Vánoce letos vyšly pěkně - Štědrý den byl v pondělí, takže vše bylo tak nějak víc v klidu. V sobotu vyrazil Skaly s Andulkou pro ryby, pak ještě k Rendě pro hlavu a vnitřnosti, aby to v neděli mohl všechno připravit pro nás i Dráčkovce.
V neděli lilo od rána, byl to dost humus. Také hlásili, že jsou obchody prázdné - asi už se nikomu nikam nechtělo :-).My jsme odjely k mamce vyrábět bramborový salát, aby tu měl na to náš drahý Skaly klid :-). Mezitím ještě volala Marcela, že také mají vnitřnosti a jestli je nechceme. Jak to na začátku vypadalo, že bude málo, tak nakonec bylo hlav i vnitřností dost. Po návratu holky ozdobily stromeček a už se těšily na pondělí.
Naštěstí v pondělí už se vyjasnilo a děti mohly vyrazit za archandělem Zacharielem. Měli jsme s sebou i zásoby svařáku, tak je ten Štědrý den hned od počátku mnohem veselejší a víc v klidu :-) Letos se už i mnohem víc zapojovala i Adélka (hurá). Děti teda pak vypadaly jak po nějakém teréním závodění, jak měly bahno na zádech a nakonec i v obličeji, ale tak nějak to nikomu nevadilo.
S 10 zastávkami jsme obešli sídliště, vypustili lampiony štěstí a nakonec z hnízda vypadl poklad. Vtipné bylo, že vypadl dřív než měl - viděly jsme to akorát my s Adélkou, takže jsme museli ještě zabavit děti, znovu naranžovat hnízdo a pak už bylo všechno v pořádku. Děti nadšené, vyvětrané a zas uběhl kousek dne k očekávánému večeru. Odpoledne nás ještě čekal druhý svařákový výlet - tentokrát s Dráčkovejma. Málem z toho sešlo, protože Míša přišla s každoroční příhodou, jestli nemáme dva stojánky na stromek, že ten jejich zas nemůže najít :-).
Je to už taková klasika, tak Skaly vymyslel, že by je možná mohli prodávat a držet jeden skladem :-). Nakonec ho našla tam, kde se dívala už asi 50x. Chvíli to vypadalo, že půjdeme ven sami. Byly tři hodiny, venku krásně a Dráčkovci, že teda nejdřív ozdobí ten stromek, takže tak za hoďku. Oni jsou na tom s "hoďkou" ještě hůř než my, takže by to bylo nejdřív v půl páté a později a to už nám přišlo pozdě. Standa tedy vylezl z koupelny, rychle se oblékli a šli jsme do Draháně nakrmit kachny. Jáchymek měl hlášky, že by se měli vrátit pro kolo a že je to příšerný výlet a proč tak musíme chodit, ale nakonec to zvládl, nic jiného mu nezbylo :-D.
A pak už jsme se rozešli domů, Skaly utíkal rychle na záchod a než jsme dorazily s holkama, už volal, že Ježíšek u nás byl a pod stromečkem je hromada dárků :-). Aby také ne, když jsme všichni tak úžasní :-). Andulka dostala, mimo jiné, svou vysněnou kuchyňskou laboratoř, Adélka dětský tablet, takže nám to tu pořád pípalo a mluvilo. Asi nejvíc nás pobavil můj a Skalyho dárek - Skaly si přál mincíř na ryby a když už, tak do 100 kg, aby to bylo třeba na sběr apod. Už když ta krabice přišla, lehce mě to překvapilo - vyndala jsem totiž obrovskou váhu :-D. On to chtěl do kapsičky rybářské vesty.. ehm.. no.. může si to dát to kapsičky.. do té, co má přes celá záda :-D. To je kouzlo internetu - pokud není nějaké poměrové srovnání, člověk to neodhadne.
No a já dostala jako překvápko knížku Na plovárně s Markem Ebenem, takže to jsem se chechtala jak blázen, protože je to takový náš soukromý vtípek. Ocenila jsem, že Ježíšek vymýšlel něco, čím mě překvapí a nespokojí se jen s tím, co se mu "objevilo" ve skříni :-).
Navíc byl u každého dárku malý kousek tajemné skládačky a když jsme to nakonec všechno poskládali, zjistili jsme, že nám Ježíšek přinesl výlet za Emičkou. To bylo radosti! :-)
U mamky byla další hromada dárků a také spousta překvapení a splněných přání - Andulčin dětský notebook a Adélčina svítící mořská panna. Jen sportovní mikinka, kterou Andulka dostala, byla nějaká moc malá. Moc nás pobavila obálka od mamky - bylo tam nějaké přání o tradičních ponožkách a že místo toho tedy raději bankovku, která byla přiložena (mami, ještě jednou děkujeme) plus poznámka, že ty ponožky stejně dostaneme :-). Ale my byli rádi, "objednali" jsme si je :-).
Večer k nám přišli Dráčkovci a tak nějak se to semlelo, že nám tu jejich děti zůstaly na byt a stravu až do našeho odjezdu do Skalice.
Večer k nám přišli Dráčkovci a tak nějak se to semlelo, že nám tu jejich děti zůstaly na byt a stravu až do našeho odjezdu do Skalice.
I ve Skalici se zas Ježíšek zbláznil a krom jiného přinesl další pípající dárek - gameboye nebo jak se to teď jmenuje. Trošku se o to pereme všechny tři, holt jsou holky gamblerky po mně. :-).
Původně jsme tam chtěli zůstat jednu noc, nakonec mě ukecali na dvě. A tak jsme večer zašli k Párysákům na vínko. Já tam, ve finále, trapně usnula :-) a prý mě nemohli probudit, což je určitě nějaká sprostá pomluva! Povedlo se to totiž hned, jak Skaly odešel i s holčičkama - ehm.. bylo půl druhé. Naše dámy jsou opravdu pařičky neskutečné. Ale bylo to moc fajn a dost jsme se nachechtali.
Druhý den jsme se šli projít na hřbitov a pak zas tradá do Prahy, čekal nás Silvestr. Ten jsme strávili u Cecelků ve společnosti jejich přátel a kolik nás bylo - kdo ví :-). Ale dětí bylo asi 16 plus k tomu přiměřený počet dospělých :-). Většina drobotiny vydržela na půlnoc, menšina dospělých asi do půl čtvrté. Nejzajímavější debata se strhla kolem třetí hodiny ranní, kdy jsme řešili, proč je Měsíc někdy na oblože vidět i ve dne a proč pokaždé vychází jindy a jinde. Dalo to sice práci, ale objasnili jsme si to :-D.
Druhý den jsme nechali děti před obědem vyřádit v bazénu a po čočce a kejtičce jsme vyrazili na procházku kolem Lochkova. Děsivě studeně fučelo, ale bylo fajn, že jsme šli. A ač se nám nechtělo (hlavně dětem), zas jsme se museli sbalit a vrátit zpátky domů. Cecelkovejm opět velmi děkujeme za azyl i výbornou stravu a hlavně za moc fajn společnost.
Druhý den jsme nechali děti před obědem vyřádit v bazénu a po čočce a kejtičce jsme vyrazili na procházku kolem Lochkova. Děsivě studeně fučelo, ale bylo fajn, že jsme šli. A ač se nám nechtělo (hlavně dětem), zas jsme se museli sbalit a vrátit zpátky domů. Cecelkovejm opět velmi děkujeme za azyl i výbornou stravu a hlavně za moc fajn společnost.
Žádné komentáře:
Okomentovat