Vstupné je pro dospělého 12 a pro děti 10 éček, ale když se pak nad tím člověk zamyslí, tak to není nijak extrémní suma. Součástí je celodenní program, ochutnávka vína (třešňové, ananasové a jahodové, aby rodiče přežili :-)), vyjížďka lodí, zdarma lehátka a slunečníky, bazénky a spousta dalších blbinek.
Během dne baví návštěvníky Pepek námořník, Rufus, Olivia a ještě jedna holčina. Já to zas tak moc neznám, takže nemohu přesně sloužit v detailech :-).
Dvakrát denně se navíc může návštěvník stát součástí natáčení filmu. Ale je to na hodinu, kdy na vás někdo ječí, jestli se můžete nebo nemůže usmát a kam máte nebo nemáte jít :-). V jednotlivých domcích jsou různé expozice - třeba Pepkův dům včetně koupelny apod., zubařská ordinace, škola, obchody atd. Základnu mají v hasičské stanici, před kterou je cedule, že se dovnitř nesmí na koni :-). Dřevění oři jsou zaparkovaní hned před tím. Zde se dá i vylézt až na střechu a kochat se výhledem.
Postavy hrají průběžně i různé scénky - pobavila nás třeba ta na lodi, kdy se Pepek s Rufusem přetahují o pozornost Olivie, které spadne zrcátko do vody. Rufus pro něj skočí a mezitím Pepek ovládne situaci slibem, že jí koupí nejkrásnější a nejdražší zrcadélko na světě. Následně dojde ke rvačce. Poté, co se chvíli perou, kdosi zavelí, že si to sjedou znovu. Takže všichni herci udělají pohyby přesně v opačném pořadí a následuje zpomalená scéna bitky. :-)
My jsme se pobavili u zatloukání hřebíků. Našli jsme kus trámu a u něj ošatku s hřebíky. Holky to chtěly, samozřejmě, zkusit, tak jim Petr vždycky trošku ty hřebíky naťukl a ony to pak dotloukly. Za chvíli šel ale okolo Pepek a hned spustil, že je to nebezpečné a že jen pod dozorem tatínka. Tak jsme říkali, že jo, že tatínek dozoroval. Pepek hned na to, ať si to tatínek zkusí a naťukl mu hřebík schválně do suku a podal Skalymu kladivo. Skaly mrknul, prásknul a hřebík byl po hlavičku ve dřevě na první dobrou! Pepkovi málem vypadla fajfka :-D. To ještě asi neviděl! Škoda, že to bylo tak rychlé a nestihla jsem to vyfotit. Skaly mu podal a kladivo a pokračoval v cestě :-D.
V jednu chvíli zahlásili, že moře už je "sjízdné" a že loď odjíždí každou hodinu. Tak jsme se tam hned šli mrknout a oni akorát nastavili, že pojedou ve dvě.. bylo čtvrt na dvě.. tak jsme se dohadovali, že tam počkáme na střídačku, protože do loďky se vešlo jen 19 lidí a v tu chvíli nás vyzvali, ať nastoupíme. Jana zrovna byla u restaurace, testovala víno, krmila Emičku a hrála bingo, tak nás ani nevyfotila.
My jsme si užili dvacetiminutovou plavbu kolem divokého pobřeží báječně, jen Andulce se pak dělalo trošku nedobře, jak to na vlnách houpalo. Já měla pěkný výhled :-), tak jsem byla spokojená. Po návratu Jana stále hrála bingo a stále zkoušela, že vyhrála. Rufus si z ní už pak dělal nepokrytě srandu. On byl celkově absolutně nejvtipnější a to se celý den pařil v montérkách, čepici a fousech. Ve finále jsme zkonstatovali, že minimálně ti dva museli mít v cole i něco dalšího, protože tam předváděli neskutečné věci. :-) Olivia byla zas neskutečně uječená a protivná a Jana na ní měla neskutečnou pifku :-D.
Po projížďce a při bingu, kde ségra nakonec fakt nic nevyhrála :-), přišla za Andulkou ta čtvrtá s tím, jestli nechce Aňa něco namalovat na obličej. Ta hned nadšeně souhlasila. Holčina se jí tedy ptala, jaké jsou její oblíbené barvy a já nemusela ani překládat, Andulka odpovídala z fleku hned sama. Dost mě fascinovalo, jak prostě nemá problém. Chce ledovou tříšť? OK, jde a objedná si ji. Chce na kolotoč, koupit tohle či támhleto, namalovat obrázek.. Prostě to zmákla a Adélka částečně taky. Třeba vyzvednout klíče na recepci. To mě moc těší, protože pak aspoň vidí, že umět cizí řeč je opravdu důležité.
Po projížďce a při bingu, kde ségra nakonec fakt nic nevyhrála :-), přišla za Andulkou ta čtvrtá s tím, jestli nechce Aňa něco namalovat na obličej. Ta hned nadšeně souhlasila. Holčina se jí tedy ptala, jaké jsou její oblíbené barvy a já nemusela ani překládat, Andulka odpovídala z fleku hned sama. Dost mě fascinovalo, jak prostě nemá problém. Chce ledovou tříšť? OK, jde a objedná si ji. Chce na kolotoč, koupit tohle či támhleto, namalovat obrázek.. Prostě to zmákla a Adélka částečně taky. Třeba vyzvednout klíče na recepci. To mě moc těší, protože pak aspoň vidí, že umět cizí řeč je opravdu důležité.
Holčičky opět dostaly hlad a tak jsme si objednali. Má cenu psát, že opět měly nugety? Já si dala salát a ségra se Skalym těstoviny. Na jídlo jsme čekali hodinu. A můj salát jsme urgovali několikrát a nakonec mi přinesla talíř s velkým zpožděním a se slovy - neboj, nezapomněla jsem na tebe.. fakt síla! To nám teda ten dojem kapánek pokazilo.
Než nám to ale přinesli, stihli jsme aspoň další půlhodinovou scénku - svatbu Pepka a Olivie. Měli pak mít svatební tanec a pustili jim Gangman style :-D. Adélka to komentovala, že to je teda fakt typická svatební písnička :-D.
Holky ve finále chtěly do bazénků a tam si neskutečně vyhrály na klouzačkách a prolejzačkách skoro hodinu.. My jsme se povalovali na lehátkách a Jana s Emičkou mezitím už odjely :-)
Podle mapky jsme ještě chtěli navštívit vedle pokladny část s kolotoči a prolejzačkami, ale nebylo to, bohužel, v provozu. I tak jsem si tam den užili velmi pěkně. Recenze jsou zde různorodé. Je jasné, že když tam jede dvacetiletý páreček, je to pro ně nuda. Ale pro dětičky fakt spousta zábavy, takže vůbec nelitujeme, že jsme tam byli.
U hotelu zas nebylo kde zaparkovat, tak jsme to dali obligátně až na ostrov a protože se chýlil čas (paradoxně tu zavírají obchody v sedm a Carrefour má AŽ do osmi .-)), šli jsme si koupit ještě něco k jídlu. No a po večeři jsme nutně museli opět ven, aspoň na chvíli a ještě za světla jsme vyzkoušeli cestu k Pointu.
Holky jsem zahnala do postele celkem "brzo", čekal nás výlet na Gozo a trajekt nečeká...
Žádné komentáře:
Okomentovat