ZOO

Neplánovaně zůstal Skaly doma - původně chtěl totiž strávit víkend prací. Opět.. Jenže mu kdosi cosi nedodal a tak jsme si mohly náš jediný rodinný testosteronový prvek užívat z plna hrdla. I naplánovala jsem návštěvu ZOO.  Máme permici, tak je potřeba ji trochu provětrat.

Vzhledem ke skvělým úpravám jízdních řádů, které vymysleli pražští zastupitelé v čele s naším skvělým bývalým starostou, jsme byli nuceni použít auto. Ale popojeli jsme jen na kraj Bohnic a pak už jsme to seběhli pěšky. 

Komplikace nastala, když papírová permice nechtěla být načtena. Byla jsem vyslána ke vchodu, abych si jí vyměnila, jenže ouha - permice je na jméno Míši, se kterou jsme si jí kupovaly napůl. Ano, vím, že se to nemá, nicméně si myslím, že když tam stejně jdu sama s dětmi a stejně tam pokaždé utratím hafo peněz, tak se to ZOO vrátí a rozhodně jí nijak netuneluji, spíš naopak.. Pokud bychom permici neměli, vyrazíme tam možná jednou za rok až dva.. Tak nevím, co je lepší.. Holt neprodávají takovou, aby se vyplatila jednomu rodiči a dvěma dětem. 

No a v pokladně chtěli občanku. Tak jsem řekla, že tu s sebou nemám a zavelela jsem k ústupu. Byli jsme dost naprdlí všichni a tak jsem poslala sms Míše, jak nám to neklaplo. Míša nezaváhala, sedla do auta i s občankou a vyřídila permici novou - konečně plastovou, která se snad neošoupe.

Než přijela, prohlédli jsme si zatím nový sloninec z druhé strany a ve finále bysme to možná vzali k řece a prošli se aspoň tak. Mám pocit, že tuhle trasu jsme snad ještě ani nešli. Nicméně na to, že mají sloninec otvírat v prosinci, tak je tam ještě hooodně práce, ale bude to opravdu parádní. Momentálně se nedá jít ani k žirafám. Ale i tak je ZOO moc příjemné místo na strávení volného času, i když počasí tedy nebylo nic moc. 

Asi nejvíc jsme se pobavili v pavilonu šelem - poprvé jsme si všimli u prvního terárka vyhřívaného kamene - je možné vyzkoušet na čem tráví leguáni celé dny. Má teplotu 50 C a fakt se na něm nedá moc dlouho udržet ruka, nicméně po stranách ano a když je člověk vymrzlý, tak je to hoodně příjemné. Celkově ale pořád nevím, jestli je dobře, že předělali tenhle pavilon, je fakt, že je tam teď víc místa, ale předtím to bylo takové nějaké hezčí. 

Ta správná zábava ale přišla až u termotelevize - aneb vyzkoušej si, jak tě vidí hroznýš (Adél to zmotala a hlásala, že je to o tom, jak vidí slepýš). Všichni normální lidi mají ruce, obličej a všechny nezakryté části těla zbarvené do žluta až červena podle teploty.. jen já byla Avatar.. Modré ruce, namodralé tváře, modrý nos a dokonce i modré oči. Ty mám modré normálně, ale jen duhovky, tady to vypadalo, jak když mám v hlavě díry :-D.

Vzhledem k tomu, že moje provozní teplota je nějakých 35 C, ani mě to moc nepřekvapilo. Jen ty cizí děti na mě koukaly poněkud nedůvěřivě a potajmu si mě prohlížely.. Navíc jsem ještě Andulíně řekla, ať mi chvíli ruce zahřívá a pak už jsem je neměla jen modré, ale dokonce flekaté :-). No holka jak obrázek! Abstraktní :-D.

A moc se těšíme až otevřou pavilon velemloků. Že něco takového existuje jsme neměli ani šajna. Prý to budou mloci 1,5 metru dlouzí.. 

Ze ZOO jsme odcházeli těsně před zavíračkou a už se stmívalo a nahoru do kopce jsme dupali už za tmy. Ale užili jsme si to parádně a bylo fajn, že s námi šel i Skaly. Pak už bylo potřeba zahnat holky do postelí, protože v neděli nás čekala ......