Výlet k soutoku

V neděli jsem miláčky opustila, měla jsem naplánované nějaké schůzky, masáže, Chýši a jiné, nesmírně důležité záležitosti. Holky jsou od rána do večera venku - buď v bazénu nebo na trampošce, tak co v Praze.

Skaly s nima navíc jezdívá večer na projížďky na kole, což se, bohužel, neobešlo bez držkopádů, ale je fakt, že od té doby jezdí opatrněji.

Ač tradiční fotka, přesto to není ten správný soutok

V pátek jsem si pro ně přijela a odvezla je domů, Skaly měl rybářské závody na Labi. Přemýšlely jsme tedy, co podnikneme my a zadání znělo - chceme jet na výlet vlakem. První mě napadlo Mirakulum, ale tam zrovna otvírali nové části parku a mačkat se v davech nás nebaví. Nakonec tedy, že se pojedeme podívat do Mělníka na soutok Labe a Vltavy a mamka pojede s námi.

No.. po pravdě.. kdybychom jely autem, tak nás to vyjde na polovinu a budeme na místě za půl hodiny.. Ale zas by mamka nepotkala svou exšvagrovou, což bylo celkem vtipné :-). 

Do Mělníka jsme dorazily už celkem hladové a tak jsme zapadly do první pizzerie po cestě. Na to, že to je na sídlišti, byly ceny poměrně luxusní. Ale jídlo nebylo špatné, měli tam navíc hřiště (Adélka spadla z houpačky, ehm) a my jsme si daly s mamkou lahvinku vína :-). A krásnou alejí jsme došly kolem zahrádkářské kolonie až k vyhlídce na soutok.

My jsme tu byli kdysi dávno se Skalym, pamatovala jsem si, že jsem z toho byla překvapená, ale nějak víc ne a tak mě opět zklamalo, jak je ten soutok malý a navíc tam mate ještě kanál. Když si člověk představí, jak je Vltava v Praze široká a pak vidí tohle.. :-)

Nicméně Andulína chtěla vyšplhat na věž a mrknout z výšky (asi fakt zabral ten šok z kolotoče) a odsud už je ten soutok vidět lépe. Přemýšlely jsme, že někde splašíme lodičku a připlujeme za Skalym na závody. To by se divil! :-)

Z věže jsme se ještě přesunuly do kostnice, to bylo taky moc zajímavé a holky vše následně převyprávěly babičce, kterou jsme nechaly vyhřívat se na sluníčku. 

Další zastávkou bylo muzeum kočárků a to nás nadchlo opravdu hodně. Za prvé ochotou dam, které zde pracují a za druhé vystavenými exponáty. Mamka si pamatovala, jak s některými kousky jezdila, a já tam objevila ve velkém kočárek, který mi naši kdysi přivezli z NDR - oranžový s okýnky!!! Naprosto nevídaná věc, tenkrát! A tady měli jeho velkou verzi. :-)

Po exkurzi jsme se musely vrátit ještě jednou do pokladny, protože holčičky nutně potřebovaly nějaké ty suvenýry :-) a pak už jsme zas šly zpátky na vlak, který přijel poměrně plný a cestou se zaplnil ještě víc.

Skaly se neumístil, ale užil si to, navíc to byl prestižní závod spojený s charitativní akcí - startovné šlo na nemocné děti. Vtipné bylo, že si udělal ve Fordovi ležení - vzal si lehátko, na něj pěkně matraci a jak se mu tak krásně spalo, zaspal start a dostal černý puntík :-). Úplně ho vidím, jak si vychrupuje, pak náhodou mrkne ven a všichni sedí už u vody :-D.