Ve školce si děti hrály pohádku O veliké řepě a zároveň měly za úkol jí namalovat.. Musím říct, že mi ta umělecká díla vyrazila dech. Jeden obrázek krásnější než druhý a z toho Adélčiného jsem byla opravdu paf.. Nepostavila panáky vedle sebe, ale už je seřadila pěkně za sebou, jak tahají řepu.
Děti kreslily i maminky. Rozdíl je neuvěřitelný. Holt většinu kluků to kreslení zrovna moc nebaví a i to, že jsou tam děti s ročním věkovým rozdílem je na výsledku znát. Je ale docela vtipné, jak je vidět, které děti spolu sedí u stolečků - mají podobné detaily. Já jsem princezna na spodním obrázku - Adélka si mě prý tak představuje :-). Jsem spokojená! :-)
Zkoušela jsem najít stejnou tématiku obrázku, co kreslila Andulka, ale bohužel ho mám asi jen v originální podobě. Tenkrát jsem se jí ptala, co to mám nad hlavou a Aňa na celou šatnu odvětila: No to je přece mozek! Máš ho snad, ne?? Rodiče samozřejmě vyprskli smíchy. Tak jsem jí pochválila, že určitě mozek mám :-). I když ne až tak externí, jak mi ho nakreslila. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat