Adélčiny perličky

Adélka pořád loudí nějakou mlsotu. Ačkoliv to měla zakázané, neodolala a stejně vysypala pár lentilek z krabičky. "

Mami, a můžu jednu?
Nemůžeš!
Ani jednu?
Ne, ani jednu.
Ale když už je ta lentilka venku, tak já jí teda sním, ne?

Nějak se mi nedostává sil na tenhle boj :-)

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

V televizi byla princezna a měla dlouhou vlečku. Adélka: Jéé, ta má krásnou vlajku!

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Seděly jsme vedle sebe, obě jen v kalhotkách. Adélka chvíli koukala na svoje nohy, pak na moje. Potom se píchla prstíček do stehýnka a pak zas do toho mého.

Ty nejíš maso, mami?
Proč?
No že to máš tak měkký!

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Mami, pojď se líbat.. ale jazyk nechci..

(Tak z toho jsem byla totálně zkoprnělá, fakt netuším, kde k tomu ve svých 4 letech přišla, že to doplnila patřičným lascivním gestem snad ani psát nemusím.. )