V pondělí ráno nás Skaly oblíbal a vyrazil do lázní. Já frčela na seminář od Profi ženy o Sebekoučinku, abych si trochu občerstvila nabyté vědomosti a případně se dozvěděla něco nového. Tyhle semináře jsou dotované, takže cena je opravdu někde jinde než jsem zvyklá platit. Navíc to bylo opravdu užitečné a přínosné, moc se mi líbila hlavně lektorka. Pracovaly jsme se stanovením cílů a naučily se "jíst žábu" :-). Pro mě byl asi největší zážitek, když jsme se cvičně navzájem koučovaly, že jsem pomohla najít jedné kolegyni řešení, které hledala už delší dobu. Prý si dokonce platila drahou koučku a za těch 10 sezení, co s ní měla, se točily jen v kruhu. Nám se to povedlo za 20 minut. Díky tomu, jak ona si to pochvalovala při zpětné vazbě, získala jsem svou první platící klientku na koučování, která se mi na to konto ozvala! Jupííí! :-)
Jak jsme nepočítali s tím, že Skaly dostane ten povolávák tak brzo, musela jsem zkomplikovat život mamce a povolat jí do služby, aby holčičky v pondělí a úterý vyzvedla. Andulku pak brala na zumbu a já tam za nimi dorazila. Nestihla jsem, tím pádem, ani třídní schůzky ve škole. Ale dozvěděla jsem se pak stejně všechno od holek z našeho SRPŠ klubu.
Skaly dojel dobře, klasicky zabloudil :-), ale aspoň pak nečekal na příjmu ve frontě :-). Nejvíc mě pobavilo, že táhnul ten těžký kufr do třetího patra po schodech a až po týdnu zjistil, že je tam výtah :-). Ad kufr.. původně si připravil takovou normální tašku, s jakou jezdíme na víkend. Nakonec jel s velkým kufrem i tou taškou.
No a nám začaly 4 týdny bez miláčka. Ten první nám utekl takovým fofrem, protože jsme pořád někde byly a neměly jsme čas si ani stýskat.
V sobotu jsem šla na školení pro změnu s Euronou, takže holčičky byly od pátku u mamky. Děsně se těšily a byly nadšené, že tam můžou spát dokonce dvě noci. Ony jsou u babičky vždycky strašně hodné a navíc s nimi babička obráží všelijaká hřiště, takže o to víc jsou nadšené.
Po školení jsme si šly sednout do oblíbené hospůdky U kapličky a probraly jsme s kolegyňkami zase všechno možné i nemožné. Mamka s Áčkama byly na Pražském hradě na vinobraní, ale nějak se tam zamotaly, takže nakonec nesoutěžily a jen si to tam prošly. Odtud odfrčely na hřiště do Braníka - www.krouzkynavltave.cz, kde byly naše opice úplně u vytržení. Mamka taky, ale z opačného důvodu :-D. Prý je to hooodně vysoké a některé atrakce jsou doporučené až od 8 let, což je našim holčičkám jedno. Naštěstí jsou docela opatrné a nevrhají se nikde po hlavě. Nicméně na jednu příšernost mamka pak Adélku už podruhé nepustila, protože se bála, že tam za ní bude muset lézt :-).
Když jsem jim volala, jestli pro ně mám dojet, tak se ozvalo sborově Nééééé!!!! Tak jsem se tedy obětovala a byla jsem doma sama :-).
V neděli jsme měly sraz na Čerňáku a vyrazily jsme na návštěvu za naším švihákem lázeňským. Cestu znám dobře, jezdím tudy na porady. Po cestě na mě začala řvát kontrolka olej a kousek od cíle i kontrolka prázdná nádrž. Někdy to auto umí fakt pěkně buzerovat.
Velichovky jsou spíše malé lázně, není tam žádná kolonáda a takový ten klasický lázeňský život. Skaly nás provedl po parku, ukázal nám svoje vycházky a usadil v jedné restauraci na oběd a sám odkvačil do jídelny. Lázeňský život se promítá i do obsluhy, prostě žádná závodka a hezky všechno v klidu :-). Ale jídlo bylo naprosto vynikající, o tom žádná! A číšník taky nebyl k nekoukání :-). Pak si dal Skaly s mamkou ještě kávu, holčičky blbly mezitím na hřišti a já už bych jakože šla. Musela jsem se smát, jak Skaly nahodil lázeňskou rychlost a prostě žádnej kvalt.
Obešly jsme Velichovky, koukly, kam chodí do posilovny, občerstvili naše umírající žíznivé děti v cukrárně a pak jsme ještě okoukli ten olej, abychom zjistili, že jsem téměř na suchu. Nechala jsem tedy mamku s holkama v parku a s Petrem jsme zajeli k benzínce do Jaroměře jak pro naftu, tak pro olej.
Moc se mi nechtělo tam Petra nechávat, nejradši bych si ho vzala s sebou anebo naopak bych se tam taky tak na týden nakýblovala, ale je mi jasné, že mu to pomůže a to je hlavní, takže už jen 3 týdny a bude zas doma :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat