Do ČR přijela vzácná návštěva - Sugar s rodinou. Je to zámořská členka naší dubňáčkovské komunity, proto zářez za setkání s ní je opravdu cenný :-). Naplánovaly jsme setkání v "ZOLO", přece jen je to pro děti dobrá varianta. Jen teda pro pokec moc ne, protože jsme pořád někde nějakou tu drobotinu naháněly, navíc Sugar je neslyšící, její manžel Američan - no fakt veselo na komunikaci. Ale ve finále to nevadilo a všichni jsme si ten den užili suprově.
Po všech těch vedrech přišla v noci bouřka a i ráno, když už jsme odjížděly z domova, lehce pršelo. To nás ale nezviklalo a dobře jsme udělaly. V ZOO bylo strašně málo lidí - to fakt nepamatujeme, že by se v létě někdy stalo, aby na dolní parkovišti stálo tak 10 aut (ráno). Nicméně to bylo fajn, protože jsme se nemuseli nikde tísnit v davu, stát frontu na občerstvení a došlo i na lov kešek :-). Byly jsme s holkama tak nenápadné, že si toho nevšimla ani Sugar :-D. Pro zářez si přijela dokonce i teta Jaffi s klukama až z Trauče!
Andulka s Lucinkou okupovaly Vojtu a dávaly mu docela zabrat - prostě puberta už s nima mlátí naprosto děsně. Isabelka, Grace a Alex byli velmi umírnění a pozorovali tu bandičku, co se kolem nich míhala a s holkama jsme se shodly, že by stačilo ještě jedno setkání a i oni by se zapojili bez jakýchkoliv jazykových bariér (Andulka mi pak hlásila, že s Isabelkou mluvila anglicky. Prý jí řekla: Isabelko, PLEASE, pusť tam Adélku.. A Isabelka rozuměla :-D :-D :-D, mám to ale šikovnou dceru!).
Po obědě se k nám přidala i Renda, jejíž holčičky byly zrovna ten den v ZOO také, se školkou, tak měla domluveno s pančelkama, že je vyzvedne, protože půjde dřív z práce. Vystřídala tak Peg, která s JoJaty naopak jela domů.
Já jsem s tetou Jaffi, Sugar a jejím manželem pobrala předškoláky směrem k lanovce a Renda, Pavla a maminka Sugar vzaly kočárky a menší děti a vyrazily do kopce pěšky. Předtím mi Ivetka ještě nakázala, že musím na její starší sestřičku Lucinku dávat pozor, tak jsem to svatosvatě slíbila a nahoře jsem zas Lucinku Ivetce předala s tím, že bylo vše v pořádku :-D. Dětem se na lanovce moc líbilo, zvládly to na jedničku! Škoda, že jsme nestihli i cestu dolů, přece jen ten výhled je o něčem jiném než když má člověk na klíně mrně.
U koně Převalského jsme nafotily dubňáčky i jejich sourozence a pak si Jaffi vymyslela, že bysme se tam mohly zvěčnit rovněž. To byla docela prča a děsně jsme se u toho nachechtaly. Jen teda dostat se dolů z koně mi dělalo pak problémy :-D. Nahoře jsem vyslala výpravu na rozhlednu, s našimi holčičkami jsem to odmítla absolvovat :-) - děti tam mezitím blbly na hřišti a když jsme šli pak ještě k žirafám, americká část výpravy totálně odpadla. Peter se prý pak ptal, jak to děláme, že to ty naše děti vydrží :-). Nakonec se odpojili a vyrazili k domovu. Jaffi chtěla ještě do Indonéské džungle, ale Vilémek začal dost výrazně protestovat, proto jsme tam vzaly jen Vojtu. Dost nás pobavila jakási opice, která vyšplhala na strom, chytla se větve nad vodou a vesele čůrala. Pak přelezla na kámen a z něj udělala i druhou potřebu, evidentně to používala jako záchod :-).
Domů jsme dorazily po 18.00 hodině - špinavé, ucaprtané, ale spokojené, že se den tak vydařil. A obě holčičky mají obrovskou pochvalu, protože nekňouraly a nebyly protivné a nestěžovaly si, že je bolí nožičkýýýý :-)
Na pátek jsem objednala naší Otylku na kontrolu a hlavně na vyčištění a naplnění klimatizace. Jaksi jsme to ještě, za tu dobu co jí máme, nedělali. Odjely jsme na Barrandov a ačkoliv bylo na netu, že to trvá 30 - 60 minut, sdělil mi pán, že je to na dvě hoďky.. uff.. plácaly jsme se tedy po Barrandově, odlovily jednu takovou mizernou kešku a pak konečně telefon, jenže místo toho, abych se dozvěděla, že je auto hotové, tak prý se jim porouchal stroj na plnění klimošek. No fakt jsem jásala.. Takže nás to čeká znovu..
V sobotu se ve Skalici konala tradiční velká událost - koncert Olympicu. Dřív jsme chodili pravidelně, pak nějak, co se narodily děti, jsme spíš grilovali a poslouchali ze zahrady. Loni jsme ale Andulce slíbili, že za rok půjdeme a vezmeme jí s sebou. Babička nám koupila lístky ve stánku, protože jsou v předprodeji levnější a my jsme se těšili. No a po měsíci pařáků se začalo zatahovat a zatahovat a jen jsme měli vyrazit na koncert, začalo pršet. Skalymu jsem řekla, ať vezme svůj rybářský deštník, tak nejdřív koukal, jestli jsem se jako nezbláznila, ale ve finále byl nejpopulárnějším divákem na ploše :-). A ještě prý, kdybych tam nebyla, tak mohl dělat konkurz Miss mokré tričko, kterou roštěnku vezme do sucha :-). Rozpršelo se totiž opravdu víc než hodně a některé dámy a slečny měly bílé oblečení, které se stalo v podstatě neviditelným a viditelné bylo jen spodní prádlo, bylo-li vůbec :-). No ne vždy to ale bylo na titul..
První předkapela zahrála asi pět písniček a už hráli poslední a najednou bylo ticho. Tak jsem si říkala, že to uťápli celkem překvapivě a kupodivu to neuťápli oni, ale bouřka práskla do transformátoru, tudíž střídavý proud dostřídal a bylo po koncertu. Čekalo se, co bude, ale z kultury za tisíc už nebylo nic. A tak jsme zase šli domů :-). Všichni nadávali na déšť, přestože si ho předtím tak moc přáli. Jsme to ale věční nespokojenci! :-) My jsme si s Petrem sedli do domečku, otevřeli lambrusco a užívali si teplého večera za šumění deště.
Fotky ze Zoo jsou zde http://skalaci.rajce.idnes.cz/2010_07_15_ZOO_se_Sugar/
A doporučuji nakouknout i k Jaffi - http://jaffi.rajce.idnes.cz/15.7.2010_-_ZOO_Praha/ a Peg http://peg.rajce.idnes.cz/ZOO_se_Sugar/
Žádné komentáře:
Okomentovat