Naštěstí nedorazila tradiční bouřka, tak ani stánky nelétaly, jak zkonstatovala Andulka na základě zkušenosti z jedné takové předchozí návštěvy.
Nicméně - už fakt nevědí, co za ty kolotoče chtít, ale holky dostaly peníze od prarodičů, tak si s nimi pěkně hospodařily. Byly jsme na "horské dráze" - takové pidi midi, na velkou bych nešla! No a pak Andulína taky projevila zájem o řetízkáč - jenže tenhle se točí asi v 11 metrech nad zemí. Nejdřív jsem odmítala absolvovat takovou šílenost, navíc s dítětem, které má panickou hrůzu z výšek, ale byla neoblomná a tak jsem tedy podlehla.
Pocity dost děsné a Aňule se celou dobu smála. Tak jsem se jí ptala, jestli se odnaučuje té své fóbie šokovou terapií a prý že jo :-). Byla jsem ráda, že jsme zpátky v pořádku na zemi, Skaly bohužel tu vejšku nevyfotil, což jsem zjistila až pozdě. Jelikož jsem to přežila, naivně jsem svolila, že ještě vyzkoušíme kolotoč zvaný twister. To bylo šílený!
Točí se to neskutečně rychle několika směry najednou a my jsme, z nějakého báječného důvodu, dostaly za odměnu ještě prodlouženou jízdu a ono se ani nedá napsat pozpátku, protože to bylo sem a tam pořád.. Odtamtud jsem vylezla jak z hospody po těžké pijatyce a odmítla jsem už vlízt na jakoukoliv atrakci.
Holky si následně užily vodního zorbingu, to je fakt baví, ještě si vytáhly kouzelnou výherní rybičku, aby vyhrály plyšáčky a na úplný závěr se nechaly "potetovat".. A pro tento rok jsme to zdárně měli za sebou :-).
Žádné komentáře:
Okomentovat