Benešov

Adélka byla pozvaná ve středu na oslavu Jáchošových narozenin. Je to fakt možné, že už šestých?? K nám měla zas dorazit Trolli s Andrejkou. Bohužel je přepadl SRB, takže raději zůstaly doma a pro kontraband si přijel jen Jirka - klasicky si s maminkami dubňáčků neustále něco vyměňujeme :-).

Já měla pro Trolli CD Paní Láryfáry a pouzdro z Dráčka, ona mi zas poslala německé kakao (jsem na něj fakt hodně náročná jakožto ČokoBára a tohle jediné mi vyhovuje) a pro Míšu zas tašku oblečení pro Zajíčka na koni, což je takové občanské sdružení pomáhající postiženým dětem.

No tak jsme aspoň měli uklizeno, no.. :-) Andulka využila příležitosti a šla si hrát k Tomovi, když si Áďa  užívala u Dráčků. A já jsem sledovala uzávěrku měsíce a byl to nervák :-). Po dlouhé době zas pořádný adrenalin - Iva měla na dosah 21 a byly tam i další pozice k dosažení. Nakonec se to povedlo a já z toho snad měla větší euforii než Iva :-).

Ve čtvrtek jsem potřebovala odjet na školení do Benešova - chtěla jsem jet hlavně kvůli tomu, že tam měly přijet holky z Plzně, z Votic a Sudoměře. Takže když ony váží takovou cestu, chtěla jsem i já. Jenže se nám všechno zkomplikovalo zavirovanou babičkou, takže jsme museli trochu vyřešit logistiku věci s atletikou a baletem.

Nakonec to dopadlo tak, že malé holky vedla Dáša, pak vzala naše auto a vezla Ańu na atletiku, protože jejich Adélku bolelo ucho, tak nakonec nikam nejela. Pak zas vyzvedla mrňavky, Skaly si přišel pro auto a jel pro Aňu na atletiku, Adélka zatím zůstala u Pejcharů.

Já v tu dobu byla už v Benešově a pořád jsem sledovala mobil, u kterého jsem měla vypnutý zvuk, kdyby náhodou.. a jak na potvoru jsem se chvíli nedívala a ejhle - 5 nepřijatých hovorů od Skalyho. Trošku jsem se opotila, kde nám nějaké dítě zůstalo bezprizorní, ale to jen si můj miláček spletl konečné autobusů a byl trochu někde jinde.. No ne že bych mu neříkala, že je to za konečnou u polikliniky.. ehm.. Ale nakonec všechno klaplo.

My jsme si školení užili také - pro změnu zas byla ve vedlejším sále banda nějakých hochů - studentů, kteří se za hodinu a půl stihli neskutečně, ale opravdu neskutečně zlískat, takže bylo jen dobře, že už jsme skončili, protože to by Daneš fakt už neuřval. Co nás ale pobavilo - když jsme přes ně procházely na naše školení, tak nám hoši nevěnovali jediný pohled a když jsme odcházely, tak jsme najednou byly slečny a byly jsme zvány na panáka a na taneček ke stromu :-D :-D.. Jo jo.. alkohol opravdu výrazně snižuje rozpoznávací schopnosti :-D.

Ještě jsme pokecaly s holkama, předaly jim nějaké odměny za zásluhy a už jsme zas frčely s Tiinou do Prahy. Bylo to tak rychlé, že jsme ani nestihly moc pokecat :-).