Minulý týden nezačal úplně pozitivně - Adélka šla po měsíci do školky a rozhodla se pro totální stávku. Bylo to celkem o nervy, držela se mě jako klíště a nechtěla se pustit. A tak jsme stály mezi dveřmi a dívaly se na děti jak si hrají a pak jak cvičí a až konečně při svačince jsem mohla odejít. Druhý den to naštěstí bylo v pohodě a Áďa šla do školky s úsměvem. Jenže jsem ještě odváděla Andulku a paní ředitelka mě zatáhla do třídy s tím, že je Den otevřených dveří. Tak jsme si s Aňou stavěly a vyráběnkovaly a najednou jí ruplo v makovičce a i ona se rozhodla převzít roli lepidla Kanagom. Odmítala se mě pustit a tropila scénky hodné Oskara, že chce maminkůůůůůů.. Docela síla. Nakonec se musela přece jen pustit, protože měla flétnu, ale odcházela s pohledem dítěte odjíždějícího nejmíň do Osvětimi.. :-( A ve středu si vyšvihla scénku zas Adélka. Prostě ideální stavy na první týden, kdy jsem se měla vrhnout do práce na "plný úvazek". Čtvrtek a pátek se obešel už bez komplikací. Ufff...
Na víkend jsme si naplánovali pobyt ve Skalici, že konečně uděláme něco na zahradě a hlavně jsem chtěla vyzkoušet nová hnojiva od Eurony. Jely jsme proto s Áčkama docela brzo a za pátek se nám povedlo udělat docela hodně práce. Pomáhaly my všechny děti - nejen Áčka, ale i Míša. Nejtěžší bylo vždycky vymyslet nějakou práci, aby se nehádaly (děti) o nářadí :-).
V sobotu přijela mamča a byla fakt docela překvapená, jak to prokouklo. A tím začal veselý den. Houby, že je 13. a pátek katastrofický.. pro nás byl nevyvedený sv. Jiří.. Mamka šla pustit vodu do sklepa a ejhle.. na záchodě byla vypadlá trubička takže ze zdi tryskaly prameny jak na Islandu. Během chvíle bylo všude okolo po kotníky vody a jak mamka začala zmatkovat, nevěděla na kterou stranu se vlastně kohout zavírá. Nakonec se to povedlo, vodu zastavila a mohly jsme jí dveřmi vyhánět ven. Pak jsem doběhla pro naší spásu - mého skvělého Skalyho, který to po nějaké chvíli opravil. Chtěla jsem si umýt ruce, ale už se mi nepovedlo zastavit vodu v koupelně, takže musel vyměnit i baterii a když jsme konečně pustili vodu i do hadice na zalévání, dostala jsem dávku přímo do obličeje, protože kohout byl prasklý..
Mamka pak Petrovi nabídla kafe, tak si ho vyžádal do hrnečku, který, pokud možno, neteče :-). On měl, chudák, naplánováno taky spoustu práce a nakonec trávil čas na chatě opravováním všeho možného. Ale je neuvěřitelně šikovný, tak si s tím poradil. No může se mi někdo divit, že ho miluju už tolik let??? :-)
Ovšem tím katastrofický den nekončil.. Adélka chytla totiž rapla, tak jsem jí popadla a dala do postele,aby se uklidnila. Ona tam ječela jak protržená, tak tam šel Petr a chvíli se s ní snažil komunikovat. Uklidnila se, ale přesně jen do chvíle než za ním zapadly dveře. A zapadly do slova a do písmene.. Nešly otevřít.. Dvě hoďky se tam snažil dostat a mezitím se slečna prospala. Nakonec musel vysadit sklo, které se stihlo i rozbít, ale Adélka byla zachráněná :-).
I přes všechny nepřízně osudu jsme s mamkou zahradu kolem chaty dostaly do koukatelné fáze a měly jsme z toho velkou radost. Večer jsme si za odměnu udělali oheň a s Párysákama lehce zapařili. Holčičky si domluvily s babičkou, že chtějí spát na chatě, jen se stihly totálně vybzikat ze světýlek na elektroměru. Jak jsme to vyčistily okolo, tak najednou ty diody byly mnohem víc vidět a Andulína z toho měla téměř šok. Ve finále jsem jí ukazovala, jak svítí oči kočkám - svítila jsem Cipovi do očí mobilem :-D
Katastrofy pokračovaly i v neděli, kdy mi večer mamka volala, že pračka neždíme a nevypouští. Naštěstí se to povedlo "opravit" pošťouráním se ve filtru. Prostě když se to .. tak se to .. Nicméně ve finále to byl moc pěkný víkend a práce jsme udělali víc než dost. Teda aspoň někteří :-).
Na víkend jsme si naplánovali pobyt ve Skalici, že konečně uděláme něco na zahradě a hlavně jsem chtěla vyzkoušet nová hnojiva od Eurony. Jely jsme proto s Áčkama docela brzo a za pátek se nám povedlo udělat docela hodně práce. Pomáhaly my všechny děti - nejen Áčka, ale i Míša. Nejtěžší bylo vždycky vymyslet nějakou práci, aby se nehádaly (děti) o nářadí :-).
V sobotu přijela mamča a byla fakt docela překvapená, jak to prokouklo. A tím začal veselý den. Houby, že je 13. a pátek katastrofický.. pro nás byl nevyvedený sv. Jiří.. Mamka šla pustit vodu do sklepa a ejhle.. na záchodě byla vypadlá trubička takže ze zdi tryskaly prameny jak na Islandu. Během chvíle bylo všude okolo po kotníky vody a jak mamka začala zmatkovat, nevěděla na kterou stranu se vlastně kohout zavírá. Nakonec se to povedlo, vodu zastavila a mohly jsme jí dveřmi vyhánět ven. Pak jsem doběhla pro naší spásu - mého skvělého Skalyho, který to po nějaké chvíli opravil. Chtěla jsem si umýt ruce, ale už se mi nepovedlo zastavit vodu v koupelně, takže musel vyměnit i baterii a když jsme konečně pustili vodu i do hadice na zalévání, dostala jsem dávku přímo do obličeje, protože kohout byl prasklý..
Mamka pak Petrovi nabídla kafe, tak si ho vyžádal do hrnečku, který, pokud možno, neteče :-). On měl, chudák, naplánováno taky spoustu práce a nakonec trávil čas na chatě opravováním všeho možného. Ale je neuvěřitelně šikovný, tak si s tím poradil. No může se mi někdo divit, že ho miluju už tolik let??? :-)
Ovšem tím katastrofický den nekončil.. Adélka chytla totiž rapla, tak jsem jí popadla a dala do postele,aby se uklidnila. Ona tam ječela jak protržená, tak tam šel Petr a chvíli se s ní snažil komunikovat. Uklidnila se, ale přesně jen do chvíle než za ním zapadly dveře. A zapadly do slova a do písmene.. Nešly otevřít.. Dvě hoďky se tam snažil dostat a mezitím se slečna prospala. Nakonec musel vysadit sklo, které se stihlo i rozbít, ale Adélka byla zachráněná :-).
I přes všechny nepřízně osudu jsme s mamkou zahradu kolem chaty dostaly do koukatelné fáze a měly jsme z toho velkou radost. Večer jsme si za odměnu udělali oheň a s Párysákama lehce zapařili. Holčičky si domluvily s babičkou, že chtějí spát na chatě, jen se stihly totálně vybzikat ze světýlek na elektroměru. Jak jsme to vyčistily okolo, tak najednou ty diody byly mnohem víc vidět a Andulína z toho měla téměř šok. Ve finále jsem jí ukazovala, jak svítí oči kočkám - svítila jsem Cipovi do očí mobilem :-D
Katastrofy pokračovaly i v neděli, kdy mi večer mamka volala, že pračka neždíme a nevypouští. Naštěstí se to povedlo "opravit" pošťouráním se ve filtru. Prostě když se to .. tak se to .. Nicméně ve finále to byl moc pěkný víkend a práce jsme udělali víc než dost. Teda aspoň někteří :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat