Tour de Sázava

Cyklistky zatím bez tyče

Domluvila jsem se s holčičkama, že za nima dorazím až v pátek, že budu něco pracovat a tak. Skaly mě ale za nimi unesl už ve čtvrtek. :-) Připravili mi překvapení - namontovali tyč na kolo, abychom mohli jezdit na cyklovýlety všichni. Andulka tedy netrpělivě vyhlížela tátu, ale zároveň byla na mrtvici, že prší a že ASI se teda na projížďku nepojede. Zklamání zmírnil snad jen můj předčasný příjezd.

V pátek nepršelo a i když se nám opravdu vůůůůbec nechtělo, přece jen jsme to slíbili a jeli se projet na Mandu a zpátky, což je fakt kousek, nicméně si aspoň Skaly s Adélkou natrénovali jízdu toho jejich autobusu :-). Petr si následně musel trochu upravit řidítka i sedlo a nic nebránilo, abychom v sobotu mohli vyrazit někam kousek dál.

No a protože byl koncert Olympiců, rozhodli jsme se, že je budeme poslouchat ze zahrady a grilovat u toho nějakou tu dobrotu. Zajeli jsme proto dopoledne do Kostelce pro maso a já, samozřejmě, využila i možnosti ulovit si nějaké ty krabičky. Tentokrát jsme zamířili do Sanatorky. To je poměrně hodně velký objekt, který nejprve sloužil jako sanatorium a svého času měla v držení ruská armáda. Byly tu byty, nemocnice, obchod, prostě komplet zázemí. Místo je to moc pěkné i dnes. Klidná část, přitom blízko od náměstí, ale roku 2004 to prý převzalo město a od té doby budovy neskutečně chátrají. Takové plýtvání nám trhalo srdce. A to prý to ruští vojáci předali v dobrém stavu a dokonce s vytřenými chodbami. Ach jo.

Ač svítilo sluníčko, foukalo dost studeně a naše holčičky nutně musely jet v šatičkách, takže za chvíli klepaly kosu a tak jsem oželela další kousky nedaleko a vrátíme se jindy.

Skaly měl kapánek tendence se vykroutit z cyklistické vyjížďky, přece jen jsou v okolí samé kopce, ale mě táhly kešky do Chocerad :-). Navíc je to v podstatě jediná rovina a není to přímo po silnici. Bylo to moc příjemné pro všechny. Já jsem si našla potřebné indicie - a příště dojde i fyzicky na ty kešky, holčičky si daly zmrzku a prostě jsme si to moc pěkně užili.

Po návratu Skaly roztopil v grilu a koncert mohl začít. Adélka si někdy kolem půl desáté řekla, že chce jít spát, takže neviděla závěrečný ohňostroj. Andulína jo a líbil se nám všem.