Pochod za Mikešem a závody v Kácově

Vítězka ženské kategorie Kácov 2012
(pohár, bohužel, nedostala, tak se
s ním aspoň vyfotila :-))

Rovnou ze školení mě nabrali moji miláčkové a přesunuli jsme se do Skalice. Andulka se Skalym se chystali na závody do Kácova, my s Adélkou měly v plánu opět pochod. :-) Ráno nás tedy odvezli do Hrusic, abysme se vydaly po Mikešové stezce. Prohlídly jsme si s Adélkou památník Josefa Lady, posbíraly nějaká razítka, turistické vizitky a známky a vyrazily jsme za Mikešem.

Trasa je dlouhá 20 km, po cestě je celkem 12 zastávek, kde je vždy úryvek z knížky. Trasa se dá v několika místech přerušit a je možné jí absolvovat kdykoliv, nejen při organizované akci. Ale při té organizované je to zajímavější, protože u některých cedulí byly úkoly pro děti, případně nějaké postavy zapadající do děje. U husopasek jsme dostaly buchtu a pokochaly se malými housátky, u pasáčků krav jsme si mohly opéct buřta, s cikánkou jsem vyměnila mrkev za křížek do knížky atd. atd. :-). 

Akce je naplánována tak, aby poutníci došli do Mnichovic na Mnichovické kramaření a v Říčanech na pouť. Prostě jako ten Mikeš.

Původně jsem si tipla, že půjdeme tak půlku.. Ale Adélka šla a šla a držela statečně moje tempo a ani jednou neřekla, že jí bolí nožičky, naopak se zas bavila tím, že jsme postupně předcházely další a další lidi. Neustále jsme se míjeli s jedněmi cyklisty, kteří měli trochu jinou trasu a dávali si třeba oraz na některé ze zastávek anebo se zpomalili v kopcích. Když nás míjeli už poněkolikáté, říkala paní, že zírá, jak Adélka šlape, že je fakt dobrá! 

Kousek od cíle jsme měly drobnou nehodu, Adélka se rozplácla na asfaltu a sedřela si kolínka.. řev jak na lesy, ale naštěstí se za chvíli nechala zabavit a mohly jsme pokračovat. Užily jsme si to spolu báječně, do cíle v Říčanech jsme dorazily v 17:20. Z toho jsme půl hodiny byly na pouti a hodinu ve Struhařově na hřišti. To je taky paradox - Adélka odpočívala od chůze tak, že někde šplhala, skákala nebo běhala :-D.

V cíli si pak dala ještě zorbing na vodě :-). Následovala zasloužená zmrzka a cesta vláčkem domů. Byly jsme totálně zaprášené, takže jsme se navzájem vydrbaly ve vaně (Mami, ty máš ty nohy teda pěkně zahnojený!) a velmi brzo jsme to obě zalomily.

Naše druhá půlka si to zatím užívala v Kácově na nočních rybářských závodech. Přesně dle objednávky ryby šly, počasí bylo také příjemné, takže opět Vesmíru děkujeme za kladné vyřízení! Večer jsem chtěla mluvit s Andulkou, ale každou chvíli mi to vytípla, že jí bere ryba :-).

Ráno jsem nemohla dospat, věděla jsem, že chytají do 8 a pak má být vyhlášení. Nakonec Andulka zvítězila v ženské kategorii! Vyhrála 6 kg žrádla, pohár, bohužel, ne, ten mají jen pro celkové vítěze, ale aspoň se s ním vyfotila, i když to ještě netušila, že bude vítězkou.. Nicméně Skaly byl prý asi "až" 20., Andulína byla o dost bodů nad ním. Jediné, s čím jí občas pomohl, bylo nahození a pak jí pomáhal podběrákem rybu vytáhnout. Všechno ostatní dělala Anička opravdu sama, takže to vítězství si skutečně zasloužila.