bylo záhodno s tím něco udělat.... jo jo.. to jsou ta splněná přání :-). Andulína z toho byla neskutečně nadšená, já ve finále neskutečně vyděšená :-). A Petr hned za kolik to jako uběhnu - no to jsem na něj vytřeštila oči a mým časovým limitem se stalo v tu chvíli prohlášení, že budu happy, když to VŮBEC doběhnu! Ale když jsem tak koukala, za kolik se to tak běhá, chci to dát do 8 minut. Uff.  Podotýkám, že NE přes Hrádek :-D.

No nemohla jsem z toho ani usnout. Když jsme se vrátili domů, vyzbrojena nějakými odkazy jsem začala studovat co a jak a zjistila jsem, že nutně, ale opravdu nutně potřebuji boty :-) a aplikaci do mobilu :-). To mě na tom baví hodně. A protože holčičky měly ještě 2.1. prázdniny, vyběhly jsme na první trénink. Ač je jindy Adélka v pohodě, tentokrát to byl lehce očistec. Takže jsme jí s Andulkou vždycky nechaly jít jejím tempem a my popoběhly pár metrů dopředu a zase zpátky. Vyčetla jsem, že je lepší na začátku kombinovat víc chůzi a míň běh a postupně přidávat, zvlášť pokud je ta zátěž přece jen vyšší, což mi poměrně vyhovuje. 

Andulína to má dost v paži z tréninků, pak mi ještě pomohla doma se strečinkem. Všechny nás bavilo, když nám paní z aplikace hlásila, že jsme zdolaly další kilometr a jak si vedeme. Ve finále nám to ukázalo profil, i s obrázkem, který úsek byl nejrychlejší - tam byl obrázek zajíce a nejpomalejší (do krpálu) s obrázkem želvy :-). 

Takže to je asi moje nejzásadnější novoroční předsevzetí. Nemůžu to moc ožulit, u toho slibu bylo hodně lidí a Petr si nakonec vymínil, že mě občas mailem zkontroluje, jak pokračuju :-D. No a hlavně nemůžu zklamat Andulku!

I proto jsem to naprášila sem, protože co je psáno, to je dáno. Nicméně naměřené a navážené hodnoty si nechám radši zapsané jen v notýsku :-D.