Samozřejmě mělo být to největší parno z celého týdne, my navíc měli vypuštěnou tu klimatizaci, takže to byla chvílemi trošku saunička. Nicméně Dinopark je opravdu v parku se vzrostlými stromy a nebylo to tam až tak na chcípnutí. Určitě je to zajímavé vidět, ale jet tam jen kvůli tomu, to se fakt moc nevyplatí - na tom jsme se s holkama shodly a píšou to i na svých blozích, takže to vypadá, že opisuju :-). Ono mi to nezávisle řeklo víc lidí, tudíž má očekávání byla velmi nízká a naopak jsem tedy byla příjemně překvapená. Je fakt že mi tyhle příšery moc neříkají - znám akorát tak Brontosaury - ty, co zpívají U stánku, na levnou krásu, a to si vlastně ještě ani nejsem jistá - a pak Tyronasaura Rexe - pro změnu z politické kampaně Věcí veřejných.. No prostě cílovka nejsem, ale to vůbec neva. Děti se tam vyblbly docela hodně a to je nejdůležitější. Každopádně jsem ráda, že tyhle příšery už v Čimicích nepotkám.
Jednou z atrakcí je i 3D kino - film asi na 7 minut o jednom mláďátku, které hledá maminku. Šla jsem tam se všemi předškoláky - Davídkem, Anetkou, Andulkou a Terezkou a nepředškoláky Klárkou a Adélkou. Část dětí stihla představení předchozí, takže už nás Davídek varoval dopředu, kdy se nedívat :-). Klárka si taky párkrát otočila vozíček, aby na ní nepadaly ty šutry a neútočili takoví ti ptáci s velkejma zobákama. Adélka si ve finále brýle radši sundala, protože jí to bylo nepříjemné a Anetka si zas šla stoupnout také těsně ke mně, aby měla jistotu, že ty naše robátka do pravěku nepošlu :-).
Trošku je to tam bída s občerstvením, tak jsme nakonec skončily s párkem v rohlíku. Aňa s Adélkou samozřejmě měly v tu chvíli nejvíc starostí jak a kudy vylézt na prolejzačku a tak jsem seděla na lavičce se třeba rohlíkama v párku jak největší hladovec, z čehož měla teta Uli záchvat smíchu :-).
A jelikož jsme byly v Plzni, nutně jsme se musely setkat i s Kikuškou. Podle internetu našla nějaký hotel, kde měla být terasa a hřiště pro děti a ve finále to byl plac na parkovišti s jedním slunečníkem a naprosto rozpálená klouzačka. Přesunuli jsme se proto do nedalekého Mekáče. OT - jak tu pořád míchám to měkké a tvrdé y, to je zcela záměrně - někdy myslím je nás, dospělé holky a jindy zas celou skupinu, kde chlapskou část zajišťoval Jonášek :-).
Z Mekáče jsme se přesunuly ještě k jedné kešce, ale jaksi jsme jí nenašly :-). Cesta domů proběhla v pohodě, byla jsem teda dost uondaná, ale nebránilo mi to v přesunu do Chýše, kde jsme měly s holkama na delší dobu poslední čtvrteční dýchánek.
V pátek jsme, pro velký úspěch, jely opět na Barrandov do servisu a holky měly slíbený ten výlet tramvají. Takže jsme se pěkně projely na Smícháč a zpět, pokochaly se panoramaty a už volal pán, že je to hotové a zas chladíme. Já teda tu klimošku až tak moc nevyužívám, spíš nárazově než abych nás vyledovala, ale v těch pařácích fakt citelně chyběla.
Fotky jsou k vidění zde http://skalaci.rajce.idnes.cz/2010_07_22_Vylet_do_Dinoparku_v_Plzni/
P.S.
O tom, jak jsem cestovaly do Plzně v podstatě před pěti lety, jsem psala v původním deníčku http://rodina.cz/scripts/journal/article.ASP?id=28543&from_fid=1896&from_kid=4452 a dodnes na to vzpomínáme :-) .
Žádné komentáře:
Okomentovat