A už je to tu zase..

Zase začne kolotoč povinností, odvádění a vyzvedávání a ranního vstávání, které opravdu, ale opravdu nesnáším.

Kauza škola začala vlastně už v pondělí. Přišla mi sms, že Andulka nebude mít svou třídní. Kapánek šok, když o tom na konci školního roku nepadlo ani slovo. Nicméně paní učitelka, která měla mít prvňáky, z vážných rodinných důvodů ukončila pracovní poměr a tak ji dali tu naší. Že by to třeba dali vědět rodičům, aby na to připravili děti.. Na internet dali zprávu, že ta pančelka končí. To, že dostanou tu naší, bylo uvedeno jen u seznamů dětí do prvních tříd. Prý to stačí. Hm.

Ono toho stačí asi víc. Chyběla třeba informace, jak probíhá první den. Jasně, pro prvňáčky to tam měli, ale co druháci, když ti to loni měli jinak? A je toho prostě pořád spousta. Totální nekomunikace, pokud informace jsou, tak většinou na poslední chvíli. 

Další perličkou jsou nové šatny. Velká sláva, že mají novou dlažbu, že už mají všichni skříňky a že zbylo místo i na pódium. To je fajn, kdyby.. Opět je tu jedno kdyby. Kdyby někdo použil mozek a nedal do školní šatny dlažbu bez glazury, tudíž naprosto náchylnou ke každému poškození. I proto vzali dětem lavičky, které byly mezi skříňkami. No a jak to děti řeší? Neřeší. Sednou si na zem, aby se obuly, mrsknou si tam i oblečení, tašky.. Teď je to v pohodě, ale nějak si to neumím představit v zimě, až bude všude sníh a marast a budou to nosit, logicky, na botách dovnitř. 

I družina je vtipná. Dostali jsme pokyn, že žáci druhých tříd "budou obědváni" společně s třeťáky, tzn. ve 13.00 hod. Nově si děti máme vyzvedávat po o maximálně do půl druhé.. No a v půl druhé ještě nejsou z oběda, takže se čeká do 3/4.. Vždyť je to príma, vystát před školou důlek, ne? A co teprve až začnou plískanice, to bude tuplem parádní zážitek. Fakt mi spousta věcí uniká. Ach jo.

Adélčina školka je, naštěstí, standardně v klidu a Áďa se tam těší, což zas těší mě.