Na středu jsme měli již dlouho naplánovanou poradu v Náchodě. A z Náchoda do Nového Města vede tzv. Power trail nebo-li hodně kešek za sebou. V tomto případě rovná stovka. Nečekala jsem od toho žádné zázraky, co psali kačeři, tak je to celkem únavná cesta podél silnice od krabičky ke krabičce, ani autem to nejde, protože se nedá nikde pořádně zastavit. Nicméně mě napadlo, že bysme s Vergelkou mohly někde poblíž přespat a ty kešky posbírat.
Vergelka nebyla proti, naopak to vymyslela ještě lépe. Ondra prý chce vidět, kam jezdíme a rád by si zachytal na Rozkoši, tak jestli by nejel i Skaly. Kupodivu můj drahý nebyl proti :-). Sehnala jsem tedy ubytování, holčičky zanechali ve Skalici a vyrazili jsme na Náchod. Vtipné bylo, že u České Skalice jsme předjížděli Japonce na kole, který s sebou táhl neskutečnou bagáž. Tipla bych si, že je to ten, kterého jsme viděli loni v Portu :-). Škoda, že jsme se ho nemohli zeptat. Ale náhoda je to úžasná.
Sraz s Vergeláky jsme měli u hotelu Vyhlídka, abychom si přeházeli věci z jednoho auta do druhého a kluci pak odjeli jedním a nám nechali to druhé. My jsme si s Vergelkou poradu báječně užily. Dozvěděly jsme se spoustu novinek, které se chystají a byl nám představen i nový katalog a 14 nových produktů. To se zas bude prodávat samo :-).
V pět jsme pak, už převlečené, vyrazily z konce Náchoda na cestu za keškami. Logy kačerů nelhaly. Umístění opravdu podél silnice, samé mikrošky - rozuměj velikost krabičky na film - takže nic moc, ale my jsme měly o čem mluvit a co probírat, tak nám to ani nevadilo. Po cestě jsme si odskočily i k Jiráskově chatě, která je naprosto líbezná a hlavně tam byl velmi milý pan správce, který nám ochotně vydal poklad :-) a prodal turistické známky a vizitky. Výhledy odsud jsou nádherné. Jak do Polska, tak na naší rodnou hroudu.
Odsud jsme se přesunuly k pevnosti Dobrošov. Ta se nám také moc líbila, i když už bylo zavřeno a mohly jsme to dílo obdivovat jen z venku. Tady jsme kešuli, bohužel, prostě nenašly. Kolem osmé jsme chtěly vyzvednout od kluků, aby nás dovezli zpátky k autu, ale prý jim zrovna najelo hejno kaprů.. Vyzvedávali nás nakonec v půl desáté, už byla tma a na kešky jsme svítily mobilem. Naštěstí byl provoz minimální a navíc jsem si půjčila od Andulky reflexní návlek na batoh, aby nás bylo vidět pěkně z dálky.
Kupodivu už nikde neměli otevřeno, nikde žádná hospoda, takže jsme se podělili o trochu toho chleba, co měl být na snídani, nějaké ty brambůrky a kus točeňáku, co si koupil Skaly k vodě :-). Vergeláci zas dodali vínko a navíc jsme s Vergi dostaly na poradě ještě k narozeninám každá lahvinku lambrusca, tak to se taky šiklo. :-)
Přestože jsme byly docela uchozené a namožené (některé kešky byly tak vysoko, že by Vergelka neměla šanci na odlov a já jí několikrát dělala stoličku :-)), kecaly jsme skoro do 4 do rána. Kluci to zalomili podstatně dřív. Za středu jsme tedy ušly 13 km, ulovily 40 kešek a převýšení 247 metrů.
Ráno se nám nechtělo vstávat, ale nešlo jinak. Kluci nám připravili snídani a odjeli zas chytat. Nám jel autobus později, jen jsme se musely dopravit do Nového Města. Zamkly jsme tedy penzion (byli jsme v něm nakonec sami) a přesunuly se o pár kilometrů dál k autobusové zastávce. Cesta do Borové, kde jsme předchozí den skončily, trvala něco kolem půl hodiny. Ale bylo na co koukat a trošku jsem měla osypky z toho, co nás čeká. :-)
Nakonec to bylo 17 km a měly jsme toho fakt už dost. Nejhorší bylo, že když jsme se dostaly k poslední kešce, k autu nám pořád ještě zbývaly 3 km. Naštěstí jsme se po cestě najedly ve Slavoňovicích v místní hospůdce, kde to bylo neskutečně levné a neskutečně dobré. Tady nás navíc jedna z odboček za pokladem dovedla na nádherný místní hřbitov. To bylo takové příjemné zpestření. Tahle druhá část power trailu byla totiž podstatně horší, nezajímavější, navíc se hodně střídalo převýšení a také začalo docela pařit sluníčko. Kešky tu byly vesměs ukradené a tak se logovalo různě na papírky, no prostě nic moc zážitek.
Ale DALY JSME TO! 3x sláva! A jako bonus právě ty 4 krabky navíc. Nejúžasnější zážitek nás čekal při vstupu do Nového Města, kde má Čaroděj Dobroděj na zahradě Divočaura z pravěku. :-) Stačí zatáhnout za kliku a... a objeví se Divočaurus sudus, který zakvičí nějaký popěvek. .-) To nás tak pobavilo, že jsme zapomněly na všechny minulé útrapy a klikou jsme zatáhly několikrát.
Pak je tam i kouzelné místo, kam se vkládají prkénka s přáním. To jsme také neodolaly a prkénko vložily. Tak snad se Čaroděj Dobroděj postará o splnění. Přes město jsme musely projít k autu a už nás netlačily jen boty, ale i čas, takže jsme vynechaly prohlídku zámku, i když by to určitě stálo za to.
K autu jsme se dovlekly z posledních sil. Zlaté keškování v přírodě! Přesunuly jsme se za klukama, jenže tam je zákaz vjezdu a já zákazy nerada porušuju. Vysadila jsem tedy Sylvu a vrátila se s autem tam, kde bylo možné parkovat. Ten kilák k přehradě byl už jen třešinka na dortu :-). V jednu chvíli jsem slyšela lomoz, říkala jsem si, že to budou určitě kombajny, kterých jsme potkaly za to naše putování opravdu docela dost. Otočím se a místo kombajnů se vynořily obrněné transportéry. Měla jsem pocit, že mi to sluníčko přepálilo mozek, ale zrak mě nešálil. Opravdu to byla OT a nějaká vejtřaska a jeli až k nádrži, kde se různě předváděli. Druhý den tam prý měli nějakou akci a dokonce i plavali v přehradě.
Kluci mezitím začali balit, Vergelka si, chuděra, větrala nohy, kde měla na malíčku puchýř velikosti palce a já přemýšlela, jestli mám ještě sílu jít ulovit tu poslední kešku, co tam byla, ale nakonec jsem to srabácky vzdala. :-)
Do Skalice jsme dorazili večer, holčičky už se na nás těšily a my na ně. Celkově považuji akci za velmi vydařenou - kluci si výborně zalovili ryby a my jsme si výborně zalovily poklady. Aspoň vím, že si podobnou taškařici nechám nějakou dobu ujít.
Fotky jsou na rajčeti.

Segra, on to mozna nebyl Japonec, ale Korejec,Okhwan Yoon, ktery na kole cestuje okolo sveta. 24.7.2010 to bylo uz 9 let a 36 dni.. (viz http://www.csfd.cz/film/287829-zivot-v-jednom-dni/ )
OdpovědětVymazatAle na pytli měl vysloveně napsáno Japan.. Tak kdo ví..
OdpovědětVymazatJo, hele a ten odkaz - to asi není k tomu cyklistovi, ne?
OdpovědětVymazatne, ale musis to videt..
OdpovědětVymazat